Neefektivní státNakolik je náš stát rozbujelý, děsí se i analytik Raifeissen Bank Aleš Michl: "To je šílené," běduje "Nechápu to. Česká vláda má k dispozici ve státním rozpočtu podle Mezinárodního měnového fondu příjmy ve výši 41,3 % HDP. A nevyjde s tím. Příjmy to jsou přitom nadprůměrné. Vyspělé ekonomiky mají k dispozici v průměru příjmy ve výši 36,3 % HDP. Rozvíjející se ekonomiky si musí vystačit se státními příjmy o velikosti 26,3 % HDP. Tato čísla jsou důkazem, že v Česku nepotřebujeme zvyšovat daně. Stačí udělat pořádek ve výdajích."
Další daně napřesrok
Ale stát bude vesele (zatím) bujet dál, alespoň podle dalšího utažení daňových šroubů schváleného minulý týden vládou. Nejen o žádné procentíčko na DPH, ale o citelné zvednutí odvodů těch "vysokopříjmových". Svůj nárok na uplatnění slevy na dani v roční výši 24 840 Kč budou muset oželet i pracující důchodci a dost značně se snižuje laťka "paušálníkům".
Na oltář státu padnou i stropy pojistného na veřejné zdravotní pojištění, omezení slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě.
Jediné přijatelné by snad bylo zvýšení srážkové daně z příjmů pro nerezidenty (z 15 na 35 %), což by mělo efektivněji zdanit příjmy plynoucí do tzv. daňových rájů.
Rath, přesvědčen o své nevyvratitelné imunitě, si tu Ústavu prostě asi vůbec nepřečetl. Jinak by věděl, že mu imunita u dopadení při činu nic nepomůže. Nebyl by to asi první ani poslední poslanec, který českou Ústavu vůbec nezná.
Tak na nás z vládních výšin spadla v týdnu další várka kejdy, znamenající opět fatální porušení veškerých předvolebních prohlášení a slibů všech koaličních partnerů. Povrchní, nepoučená či snad zmanipulovaná mediální šmíra převzala populistickou rétoriku Petra Nečase i Miroslava Kalouska a nazývá tento další daňový pogrom na produktivní obyvatelstvo "úspornými opatřeními pravicové vlády".
Zhlédnutí pořadu Máte slovo ve čtvrtek večer na České televizi bylo opravdu hrůzným zážitkem. A to nikoliv díky obvyklému estrádnímu formátu pořadu či tradičně "bulvárnímu" vystupování moderátorky, ale díky přes míru odpornému výkonu klíčového člověka našeho zemědělství - Andreje Babiše. Celou dobu jsem s němým úžasem sledoval to malé ukřičené děcko, které se utrhlo z řetězu.
Velmi se bavím nad "upřímným" údivem vládních a parlamentních špiček komentujících kausu jejich prý "bývalého" přítele a spolupracovníka Davida Rátha. Úderníci politické práce, kteří dnem i nocí tvrdě dřeli a dřou na vybudování přesně takového systému, který generuje podobné Ráthy jak na běžícím pásu, se najednou mohou zalknout při jeho odsouzení a jen samotné vyslovení jeho jména jako by jim přivádělo zažívací potíže.
Mám za to, že drtivá většina obyvatel České republiky není z podstaty rasistická a pigmentace kůže zcela určitě není u nás hlavním kritériem pro posuzování kvalit jednotlivce jak se nám snaží namluvit hysterická média, věčně patetičtí bojovníci za "pravdu, lásku a grant", ale hlavně představitelé parazitických spolků, kteří si z právě z rozsévání nenávisti, zdůrazňování odlišností a hledání problémů, tam kde nejsou či naopak zakrývání jejich podstaty, udělali vynikající celoživotní byznys. 
Když na počátku letošního roku vyšlo najevo, že název seriálu "Hříšní lidé města pražského" inspirovaného pražským podsvětím třicátých let je aktuálnější, než se zdá, a že schopnosti policejního rady "Vacátka" jsou dnes spíše ve službách "hříšných lidí" než naopak, zvedla se vlna celonárodního znechucení a odporu (myšleno hnusu).
V první řadě je třeba si ujasnit pojmy. V naší vlasti, kde stále ještě většina "produktivního" obyvatelstva s volebním právem má někde hluboko v hlavě vyklíčená semínka bolševické propagandy, která jim celý život vtloukala do mozku rovnítko mezi slovem podnikatel a zloděj, vykořisťovatel či zbohatlík z potu a krve dělnické třídy, stačí ke všeobecnému přijímání této premisy opravdu jen velmi málo.
Zde hledá