V Bratislave, ďaleko od Vašich obľúbených "marginalizovaných a sociálne znevýhodňovaných skupín" nemáte ani tušenia o tom, s akými patovými situáciami sme nútení dennodenne bojovať. Príďte si na pár dní odžiť problémy, ktoré musíme každý deň riešiť. Poďte sa pozrieť do našich škôl, konečne sa zvítajte s reálnymi žiakmi a odseďte si v triede zopár vyučovacích hodín. Aby namiesto prázdnych rečí odtrhnutých od reality, ste mali možnosť spoznať skutočnú situáciu.
Chceme ešte podotknúť, že tento list nie je určený len Vám. Rovnako chceme, aby sa o týchto problémoch začalo hovoriť aj v širokej verejnosti. Posielame preto tento list aj médiám a uverejníme ho tiež prostredníctvom internetu a sociálnych sietí. Situácia je alarmujúca, preto chceme predísť ďalšiemu odsunutiu riešení a ignorovaniu potrieb školstva i verejnosti zo strany kompetentných.
Nebudeme zovšeobecňovať a vyjadríme sa konkrétne k problémom našich škôl, aj keď identické problémy majú takmer všetky školy na východe. Najväčšie ťažkosti máme so žiakmi, ktorí sú sociálne výrazne neprispôsobiví, takmer výhradne sú to žiaci rómskeho pôvodu. Chceme však zdôrazniť, že toto nie je o rase, o pleti alebo o predsudkoch a výhradách voči Rómom. Rovnako vnímame všetkých ľudí a deti bez rozdielov, ide len o to, kto rešpektuje pravidlá a normy a kto nie. Záškoláci, ktorých počet vymeškaných neospravedlnených hodín dosahuje abnormálne vysoké čísla, sú prvým problémom našej školy. Pretože príslušné orgány a inštitúcie v tomto smere žiakov ani ich zákonných zástupcov takmer vôbec nesankcionujú, žiaci beztrestne ďalej absentujú, a čo je horšie, idú negatívnym príkladom aj ostatným spolužiakom, ktorí vidia, že za záškoláctvo im nehrozí žiaden, prípadne len minimálny trest. Udeľovanie kárnych opatrení, zasielanie tlačív a upozornení na nedbalú školskú dochádzku má nulovú účinnosť, rovnako ako dohováranie, či rôzne druhy motivácie. Žiaci sa nezúčastňujú prvých vyučovacích hodín, odchádzajú z posledných, často utekajú z vyučovania. Nie je žiadnou zriedkavosťou, že žiak príde ráno do školy a zo šiestich vyučovacích hodín sa zúčastní jednej alebo dvoch a počas ostatných sa bez vedomia vyučujúceho túla po chodbách a priestoroch školy. Nie je v našich silách a možnostiach hľadať a "zbierať" žiakov, ktorí by mali byť na vyučovaní, no nie sú. Navyše sú títo žiaci väčšinou agresívni, arogantní a vyskytujú sa rôzne druhy sexuálneho obťažovania nielen spolužiakov, ale aj učiteliek. Situácia v niektorých triedach hraničí so systematickým šikanovaním pedagógov. Takmer všetci rodičia sa riešeniu problému vyhýbajú a neprejavujú ani minimálnu ochotu k spolupráci so školou. Mnohí žiaci chodia na vyučovanie absolútne nepripravení. Okrem toho, že neprospievajú, zanedbávajú domácu prípravu na vyučovanie (nikdy nemali napísanú jedinú domácu úlohu či vypracovaný projekt), nenosia si ani základné školské potreby! Je bežnou praxou, že žiak príde do školy nielen bez školskej tašky, prezuviek, peračníka, hygienického vrecúška, športového úboru, farbičiek, rysovacích a iných potrieb na výtvarnú a ďalšie výchovy, ale dokonca väčšinou prídu bez jediného zošita, bez pera alebo aspoň ceruzky, absolútne s ničím- maximálne s chabou desiatou. Rodičia týchto detí sú dokonca poberateľmi finančného príspevku vo výške 17€, ktorý je vyplácaný zväčša len skupine neprispôsobivých obyvateľov a len za to, že deti plnia povinnú školskú dochádzku. Otázne je, z akého dôvodu im je tento príspevok pridelený, keďže povinná školská dochádzka vyplýva zo zákona a je teda pre všetky deti bez rozdielov povinná a tiež aj to, prečo sú tieto financie vyplácané väčšinou len rodičom istej skupiny obyvateľstva. Prečo sú títo ľudia systematicky a pravidelne neprávom zvýhodňovaní oproti ostatným rodičom, ktorí na rozdiel od nich svoje deti nielen pošlú do školy, ale dohliadajú aj na to, aby boli pripravené, mali všetky pomôcky a skutočne si príkladne plnili svoju školskú dochádzku. Z akého dôvodu im spomínaný príspevok vyplácaný nie je?


Pomalu to vypadá, že David Ráth se může stát novodobým prorokem a jeho volání po zasedání vlády či snad i celého Parlamentu ČR ve vezeňské cele se, při troše odvahy orgánů činných v trestním řízení a jejich chuti dotáhnout veškeré podezřelé indicie do úplného vyřešení, může velmi rychle naplnit.
Městský policista z Hurbanova, žijící dnes s manželkou a dvěma dcerami v rodinném domku v obci Svatý Peter a dle vyjádření jeho spoluobčanů slušný a nekonfliktní člověk, který se nikdy neprojevoval agresivně, zastavil dnes dopoledne před domem obývaným početnými cikánskými rodinami, vstoupil na dvůr a začal kolem sebe bezhlavě střílet. Tři obyvatele domu na místě zabil, dva zranil.
Lidé v České republice vyprodukovali v roce 2011 přibližně o 200 miliard více zdrojů (produktů a služeb), než spotřebovali. Přesto vzrostla zadluženost státu, domácností a firem přibližně o 500 miliard. Jak je to možné?
Včerejší den byl pro českého voliče jistě velmi poučný. Ve sněmovně promluvil první poslanec v historii, který musel být do svého zaměstnání přivezen z kriminálu. A nejen to. Z jeho projevu bylo více než zřejmé, že on sám není zdaleka jediný, kterému by měla býti tato stejná "výhoda" státem zajištěného ubytování, stravy a dopravy poskytována. Pokud si včerejší zasedání rozebereme podrobněji, musíme nutně dojít k závěru, že to byla snad jediná logicky relevantní myšlenka, která sněmovním sálem včera rezonovala.
Celý svůj život si pokládám otázku: Co může donutit rozumného, byť i jen průměrně vzdělaného, člověka, aby sedl na lep učení marxismu-leninismu, přijal tuto nesmyslnou utopistickou teorii za relevantní cestu vývoje lidské společnosti a začal s rudými klapkami na očích šířit již i praktickými zkušenostmi vyvrácené demagogické bludy a nenávidět všechno a všechny, kteří si "dovolí" mít jiný názor?
Vážené poslankyně a poslanci, stojím tu dnes před vámi jako faktické zhmotnění vašich nejhorších snů a nočních můr. Když se zpráva o mém zatčení zásahovou jednotkou Policie ČR s krabicí od vína plnou peněz donesla k vašim uším, jistě se nejeden z vás v duchu ptal: "Jak je to možné, když je jedním z nás, nás vyvolených s doživotní imunitou, s neomezenými možnostmi přikrádat si z peněz zabavených pod hrozbou kriminálů daňovým poplatníkům, z nás, kteří si zde ve sněmovně pomocí naší zákonodárné moci cíleně vytvořili takové právní prostředí, které zaručuje naši nadřazenost a nedotknutelnost?"
O tzv. "kauze břeclavského útoku" se toho v posledních týdnech napsalo víc než dost, ale přesto - nebo snad právě proto - mi to nedá nepoukázat s odstupem několika dní na sporné momenty celé kauzy. Když jsem hned v prvních dnech medializace napadení patnáctiletého chlapce cikány kvůli cigaretě na internetu četl komentáře typu "stejně se nakonec dozvíme, že si to udělal sám", pokládal jsem to za povedenou ironii a nadsázku. Jelikož však žijeme v zemi neomezených možností, kde lze i z "cikánského útoku" po dvou měsících udělat "pád z balkonu" (teď už by mě ale nejspíš nepřekvapil ani pád z letadla či balonu, zasažení kusem utržené skály, pošlapání slonem uprchlým ze ZOO a podobně "věrohodná" vysvětlení), ironie a nadsázka se změnila v tvrdou realitu.