Červen 2011

Zablokovaný mozek tupců a další souvislosti

30. června 2011 v 4:05 | DAVID GRUBER (http://gruber.blog.idnes.cz) |  TAKHLE U NÁS ŽIJEME
Nedávno jsem zde psal blog o jevu block off, tedy o situaci, kdy člověk komunikující s vámi má natolik rozdílné myšlení, že se mu při vašich logických argumentech zablokuje myšlení a vypne mozek. Je jako zatuhlý počítač - avšak na rozdíl od něj nejde resetovat.


Při uvádění příkladů jsem zapomněl na jeden velmi důležitý a známý - tak teď to napravuji. Souvislost s naší současnou veřejnou a politickou situací je mnohem větší, než si možná myslíte.


Jde o film Sedm statečných, který doufám každý dobře zná. The Magnificent Seven, mj. výborný na procvičení angličtiny. Možná nebudu ty scény z něj citovat úplně přesně (za což se předem omlouvám), ale princip určitě.


Chudí mexičtí rolníci, devastovaní, utlačovaní, vykořisťovaní desperádem Calverou, se rozhodnou bránit. Najdou Chrise (Yul Brynner), evidentně špičkového experta a mistra ve svém střeleckém oboru. Mistr má svou mistrovskou cenu za práci. Ale oni mu nabídnou pár druhořadých šperků: "To je všechno, co máme."



Reforma založená primárně na zvyšování daní není pravicová!

28. června 2011 v 6:02 | STANISLAV JÁNSKÝ (http://eportal.parlamentnilisty.cz) |  POLITIKA
Chápu, že žít na dluh se nedá. Nicméně nemohu souhlasit s tím, že hlavním piliřem reforem vedených údajně "pravicovou" vládou bude zvýšení daní. Ano, výrazné zvýšení DHP je prostě sprosté zvýšení daní a to naprosto zásadní se všemi negativními vlivy na společnost a ekonomiku. Jedná se přitom o typicky "socialistické" opatření, které má zajistit další příjmy do státního rozpočtu, aby bylo možno udržovat status quo, nadále plýtvat veřejnými prostředky a také zadávat různé eko zakázky atd. nikoliv zajistit nějaké reformy.
Kdyby vláda byla skutečně pravicová, tak by šla cestou snižování nákladů, podpory soukromých firem a snažila by se rovněž snížit další byrokraticko administrativní zátěže běžných domácností a podnikatelského sektoru. Na mě celá reforma děla dojem, že je to snaha vlády vyhovět určitým lobbystům a uchlácholit levicové voliče, kteří ji ale nevolili a nikdy volit nebudou....!
Nebudu se zde zabývat kritikou zdravotnické a sociální reformy. To již bylo v podstatě popsáno, spíše se chci trochu zamyslet nad tím, co by dělala opravdu pravicová vláda. Tedy jakou cestou by se vydala skutečně pravicová vláda při reformách. Její moto by mělo být šetřit, privatizovat, omezovat byrokracii a snižovat nepotřebnou žátěž domácností, rodin a podnikatelského sektoru! Zde je pár okruhů:

Sused sa vie vcítiť do kože vraha z Devínskej Novej Vsi

27. června 2011 v 4:35 | RICHARD FILIPKO /http://zivot.lesk.cas.sk) |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Odkedy sa do tichej ulice v Malackách nasťahovala rómska rodina, pokoj sa zmenil na katastrofu. Minister vnútra Lipšic dal na ulicu namontovať kamery.
Ako vyzerajú susedské vzťahy dnes? Katastrofálne. Potkany, stena ohá dzaná výkalmi, krádeže, nadávky, vyhrážanie sa zabitím, neustály krik a neznesiteľný smrad. Bývanie na Družstevnej ulici v Malackách by nechcel zažiť asi žiadny človek zvyknutý na normálny režim.

Štyridsiatnik Oskar Dobrovodský z domu na Družstevnej ulici v Malackách pochádza. Býva v ňom aj jeho priateľka a otec. "Bola to príjemná ulica, kým sa vedľa neprisťahovali oni. Odvtedy sa život v ulici otočil o sto osemdesiat stupňov," hovorí. Jeho dom susedí s rozkúskovaným pozemkom, kde sú piati majitelia a dva malé domy. Kedysi tam bývala jedna slušná rómska rodina. "Boli to Szalayovci. Úplne normálni ľudia, chodili sme spolu na hríby, mali domáce zvieratá. Jano Szalay robil úžasné zabíjačky," spomína Oskar Dobrovodský. Keď Szalayovci umreli, dom ostal prázdny. Pokoj v ulici sa však náhle skončil v roku 2009.


Aké to je mať za susedov neprispôsobivých ľudí


Korupce po Česku: Země slepých a jednorukých

26. června 2011 v 6:02 | ROBERT BŘEŠŤAN (http://brestan.blog.ihned.cz) |  POLITIKA
Kdyby se úspěšnost potírání korupce měřila mírou vyjádřeného rozhořčení a pronesených slov, byla by Česká republika někde na úrovni zemí, jako je Švédsko, Finsko či Singapur. Tedy států, které problém s korupcí v zásadě nemají.


Jenže my žijeme v české kotlině a můžeme být rádi, že se tu za zlodějny (a korupci) nesekají ruce. Potíž je ale v tom, že se tu za ně ani nezavírá.


Jakkoli totiž žije česká společnost v oprávněném pocitu, že je země prolezlá korupcí (a vnímají to stále více i zahraniční investoři), čísla vypadají úplně jinak.

Nabarvili jste nám tank, tak tady máte přes držku

25. června 2011 v 3:50 | MIROSLAV VÁCLAVEK (http://vaclavek.blog.idnes.cz) |  HISTORIE
Když umělec David Černý poprvé přebarvil tank Josif Stalin trůnící na Smíchově na růžovo, strhl se poprask a spustil se povyk plný spílání na jeho adresu. Dosud nezpochybnitelný symbol toho co pro nás Sovětský svaz údajně vykonal byl totiž tímto aktem demaskován a khaki maska několik decimetrů silného pancíře vynuceného přátelství byla stržena, aby se objevila jeho pravá tvář, nyní v komické růžové.


Neboť ani onen tank T-34 číslo 23 na podvozku amerického inženýra Christieho zničený stíhačem tanků Hetzer vyráběným českým dělníkem v Praze a poháněný motorem Praga nebo Tatra na podvozku Československého tanku vz. 38 nestrašil kolemjdoucí na Smíchově. Ale nebyl to nikdo menší než osoba s kriminální přezdívkou Josifa Džugašviliho, která tam byla vystavena.


Nic nemůže lépe symbolizovat oficiální přetvářku a lež, které jsme byli svědky v neutichající propagandě vedené na adresu údajného osvobození, jehož se nám dostalo ze strany nejobludnější diktatury v dějinách, ze strany Sovětského svazu.

Řecká stopa v Čechách – aneb nárok nemáme na nic.

24. června 2011 v 5:44 | JANA KOLÁŘOVÁ (http://kolarova.blog.idnes.cz) |  POLITIKA
- o tom, že bychom si neměli myslet, že naše životní úroveň MUSÍ být kontinuálně rostoucí a že pro to ještě ke všemu nemusíme nic udělat. A o dvou českých březích...


Když byly mé babičce tři roky, vypukla první světová válka. Její rodina byla běžnou rodinou podruhů a služebných a válka - ta válka, kterou dnes už považujeme jen za takovou legraci s bodáky na spodku hlavní pušek - jejich situaci ještě zhoršila. Když se dosyta najedli, považovali to za výhru.


Když bylo mé mamince pět let, vypukla druhá světová válka. Její rodina byla na poměry velmi dobře zajištěna. Dědeček byl vyučený strojní zámečník, strojvůdce pod penzí a nikdy nebyl bez práce. Čtyřčlenná rodina žila před válkou v bytě 1+1 se suchým záchodem na pavlači, na poměry to bylo luxusní bydlení. Jedli skromně, ale jedli několikrát každý den. I tak ale má maminka vzpomíná na obvyklé "Mami, já mám hlad." - "Nemůžeš mít hlad, teď jsi měla chleba."
Když bylo mně sedm let, vtrhly do země ruské tanky. Bydleli jsme v krásném 2+1 s koupelnou a splachovacím záchodem a maso jsme měli jednou týdně.


Když byla malá má "další generace", zbavili jsme se jha komunismu a poprvé v mém životě se ocitli ve svobodné společnosti. Po dvaadvaceti letech svobody jím maso jednou, nanejvýš dvakrát týdně - ale vím, že je rozdíl mezi "nemohu" a "nechci". Ale když koupím stodvacetigramovou táfličku kozího sýra s rozmarýnem za sto korun, nemyslím si, že to je vyložená zpovykanost, ale přeci jen si říkám, jestli jsme za těch pouhých sedmdesát let od "Nemůžeš mít hlad, teď jsi měla chleba." neposkočili opravdu až moc daleko.

Na železnici, dějou se věci ...

23. června 2011 v 4:31 | KAREL KŘÍŽ |  EKONOMIKA
Zdá se, že od chvíle, kdy naše "drahé" České dráhy opustil mladý, nadějný a geniální investor Standa Gross, jde to s nimi z kopce. Ačkoliv si vrcholný management tohoto "ekologického dopravce budoucnosti" může čísla v potu tváře z palce vycucávat, kvalitní služby mlácením prázdné slámy královsky zaplatit a odborové taškařice bez mrknutí oka tolerovat, stále platí jediné. Vlakem už skoro nikdo nejezdí, kapacita osobní dopravy je využita na necelou čtvrtinu a na každého odvážlivce, který do vagónu nastoupí, doplácí zbytek společnosti téměř 40,- Kč.

Přičemž právě "společenská potřeba dopravní obslužnosti" je zaklínadlem, na jehož základě proudí každý rok do skomírajícího molochu další a další dotační miliardy ze státního rozpočtu, neboť jinak by ajznboňáci nedostali svoje zaměstnanecké benefity, nemohli by sponzorovat odpovědnými pracovníky vybrané bohulibé činnosti, či by nemohli ani zaměstnat nepostradatelného restaurátora svého silně zaprášeného pitoreskního obrazu, který zde zřejmě měl uplatnit svoje bohatě nabyté zkušenosti s otevřenou rukou Páně (Béma) a divokými zvířaty.

Lafferova křivka funguje. Samozřejmě

22. června 2011 v 5:44 | (http://mmister.com) |  EKONOMIKA
Poslední dobou se mi zdaj fakt divný sny. A dneska se mi zdálo o Lafferově křivce. Chtěl jsem o ní napsat už dlouho, tak proč ne ve chvíli, kdy se tak pěkně připomněla.

Nejprve stručně v úvodu vysvětlím, co to Lafferova křivka je. Je to křivka ve tvaru obráceného U, která popisuje závislost daňového výnosu na daňové sazbě.
Lafferova křivka
Křivka ukazuje, že jak se zvyšuje daňová sazba, výnosy nejprve rostou, ale od určitého bodu (kterému se říká Lafferův bod) potom klesají. Je jasné, že se na daních nic nevybere při nulové sazbě. Je snad neméně jasné, že se na daních nic nevybere ani při 100% sazbě, protože nikdo nebude pracovat. Je tedy logické, že musí nastat bod, od kterého daňové výnosy začnou klesat.


Interview s Nigelem Faragem v RT

21. června 2011 v 4:23 | VIDEO + CZ TEXT (http://www.nwoo.org) |  POLITIKA
Rozhovor z 16.6.2001 v Russia Today o nesmyslnosti státní podpory bank v krizi, absenci demokracie v EU a nadějných politických směrech.



Hlasatel:
Britský člen parlamentu Nigel Farage je renomovaným euroskeptikem. Tak nechť nám řekne něco o prospěchu bank ze systému "záchran" a samozřejmě o situaci, která je teď v Řecku. Pana Farage, velmi pěkně děkujeme, že jste se k nám z Bruselu přidal v LIVE. Mám tu zprávu z Financial Times o ekonomických záležitostech, šéfové bank si průměrně loni v Evropě a Americe na benefitech polepšili o 36% na 9,6 milionů dolarů a jeden bankéř údajně loni vyzískal něco kolem 21 milionů dolarů. Co nám řeknete o tom, že se bankéři momentálně pakují na ekonomické krizi?
Poznámka: Jde evidentně o platové pobídky bankovních managerů, nikoliv zisky z vlastnictví bank.

Farage:
No lidé vydělávají peníze. A vydělávat peníze je dobré! Ale ne když je to na úkor všech ostatních. Součástí toho, co dnes odpoledne vidíme je, že země jako Řecko jsou kvůli tomu pohlcovány tragédií jak pro finance tak pro demokracii. A jedním z důvodů, proč jsou všichni tak rozhodnuti Řecko udržet v euru, je ten, aby banky nemusely utrpět vážnou škodu za jejich chybnou politiku půjček. No takže se s bankovním systéme stalo něco opravdu špatného. Je to skoro jako kdyby tu byla nějaká "ne-svatá aliance" politiků s bankéři versus obyčejní lidé, a jsem si jist, že zrovna tohle lidé v ulicích Atén cítí.

Řecku nedocházejí argumenty, ale peníze..

20. června 2011 v 6:15 | KAREL ŠTROBL (http://karelstrobl.blog.idnes.cz) |  POLITIKA
Řekové a lidé vlastnící účet v řeckých bankách trnou hrůzou. Od včerejšího dne se stojí hodinové fronty a všichni vybírají svoje účty..a doufají, že na ně zbyde... Marně. Některé banky už v pátek zavedly opatření - vybrat lze maximálně 2 tisíce Euro v hotovosti...příští týden zavřou a zhasnou.. nebo nechají otevřeno a zhasnou, nebude tam už nic...?!!


Sedím na verandě, dívám se na blankytně modré, průzraně čisté Ionské moře a na nedaleký ostrov Medvěd. Poslouchám řecké rádio, kam telefonují posluchači a předhánějí se v jadrných nadávkách a obviňování politických bafuňářů řeckého státu i celé EU. Dozvídám se, že výše důchodu bude od jisté výše výdělku jednotně maximálně 800 Euro, ruší se vyplácení 13 tých, 14 tých důchodů a tzv. roční důchodové prémie ..ale roční výdělek do výše 12 tisíc Euro zůstane nadále nezdanitelný, osvobozený od daně...


Ráno jsem ve vsi potkal Sulu. Na svých 73 let vůbec nevypadá a to, že je dříve narozená, prozrazuje jen její typicky řecký, vesnický, černý oděv s černým šátkem na hlavě. Táhla oslíka do kopce, kterému ve vesnickém kafeniu říkají " SULA TAXI".

Stávka v dopravě ON-LINE

19. června 2011 v 4:13 | PETR TOMŠŮ (http://strach.cz) |  JAK SE BAVÍ WWW
12:42
- na tomto místě on-line reportáž končí, jediný reportér tohoto plátku se zhroutil a serveru to hrozí každou chvíli. Děkuji za pozornost a děkuji také stávkujícím.
12:35 - náměstek primátora pro dopravu Karel Březina si libuje: "Uspořili jsme na mzdách. To si dáme do prémií!"
12:26 - Václav Klaus smutně chodí po zahradě s Pohlreichem kolem svého grilu a lituje, že musel zrušit svou dnešní narozeninovou party: "Taková to mohla být krása, chtěl jsem ugrilovat uzené z Lidlu." Šéf Pohlreich si začal rvát zbytek vlasů ze zad.
12:15 - vypadá to, že se demonstrace chýlí ke konci. Velitelé odboráři děkují lidem za účast a rozhazují do davu režijky, stravenky a paličky od bicích. Část demonstrantů ještě požaduje elektrické křeslo pro premiéra Nečase, ale posléze se nechají ukolébat slibem, že si něco musí nechat i na příště.
12:00 - u ministerstva financí se ministr Kalousek se ocitl pod palbou potravin. Reportérce iDNES se podařilo identifikovat rajčata a vejce, ředkvičky ani kedluben nepoznala. Ministr uhodnul ještě květák a těsně před hospitalizací i zavařenou kukuřici v konzervě

Jak jsem potkal lůzu

18. června 2011 v 4:50 | DUŠAN MAKOVSKÝ (http://makovsky.blog.idnes.cz) |  TAKHLE U NÁS ŽIJEME
Dnes jsem se rozhodl, že nebudu nečinně sedět doma na zadku, užívat si volna, které nám seslaly rudooranžové odbory, ale že půjdu aktivně dát najevo co si o stávce, odborech a jejich sociálněbolševických loutkářích myslím. Byl jsem u ministerstva financí a potkal jsem tu nejodpornější lidskou hmotu, jakou kdy skupina demagogů mohla vytvořit. Potkal jsem lůzu.

Předem upozorňuji a zároveň se omlouvám redakci iDnes, adminům blogu a citlivějším povahám, ale některé repliky budu citovat tak jak padly. Tedy bez cenzury.

Hned na začátku musím vyslovit pár poděkování.

Největší asi skupince několika lidí, ke kterým jsem se u Jiráskova mostu přidal, od kterých jsem nafasoval transparent a se kterými jsem došel procházkou přes Karlův most až k ministerstvu financí.

Musím poděkovat, tentokrát naprosto bez ironie policii ČR za naprosto ukázkovou, perfektně provedenou práci, za to, že byli komunikativní, spolupracovalo se s nima nikoliv stylem "musíte", ale "pojďme spolu vymyslet, jak to udělat aby to bylo co nejmíň problémové". Zvášť policisté z antikonfliktního týmu mají můj hluboký respekt.

Já si teda myslím, že by Jarda měl vodstoupit

17. června 2011 v 4:16 | JAN BURIÁNEK (http://janburianek.blog.idnes.cz) |  JAK SE BAVÍ WWW
Chlapi, soudruzi, přiznejme si votevřeně, ta naše stávka nesplnila vočekávání. Všichni zme tak nějak mysleli, že touhle dobou už bude Nečas klečet před vodborovou centrálou a vodvolávat reformy. A hlavně, že řekne, že můžem jít všichni jak tu zme už konečně do důchodu. A vono nic. A Kalousek proti nám píše hnusný básničky, jakože prej ´vodboráři vezli sračky na trakaři´. Přitom to byla jenom sláma, lhář jeden prolhaná. Tak já si teda myslím, že by za tendlencten neúspěch někdo měl nýst zvodpovědnost. A taky si myslím, že by to měl být tady Jarda Zavadil, jako přeceda. Normálně by se měl k tomu postavit čelem, jako chlap s chlapem. A tady sou důvody, který mě k tomu teda jako vedou:


Nejprv si Jarda zapomněl přečíst zákon a tu stávku vyhlásil blbě. Z pátka na pondělí. Já teda nechápu, že když to jde z pondělí na pátek, proč to nejde z pátka na pondělí, ale každopádně Kalousek to sprostě využil. Von má ty soudy v podstatě všecky zpolitizovaný, zmanipulizovaný. A my pak vypadáme jako blbci.


Zadruhý, jak Kalousek přišel s tím rozsudkem, měl Jarda bouchnout do stolu, až by Kalouskovi nadskočily brejle, a měl jasně říct, že to vůbec není směroplatný a že my všichni, jak tu zme, stávkujem né podle toho zákona, ale podle tý ústavy. Měl svolat tiskovku a na tý si měl tím Kalouskovým soudním papírem pěkně vytřít před televizníma a rozhlasovýma vobjektivama lakýrky. Ale von, místo toho, poslušně stáhnul vocas a řek´ že se to teda celý posune, abysme jako nemuseli nic platit, kdyby něco.

Cesta beznaděje

16. června 2011 v 5:32 | JAHL (http://www.dfens-cz.com) |  POLITIKA
V poslední době slyšíme zleva, zprava o přetrvávající krizi současné vlády tzv. "rozpočtové odpovědnosti", která tímto nemá klid na provedení základních reforem, bez kterých se údajně řítíme do dluhové "řecké" pasti.

O rozpočtové odpovědnosti nemůže být řeč. Přibližně 140 miliard CZK rozpočtového deficitu na rok 2011 nemá s odpovědností nic společného. I přes enormní snahy navýšit daně na maximum únosného, se zvyšují, nebo vznikají nové, správní poplatky, které by měly být hrazeny právě z těchto daní. Podobné je to s tzv. reformami. Řeší se kdo koho vymění na nějakém postu; kdo, kdy, kde něco ukradl; kdo komu něco údajně půjčil; kdo a proč vyrobil někomu nějakou audio nahrávku, bez ohledu zda s jeho vědomím, či ne; amalgámové plomby; státní maturity; zákaz vjezdu vozidel, zajisté soukromých, do center měst; retroaktivně se mění smluvní podmínky, jak se to komu hodí; vyvíjejí se snahy obejít, nebo okleštit některá základní práva a svobody, které nám ještě zbyly; spojí se Státní opera s Národním divadlem; na Václaváku bude zbořen památkově chráněný dům. Vyjmenovat všechny "reformní" kroky, kterými se naše vláda pyšní by bylo dlouhé a ani se mi do toho nechce, prostě tradiční český folklór.


Česká republika, ale i EU se stávají pomalu obětí zhoubného bujení socialismu, byrokracie, protekcionismu, paternalismu, multikulturalismu a v poslední době i militantního ekologismu. Metastázy zasahují téměř celý organismus a imunitní systém není schopen tomu zabránit. Věci se nenazývají pravými jmény. Nacionální socialisté jsou nazýváni pravicovými extrémisty; neschopní, líní, nepořádní drobní delikventi jsou nazýváni sociálně vyloučenými; obvinění pachatele menšinové barvy pleti je nazýváno rasismem; zloději ve velkém jsou nazýváni uprchlými podnikateli; galantnost je nazývána sexuálním obtěžováním; zákeřné vybírání peněz na silnicích je nazýváno bojem za bezpečnost silničního provozu.

Socialismus má většina národa vypálený do mozku jako cejch

15. června 2011 v 5:04 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Na cestě k "zářným" zítřkům dle pomatených vizí utopistických tlachalů, ze kterých mainstream udělal významné filozofy, ekonomy a myslitele, jejichž cílem bylo vybudování beztřídní společnosti s minimem soukromého vlastnictví, svobod a práv, ale s o to větší rolí vládnoucí oligarchie, která si uzurpuje rozhodovací právo o hmotných i nehmotných statcích svých poddaných, jsme sice v roce 1989 udělali úkrok od ortodoxní bolševické zkratky, ale jen k neokomunistické eurodemokratické oklice. Bohužel, obě vedou, s prominutím, do prdele.

Hodně smutné však je, že většina národa stále nadšeně po této cestě pochoduje, mává třepetalkami a nadšeně hýká při každém pšouku soudruhů na tribunách. Možná si to část tohoto davu ani neuvědomuje, ale to v žádném případě nemůže býti omluvou. Každý má možnost si dnes najít relevantní informace a dovzdělat se alespoň v základních pojmech.

Řešíme dnes hromady pseudoproblémů, kterým média dávají různá úderná pojmenování jako "reformy", "politická stávka", "restruktualizace dluhů", "multikulturní soužití" a podobně. Potisknou se tuny papíru, zaplní se hodiny vysílacích časů v televizních zprávách, prodiskutuje se mnoho stran na internetu. V drtivé většině dle stále stejné šablony. Na jedné straně komunista s vymytým mozkem, obhajující ještě větší zdanění, moc státu a celkovou stejnou bídu pro každého jedince, na straně druhé neosocialista, který chce současný nefunkční systém udržet v chodu pomocí kosmetických rádobypravicových změn, neboť se mu v něm, díky napojení na státní penězovod, velmi dobře přežívá.

Čtvrteční vize

14. června 2011 v 4:35 | ONDŘEJ NEFF (http://neviditelnypes.lidovky.cz) |  POLITIKA
Zatím to bylo vždycky tak, že nejmenší strana v koalici dělala největší problémy, protože věřila, že se tím zviditelní. Touto taktikou proslul už nebožtík lidovec Lux, z doby nové to dělali zelení a teď to dělá firma Bárta a spol. Je to až podivuhodné, k jaké nestoudnosti lze dospět. Lekci v tomto směru nám dala místopředsedkyně firmy Karolina Peake, když pokárala vládu, že nebyla k odborům "dost vstřícná".

Jak si představují odbory dostatečnou vstřícnost? Ta věc je zcela jasná. Představují si, že to vláda zabalí a odejde a udělá místo sociálním demokratům a komunistům. Celá vláda, včetně firmy Bárta a spol. Tato stávka je čistě politická. Nejde tu o žádné návrhy a protinávrhy a ústupky nebo neústupky. Slabý Sobotka nasadil odbory proti slabé Nečasově vládě, protože nezná pohádku o tom, jak dopadli ti, co si pěstovali jako služebníka draka. Odbory v Evropě, to jsou šelma, která postupně vyhání průmysl za moře. Auta se tu ještě vyrábějí, motorky už ne. Podívejte se kolem sebe, co všechno se vyrábělo v Evropě a už se to tu nedělá. Odbory nás ženou do řeckých konců za provolávání sloganů o "řecké lži". Kde je tu prostor pro vyjednávání a pro citlivý přístup?

Plně podporuji požadavky stavkujicich

13. června 2011 v 5:44 | LADISLAV VĚTVIČKA (http://vetvicka.blog.idnes.cz) |  JAK SE BAVÍ WWW
Už teho všeckeho mam dost! Všeci kradu, enem ja nemam co. Všeci beru vic peněz jak ja. Tuž jaka tu je potom spravedlnost? Když teda nemožu ja, ať se to všecko rozbije a zniči, bo co mi je do teho.

Proto plně podporuju jakekoliv požadavky, ať už se tykaju čehokoliv. A kdyby mi kdosik nabidnul zepar kaček na vlak, tež by sem šel stavkovat do Praglu a zablokoval tam ty jejich magistraly. Ale bohužel mi nikdo nic neda, a tak zustanu doma a budu čumět na bednu.

A až se tym odborařum povede odburat pseudopravicovu vladu, tak konečně nastupi Dluhoslav a zrobi v tym pořadek.
A Dluhoslav řikal, že ten pořadek zrobit umi. Nikdo nam nemože dat vic, než on nam može slibit. A tež řikal, že zrobi progresivni daň pro všecky bohate! A to podporuju tež.

Tuž nevim, co je to progresivni daň, ale vim, kdo je bohaty.

Bohati su všeci, keři beru na vyplatu vic, jak ja.

Stávce čest a pozůstalým pastelky

12. června 2011 v 6:57 | JAN JANDOUREK (http://www.reflex.cz) |  POLITIKA
Odboráři se tváří, že bojují za práva všech. Asi jako se kdysi u Madridu bojovalo za Prahu. To je ovšem nesmysl, protože některé nároky se navzájem vylučují.



Bylo by lépe, kdyby odborářští bossové mlčeli. Tvrdí, že bojují za zájmy všech a ještě se omlouvají, že to bude většinu lidí bolet. Není to pravda, bojují především za sebe, protože čím větší chaos a čím je lidem hůře, tím lépe pro ně. Pro odboráře a levicové politiky musí být noční můrou představa, že by společnost zbohatla, nezaměstnanost zmizela a nikdo jejich hudební produkce na vuvuzely a hluboké myšlenky z jejich transparentů nepotřeboval. Zaměstnanci v soukromém sektoru mají jiné zájmy, než státní zaměstnanci. Živnostníci nechtějí totéž, co zbytek pracujících.

Evropské dotace fatálně pokřivily naši morálku

11. června 2011 v 6:54 | TEREZA KAKOSOVÁ (http://terezakakosova.blog.idnes.cz) |  POLITIKA
Jako jedovatý plyn zamořily evropské dotace naši společnost. To, co se původně jevilo jen jako účinný marketingový nástroj k přesvědčení obyvatelstva o výhodnosti našeho členství, se nakonec stalo největším zabijákem naší morálky, rovné tržní soutěže, podnikatelského úsilí a paradoxně i sounáležitosti s regionem (místem), ve kterém žijeme.


Prvního května to bylo sedm let, co jsme členy Evropské unie. Nemám chuť nyní bilancovat, co jsme ztratili a co získali. Volila jsem proti našemu členství, takže můj názor na přínos Evropské unie je už předem predikovatelný. Ani já jsem však před těmi sedmi lety netušila, jak ničivý vliv bude mít naše členství na celkovou morálku společnosti. Mnohdy si kladu otázku, jak je možné, že naše babičky a dědečkové neviděli ve své době zrůdnost komunistického systému a přitom jsem sama svědkem téměř totožných změn ve společnosti. Přicházejí plíživě. Nenápadně. A o to víc jsou zrádnější.