Červen 2012

Jaké je být učitelem nepřizpůsobivých žáků?

29. června 2012 v 16:42 | Otevřený dopis slovenských učitelek |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
V Bratislave, ďaleko od Vašich obľúbených "marginalizovaných a sociálne znevýhodňovaných skupín" nemáte ani tušenia o tom, s akými patovými situáciami sme nútení dennodenne bojovať. Príďte si na pár dní odžiť problémy, ktoré musíme každý deň riešiť. Poďte sa pozrieť do našich škôl, konečne sa zvítajte s reálnymi žiakmi a odseďte si v triede zopár vyučovacích hodín. Aby namiesto prázdnych rečí odtrhnutých od reality, ste mali možnosť spoznať skutočnú situáciu.
Chceme ešte podotknúť, že tento list nie je určený len Vám. Rovnako chceme, aby sa o týchto problémoch začalo hovoriť aj v širokej verejnosti. Posielame preto tento list aj médiám a uverejníme ho tiež prostredníctvom internetu a sociálnych sietí. Situácia je alarmujúca, preto chceme predísť ďalšiemu odsunutiu riešení a ignorovaniu potrieb školstva i verejnosti zo strany kompetentných.
Nebudeme zovšeobecňovať a vyjadríme sa konkrétne k problémom našich škôl, aj keď identické problémy majú takmer všetky školy na východe. Najväčšie ťažkosti máme so žiakmi, ktorí sú sociálne výrazne neprispôsobiví, takmer výhradne sú to žiaci rómskeho pôvodu. Chceme však zdôrazniť, že toto nie je o rase, o pleti alebo o predsudkoch a výhradách voči Rómom. Rovnako vnímame všetkých ľudí a deti bez rozdielov, ide len o to, kto rešpektuje pravidlá a normy a kto nie. Záškoláci, ktorých počet vymeškaných neospravedlnených hodín dosahuje abnormálne vysoké čísla, sú prvým problémom našej školy. Pretože príslušné orgány a inštitúcie v tomto smere žiakov ani ich zákonných zástupcov takmer vôbec nesankcionujú, žiaci beztrestne ďalej absentujú, a čo je horšie, idú negatívnym príkladom aj ostatným spolužiakom, ktorí vidia, že za záškoláctvo im nehrozí žiaden, prípadne len minimálny trest. Udeľovanie kárnych opatrení, zasielanie tlačív a upozornení na nedbalú školskú dochádzku má nulovú účinnosť, rovnako ako dohováranie, či rôzne druhy motivácie. Žiaci sa nezúčastňujú prvých vyučovacích hodín, odchádzajú z posledných, často utekajú z vyučovania. Nie je žiadnou zriedkavosťou, že žiak príde ráno do školy a zo šiestich vyučovacích hodín sa zúčastní jednej alebo dvoch a počas ostatných sa bez vedomia vyučujúceho túla po chodbách a priestoroch školy. Nie je v našich silách a možnostiach hľadať a "zbierať" žiakov, ktorí by mali byť na vyučovaní, no nie sú. Navyše sú títo žiaci väčšinou agresívni, arogantní a vyskytujú sa rôzne druhy sexuálneho obťažovania nielen spolužiakov, ale aj učiteliek. Situácia v niektorých triedach hraničí so systematickým šikanovaním pedagógov. Takmer všetci rodičia sa riešeniu problému vyhýbajú a neprejavujú ani minimálnu ochotu k spolupráci so školou. Mnohí žiaci chodia na vyučovanie absolútne nepripravení. Okrem toho, že neprospievajú, zanedbávajú domácu prípravu na vyučovanie (nikdy nemali napísanú jedinú domácu úlohu či vypracovaný projekt), nenosia si ani základné školské potreby! Je bežnou praxou, že žiak príde do školy nielen bez školskej tašky, prezuviek, peračníka, hygienického vrecúška, športového úboru, farbičiek, rysovacích a iných potrieb na výtvarnú a ďalšie výchovy, ale dokonca väčšinou prídu bez jediného zošita, bez pera alebo aspoň ceruzky, absolútne s ničím- maximálne s chabou desiatou. Rodičia týchto detí sú dokonca poberateľmi finančného príspevku vo výške 17€, ktorý je vyplácaný zväčša len skupine neprispôsobivých obyvateľov a len za to, že deti plnia povinnú školskú dochádzku. Otázne je, z akého dôvodu im je tento príspevok pridelený, keďže povinná školská dochádzka vyplýva zo zákona a je teda pre všetky deti bez rozdielov povinná a tiež aj to, prečo sú tieto financie vyplácané väčšinou len rodičom istej skupiny obyvateľstva. Prečo sú títo ľudia systematicky a pravidelne neprávom zvýhodňovaní oproti ostatným rodičom, ktorí na rozdiel od nich svoje deti nielen pošlú do školy, ale dohliadajú aj na to, aby boli pripravené, mali všetky pomôcky a skutočne si príkladne plnili svoju školskú dochádzku. Z akého dôvodu im spomínaný príspevok vyplácaný nie je?

Další komunista se sápe na prezidentský stolec

23. června 2012 v 15:40 | IVAN BEDNÁŘ |  POLITIKA

Po Janu Fischerovi a Miloši Zemanovi se ohlásil další prezidentský kandidát - Vladimír Dlouhý. Co mají společného? Nic, kromě jediné věci. Všichni tři byli v minulosti členy zločinecké organizace s názvem Komunistická strana Československa. Zatímco Jan Fischer se za své členství v KSČ již dříve omluvil, a považujete to za osobní selhání, Miloš Zeman své členství odbývá poznámkou, že byl přece z KSČ zase vyloučen.

Vladimír Dlouhý se ovšem omlouvat nehodlá. Prý by to bylo farizejské. Vyloučen z KSČ nebyl, setrval v ní až do roku 1989, kdy dokázal v roce 1992 přeskočit do Občanské demokratické aliance (ODA). Přitom Dlouhý byl v KSČ dlouhých 12 let (1977 - 1989), a zastával významné funkce. V letech 1984-1989 se stal vědeckým pracovníkem, později zástupcem ředitele Prognostického ústavu ČSAV. Těsně absolutoriu VŠE a vstupu do KSČ byl vyslán na studia do belgické Lovaně (1978-1979).

Hodní a nevinní komunisté aneb jak se nám pod nimi žilo

20. června 2012 v 17:32 | JIŘÍ VACEK |  HISTORIE
Komunisté a jejich přátelé se nám snaží namluvit, že komunismus je vznešená idea, že jsme se za komunistů vlastně měli
dobře a že došlo jen k několika výstřelkům. Všichni komunisté byli hodní lidé a chtěli jen náš prospěch. Pravda, fakta jsou úplně jiná a hovoří děsivě sama za sebe.




V následujícím jsem shrnul jen část zločinů, kterých se komunisté dopustili jako vysoce organizovaná zločinecká skupina, která měla i svou tajnou policii a armádu - lidové milice, aby se udržela u moci.

Prvým zločinem komunistů byl násilný puč v roce 1948, ve kterém se pomocí milicí, komunisty prolezlé policie a odborů se zmocnili vlády a okamžitě všechny demokratické orgány státu zrušili a nahradili jmenovanými, které byly plně v jejich moci.

Já nic, já Parkanová nebo Kalouskův gambit?

18. června 2012 v 6:15 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Pomalu to vypadá, že David Ráth se může stát novodobým prorokem a jeho volání po zasedání vlády či snad i celého Parlamentu ČR ve vezeňské cele se, při troše odvahy orgánů činných v trestním řízení a jejich chuti dotáhnout veškeré podezřelé indicie do úplného vyřešení, může velmi rychle naplnit.



Skoro by se chtělo věřit, že policie konečně začala pracovat a pod tlakem veřejného mínění se zbavila zbabělého alibismu ve vztahu k vládnoucí oligarchii. Není snad dne, aby se neobjevil nějaký nový, z korupce obviněný úředník, poslanec či ministr. Lavina obvinění padajících do řad mocenské vrchnosti je až natolik silná, že i předseda vlády Nečas pustil do kalhot a vzpomněl si na svoje svazácké roky, aby tak nějak po soudružsku ukázal svoji moc, ego a vysokou funkci policejním plukovníkům.



Paniku do řad vládní koalice přinesla první obviněná v kause předražených vojenských letadel CASA. Bývalá manekýna, příležitostná zpěvačka a snad i právnička Vlasta Parkanová je naprosto klasickým příkladem "kvality", která dnes v České republice vládne. Politické názory a vlastní myšlenky naprosto žádné, odborné předpoklady a znalosti nulové, vědomosti načerpané studiem komunistického práva (což je samo o sobě protimluv), ale touha po penězích, funkcích a moci mimořádná.

Slovensko má svého Breivika

17. června 2012 v 10:04 | KAREL KŘÍŽ |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Městský policista z Hurbanova, žijící dnes s manželkou a dvěma dcerami v rodinném domku v obci Svatý Peter a dle vyjádření jeho spoluobčanů slušný a nekonfliktní člověk, který se nikdy neprojevoval agresivně, zastavil dnes dopoledne před domem obývaným početnými cikánskými rodinami, vstoupil na dvůr a začal kolem sebe bezhlavě střílet. Tři obyvatele domu na místě zabil, dva zranil.



Tolik stručný obsah tiskových zpráv o masakru na Komárňanské ulici v Hurbanově. Slovensko je v šoku, informace rychlostí blesku překonaly hranice, internetové diskuse se plní desítkami terorií. Muž se po svém činu přesunul k domu starostky a tam se po krátkém vyjednávání vzdal státní policii. Zásadní otázka, na kterou by si měla společnost odpovědět je: Z kolika dalších podobných střelců budeme v budoucnosti ještě "udiveni"?



U našich východních sousedů je to v relativně krátké době druhý podobný čin, kdy zoufalý člověk provedl zoufalou věc. Obětmi byli také cikáni. Je to náhoda, nebo to má nějakou větší vypovídací hodnotu? Je nemocná společnost nebo střelci? Jak to vidí lidé v diskusích?

Jak dlouho se nechají lidé okrádat

15. června 2012 v 4:48 | IVO VAŠÍČEK |  EKONOMIKA
Lidé v České republice vyprodukovali v roce 2011 přibližně o 200 miliard více zdrojů (produktů a služeb), než spotřebovali. Přesto vzrostla zadluženost státu, domácností a firem přibližně o 500 miliard. Jak je to možné?

Je to celkem jednoduché. Základním cílem investic je dosažení zisku. Většina reálných aktiv v ČR byla prodána zahraničním investorům. Ti si půjčili od svých bank, které jim peníze natiskly. Nyní je bankám vracejí, a česká ekonomika jim na to musí vydělat. Převážná většina kapitálu (70-80% celé ekonomiky v ČR) patří zahraničním vlastníkům. Místní "kapitalisté" jsou většinou zadlužení a podstatnou část potenciálních zisků pohltí splátky dluhů a úroků. Většina tzv. českých miliardářů má dluhy přibližně ve výši držených aktiv.

Český stát proto není schopen na daních vybrat dostatek peněz ke své spotřebě. Navíc politici ročně z rozpočtu ukradnou přibližně 150 miliard Kč. Rozkrádání veřejných rozpočtů je nedílnou součástí existujícího systému. Volby vyhrává ten, kdo utratí více za volební kampaň (naposledy to byla ČSSD), vládnou však ti, kteří se dohodnou na podílech z kořisti. Svým poraženým kolegům nechali pár drobků, aby nezpochybnili systém, ze kterého všichni profitují.

Politici jsou většinou pouze herci, které najímají investoři zhodnocující svůj kapitál pomocí investic do politického show. Úkolem politiků je šířit atmosféru nenávisti mezi lidmi. Hrají hru na pravici a levici a lidé, kteří jim to baští, se stávají levičáky a pravičáky. Ve skutečnosti však politici nevládnou, ale dělají jen to, co jím vlastníci nadnárodního kapitálu dovolí. Rozkrádání veřejných rozpočtů je jen lokální bonus.

Máme opravdu parlament plný zlodějů, lhářů a zrádců?

6. června 2012 v 18:14 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Včerejší den byl pro českého voliče jistě velmi poučný. Ve sněmovně promluvil první poslanec v historii, který musel být do svého zaměstnání přivezen z kriminálu. A nejen to. Z jeho projevu bylo více než zřejmé, že on sám není zdaleka jediný, kterému by měla býti tato stejná "výhoda" státem zajištěného ubytování, stravy a dopravy poskytována. Pokud si včerejší zasedání rozebereme podrobněji, musíme nutně dojít k závěru, že to byla snad jediná logicky relevantní myšlenka, která sněmovním sálem včera rezonovala.





Nezvykle tiché plénum, s Karlem Schwarzenbergem usínajícím již v prvních minutách "zásadního" rétorického počinu Davida Rátha, takřka nereagovalo na žádnou z řečníkových narážek. Bylo evidentní, že s tak chladným přijetím doktor naprosto nepočítal. Pauzy na potlesk, či alespoň nějakou odezvu, byly vyplněny jen trapným pohledem raněné laně od mikrofonů směrem k lavicím. Nikoho nedojalo ani závěrečné citové vyvrcholení v podobě zařazení dětského elementu, kde doktor zřejmě předpokládal hysterický pláč několika svých ctitelek a slzu kanoucí po jeho mužné tváři, třpytivě se lesknoucí v oku přítomných televizních kamer.



Nicméně, podstata jeho sdělení by se dala shrnout následovně. Ráth nechápe proč je v base, když dělal jenom to co všichni poslanci, všichni na krajích a všichni na vládě. On navíc jen příštipkařil v řádu desetimiliónů, zatímco jiní kradou v miliardách. Odklánění je navíc posvěceno vedením všech parlamentních stran, protože se z toho odvádí desátky do partajních pokladen na volební kampaně. Z toho prý tedy vyplývá, že budoucí zasedání vlády i parlamentu by se mohlo klidně konat u něj v Litoměřicích, ve vedlejší cele.

Cesta do hlubin komunistovy duše

4. června 2012 v 18:28 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Celý svůj život si pokládám otázku: Co může donutit rozumného, byť i jen průměrně vzdělaného, člověka, aby sedl na lep učení marxismu-leninismu, přijal tuto nesmyslnou utopistickou teorii za relevantní cestu vývoje lidské společnosti a začal s rudými klapkami na očích šířit již i praktickými zkušenostmi vyvrácené demagogické bludy a nenávidět všechno a všechny, kteří si "dovolí" mít jiný názor?





Již Karel Čapek v roce 1924 napsal, že klima komunismu je nehostinné a nelidské. Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, že je psychický svět komunismu; lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus. Ano, tento moudrý muž ani nepotřeboval znát následnou krutou realitu, kdy i v naší vlasti chtěli komunisté vybudovat svůj vysněný ráj na Zemi, a přesto je jeho definice naprosto přesná a nadčasová.



Možná by se dalo pochopit pár největších, opravdu hladem zkoušených, chudáků, kteří v těžkém období po první i druhé světové válce uvěřili Gottwaldovým pohunkům a jejich slibům o všeobecném blahu, které jim spravedlivě bude rozdělovat bolševická partaj. V jejich bídě a neštěstí jim každý, kdo přinesl jakýkoliv náznak zlepšení neúnosné životní situace, musel připadat jako spasitel z nebe, ačkoliv v rukou neměl vůbec nic, jen plnou hubu populistických frází, Potěmkinovských lží a třídní nenávisti.



Proč o tom však píši dnes? Proč se tím vůbec zabývám, když jsme si v roce 1989 vycinkali "revoluci", nežijeme již v zadrátovaném koncetráku, neexistuje sovětská říše a Milouš Jakeš je všem jen k smíchu? Neboť mám pocit, že se mnoho nezměnilo a současná situace se velmi podobá době, ve které Karel Čapek svůj článek napsal.

Jak by mohl vypadat úterní projev poslance Rátha ve sněmovně?

1. června 2012 v 15:55 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Vážené poslankyně a poslanci, stojím tu dnes před vámi jako faktické zhmotnění vašich nejhorších snů a nočních můr. Když se zpráva o mém zatčení zásahovou jednotkou Policie ČR s krabicí od vína plnou peněz donesla k vašim uším, jistě se nejeden z vás v duchu ptal: "Jak je to možné, když je jedním z nás, nás vyvolených s doživotní imunitou, s neomezenými možnostmi přikrádat si z peněz zabavených pod hrozbou kriminálů daňovým poplatníkům, z nás, kteří si zde ve sněmovně pomocí naší zákonodárné moci cíleně vytvořili takové právní prostředí, které zaručuje naši nadřazenost a nedotknutelnost?"





Jeden hloupý odstaveček v Ústavě ČR, dámy a pánové. Ten, který snad měl zabránit tomu, abychom nepohodlné svědky našich křiváren, či politické odpůrce, mohli střílet na potkání jako lovnou zvěř. Tvůrce základního zákona naší vlasti měl nejspíše na mysli, že by nepůsobilo dobře, když by se policisté museli s úklonou omlouvati poslanci, sice s imunitou, ale s kouřící hlavní nad mrtvolou zavražděného nebožáka.



Podívejte se však na mne. Kam vedou tyto ústupky obyčejným lidem? Jen jsem si malinko zašpásoval s evropskými dotacemi, jak se tím tady vždycky se smíchem navzájem chlubíme, a kam až to dospělo. Každý z vás se může stát obětí tohoto paragrafu! Každý z vás! Milióny berou! Taková Hanka Zagorová ... Pardon, nechal jsem se unést vzpomínkami na jiný Červený Hrádek.

Břeclavské vymývání mozků. Jak z cikánského útoku udělat pád z balkonu

1. června 2012 v 15:52 | ERIK SEDLÁČEK |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
O tzv. "kauze břeclavského útoku" se toho v posledních týdnech napsalo víc než dost, ale přesto - nebo snad právě proto - mi to nedá nepoukázat s odstupem několika dní na sporné momenty celé kauzy. Když jsem hned v prvních dnech medializace napadení patnáctiletého chlapce cikány kvůli cigaretě na internetu četl komentáře typu "stejně se nakonec dozvíme, že si to udělal sám", pokládal jsem to za povedenou ironii a nadsázku. Jelikož však žijeme v zemi neomezených možností, kde lze i z "cikánského útoku" po dvou měsících udělat "pád z balkonu" (teď už by mě ale nejspíš nepřekvapil ani pád z letadla či balonu, zasažení kusem utržené skály, pošlapání slonem uprchlým ze ZOO a podobně "věrohodná" vysvětlení), ironie a nadsázka se změnila v tvrdou realitu.