Září 2010

JAK ÚSPĚŠNĚ PŘEŽÍT DEN BEZ PENĚZ?

30. září 2010 v 10:44 | RUDOLF HAVLÍK (zrozeniprouspech.cz) |  TAKHLE U NÁS ŽIJEME
dluhy
Po letech vnímám čas trochu jinak. Dojížděl jsem na školu do Prahy. Dvě a půl hodiny. Připadalo mi to jako věčnost a měl jsem pocit, že podnikám něco šíleně bláznivého. Po pár dnech na internátě jsem neměl v kapse nic. Prachy padly na dluhy, na tři piva a byl konec. Nikde nic. Kapsy vyluxované, kamarádi po předchozích zkušenostech nedůvěřiví. Nezbývalo než to vydržet a železné pravidlo internátu praví: "Když máš hlad, tak jdi spát." Fungovalo to. Malý půst nikomu neuškodí. A v pátek večer na mě doma čekalo pečený kuře, který jsem snědl na dva kousance. A u talíře jsem musel vysvětlovat, proč mě zase chytil v autobuse revizor.

Roky utekly jako voda a vzdálenosti ztratily monstróznost. Když vyrazím do Asie, vím, že tam budu druhý den ráno, a připadá mi to jako chvíle. Jako kdybych jel jenom do vedlejšího města. Dívám se na mapu a říkám si: "Proč ne? Vždyť je to jen dva tisíce kilometrů." Sedm hodin v letadle mi přijde poslední dobou hrozně málo času, abych něco vůbec stihl vymyslet. A jak se vzdálenosti zkrátily, tak se nakupily problémy, povinnosti a průšvihy. A samozřejmě dluhy.

KOMUNISTA A BACHAŘ VONDRUŠKA

29. září 2010 v 6:57 | ODJINUD |  HISTORIE
BACHAR
Další politický vězeň vypráví o zkušenostech s nynějším poslancem KSČM Josefem Vondruškou s přezdívkou Filipes a dalšími bachaři z Minkovic. Týrání tam podle jeho výpovědi bylo na denním pořádku. "Vytvořili tam peklo na zemi a  jim to
vyhovovalo," říká 55letý Plzeňan Míla Petrovský, kterého komunisté zavřeli, když mu bylo 15 a půl. Důvod? Zpíval proamerické rotikomunistické písničky. "Měl jsem jít na půl roku, ale zůstal jsem tam deset let," dodává Petrovský, který si
trest prodloužil mimo jiné pokusy o útěk.


 "Filipes se choval k muklům hrozně, ale byl nedílnou součástí systému. Dělal to,
 co ostatní. Vůbec ho to netrápilo, dělal to bez svědomí a dodnes ho to netrápí.
 Odvolává se na vrahy, a přitom z nich dělal kápa, kteří byli součástí samosprávy
 a měli se dobře. Vrazi a násilníci nás měli dusit jenom za náš názor. Tyhle
 grázli tam využívali k tomu, aby nás mohli zlomit. Jakmile měl někdo politickej
 cejch a byl označen páskou, každej si na něj dovoloval. A Filipes byl jeden z
 těch nejaktivnějších, který to dělal naprosto bez skrupulí," vypráví Petrovský.
 V Minkovicích byl 20 měsíců. "Byli tam bachaři, kteří byli vysloveně sadisti.

ESTÉBACI SI ŽIJÍ LÉPE NEŽ JEJICH OBĚTI

28. září 2010 v 8:17 | ODJINUD |  POLITIKA
CSLA
Bývalá literární historička Marie Rút Křížková se za bývalého režimu přidala k chartistům. Také proto mohla pracovat pouze na slabě placených místech. Stát jí tedy vyměřil důchod, který stěží přesahuje osm tisíc korun.

Na druhé straně plukovník Milan Richter řadu let velel pohraničníkům, kteří poblíž Chebu hlídali hranice socialistického Československa a se zbraní v ruce bránili jeho občanům v útěku na Západ. Jako penzista dnes podle svých slov bere 14 tisíc. Na tom, že mnozí političtí vězni mají peněz daleko méně, nevidí nic pozoruhodného.

"Oni přece rozvraceli stát, který svým občanům poskytoval nejzákladnější lidská práva. Já nevidím důvod, proč by měli pobírat nějaké horentní sumy," prohlašuje Richter.

ZAMRAŽENÁ EKONOMIKA ČR

27. září 2010 v 7:06 | JH (DFENS-CZ.COM) |  POLITIKA
closed
V létě na dovolené jsem v jednom přístavním městě o 100 tisících obyvatel napočítal na 100 internetových kaváren. V Praze, která má 1,5 miliónu obyvatel bylo cca 20 internetových kaváren, většina v minulých letech po krachovala a na pokraji bídy jich přežívá tolik, že byste je spočítali na prstech jedné ruky.


Čím to je? Je to extrémní drahotou čehokoliv.

1. Elektřina je nesmyslně drahá. Jen proto, aby si na tom nadnárodní kapitál a ČEZ a PRE mastili kapsu.

2. Vodné je nesmyslně drahé. Jen proto, aby si na tom nadnárodní kapitál mastil kapsu.

3. Nájemné je drahé protože banky naprosto IGNORUJÍ sazby ČNB a hypotéky místo +/- 1% dávají za +/-5%, takže hypotéka na byt stojí ne 5, ale 10 tisíc měsíčně a tím jsou dany i ceny nájmu, který jsou také na 10 tisících za byt místo 5 tisíc měsíčně.

4. Drahé a nekvalitní potraviny, úzce souvisí s tím, jak stát se VYKAŠLAL na základní kámen každé zemědělské politiky a to na potravinovou soběstačnost. Která se nám vymstí, až si jednou nekoupí někdo naše auta a my nebudeme najednou mít peníze na nákup potravin ze zahraničí.

5. Předražené telefonní účty.

RADA USA ČESKU: KORUPCI NEVYMÝTÍTE, DOKUD NEZAVŘETE ZLOTŘILÉ POLITIKY

26. září 2010 v 8:04 | LUBOŠ KRENČ, DANIEL ANÝŽ (ihned,cz) |  POLITIKA
ZAKON
Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo minulý týden do Prahy trojici expertů na politickou korupci. Elitní žalobci vystoupili s několika přednáškami. Jejich vzkaz je stručný: Jestli chcete s úplatky na nejvyšších místech účinně bojovat, musíte nejprve dostat zlotřilé politiky do vězení.
"Řada zemí si v boji s korupcí stanovuje pětileté či desetileté plány, vydává různé brožurky, ale tím přece míjí základní věc. Tou je dostat úplatné lidi za mříže," řekl při rozhovoru s HN Peter Ainsworth, jenž vede ve Washingtonu tým žalobců, kteří posílají k soudu zkorumpované politiky a úředníky.

Onou brožurkou přitom narážel na českého ministra vnitra Radka Johna a jeho protikorupční manuál, jejž zveřejnil minulý týden jako součást svého plánu na potírání korupce.

Ani další z Johnových návrhů - testy odolnosti úředníků - u amerických právníků s letitou praxí v oboru nezabodoval. Američané navrhují, aby se poslanci vzdali své imunity, čímž by dali najevo, že nejsou nad zákonem. Totéž se týká soudců, kteří by měli podávat majetková přiznání.
Minimálně v jedné věci se však USA a Česko shodnou: v proškolování úředníků a státních zástupců. "Nemáme žádné speciální korupční soudy. Ale hodně se soustřeďujeme na vzdělání. Na úřadech platí etické kodexy, které se musejí dodržovat. Lidé kvůli tomu absolvují školení a kurzy," vysvětlil HN Vincent Matanoski, bývalý vojenský prokurátor, který se ve Washingtonu věnuje protiústavním deliktům.

DEN, KDY REDAKCE OVLÁDLA BUZERACE

25. září 2010 v 11:25 | CTIBOR JAPPEL (cs magazin) |  HISTORIE
janecek
V totalitním tisku představoval každý 21. srpen po roce 1968 doslova mobilizaci. KOMUNISTIČTÍ CENZOŘI řádili, hledali jinotaj v každém slůvku. Přesto občas náhodou i "náhodou" vyšly perly.

Číslo 68 si vybral Jaromír Jágr na svůj dres, Josef Škvorecký založil v Kanadě vydavatelství 68 Publishers... A českoslovenští komunisté, ti byli vůbec osmašedesátkou doslova posedlí! Zatímco jejich tuhý systém vlády jedné strany se pevně opíral o přítomnost sovětských vojáků na našem území, oni se snažili udělat všechno pro to, aby z hlav lidí vzpomínku na rok, kdy k nám vojáci přišli, vymazali. Často až absurdním způsobem.

"V každé knížce byla strana 68 extrémně citlivá," vzpomíná novinář Karel Hvížďala, který v letech 1971-77 pracoval v nakladatelství Albatros a předtím v Mladém světě. "Naši šéfové si hlídali, aby se na ní neobjevilo cokoli závadného, co by mohlo připomínat invazi. Problém byl třeba v mayovkách - tam se vyskytovalo spojení 'rudý bratr'. To muselo ze strany 68 okamžitě zmizet."

Podobně zběsile si režim hlídal i televizi. Věcem, které nesměly okolo jedenadvacátého srpna na obrazovku, říkali komunisté "asociační scény" - cokoli, co by mohlo vyvolat asociaci se sovětskou invazí, bylo tabu. Proto nesměly do vysílání obrázky tanků nebo střelných zbraní. "Komunisté si hlídali dvě data - právě jedenadvacátý srpen a potom lednové dny, kdy se v roce 1969 upálil Jan Palach," vysvětluje vysokoškolský učitel Milan Šmíd, který pracoval na Kavčích horách v redakci pořadů ze zahraničí. "Jednou v lednu naše redakce zařadila film Giordano Bruno o astronomovi, kterého upálila inkvizice. Možná by si toho nikdo nevšiml, ale Svobodná Evropa tehdy odvysílala příspěvek o tom, jak jsou Češi stateční, když si připomínají Palachovo upálení filmem o Brunovi. Od té doby platil zákaz v lednu pustit na obrazovku cokoli, kde by byl oheň. V oddělení dětských pořadů se smáli, že jich se to nemůže týkat. A pak zařadili v lednu nějaké varieté, kde kouzelník předváděl triky se studeným ohněm. To šlo po stranické linii vysoko a měli z toho problém," vzpomíná Šmíd.

ŘÁDĚNÍ ČESKÝCH EXEKUTORŮ NEMÁ V EVROPĚ OBDOBY

24. září 2010 v 7:41 | JAN BERWID-BUQUOY (reflex.cz) |  TAKHLE U NÁS ŽIJEME
exekuce
Zdá se, jako by exekutorská instituce byla posedlá tropickým amokem. Vrhá se na své oběti a nezná slitování. Podívejme se na hrůzostrašné statistiky. V roce 2008 bylo v ČR provedeno celkem 428 000 exekucí. V roce 2009 dosáhl jejich počet již neuvěřitelných 554 tisíc. Koncem roku 2010 se počítá s tím, že exekutorské zásahy přesáhnou hranici 700 tisíc.

Ačkoliv se komunistický režim zhroutil již v roce 1989, exekutorské úřady začaly působit až v roce 2001. K čemu sloužila tato tajuplná dvanáctiletá přestávka, nikdo neví. Na rozdíl od ostatních evropských států český národ patrně žádné exekutory nepotřeboval. Svědčí to o jeho demokratické vyspělosti a zralosti. Svědčí to o morální nadřazenosti Čechů nad jejich evropskými sousedy.

V roce 2001 si patrně nějaký pomatenec řekl: "Když už na této planetě mají všichni exekutory, tak my také! A basta!" Z jakého modelu se tehdy vycházelo, není zcela jasné. Každopádně nastalo zběsilé tažení a drancování. V letech 2001 až 2008 bylo provedeno celkem 1 934 000 exekucí a v roce 2009 byla již překročena hranice dvou miliónů. Zde není něco v pořádku nikoli s postiženými občany, nýbrž s exekutory. Nevylučoval bych, že výše uvedená instituce byla zřízena proto, neboť se asi nevědělo kam s nepoužitelnými právníky.

TAK SI JDĚTE. NIKDO VÁS NEDRŽÍ

23. září 2010 v 5:24 | LADISLAV TAJOVSKÝ (ihned.cz) |  POLITIKA
LUZA
Máme za sebou první ráznější odborářskou demonstraci odporu proti vládní hospodářské politice. Bez ohledu na její průběh a očekávané (doufejme žádné) výsledky přinesla hned několik podnětů k širším úvahám.

Hned zkraje je přitom třeba zmínit, že adjektivum "odborářská" zde není úplně na místě, respektive jeho použití ne zcela vystihuje podstatu toho, kdo a zač protestoval. Někteří ekonomové dělí společnost na dvě základní skupiny - ty, kteří daně platí, a ty, kteří jsou z nich placeni. Jde o silné zjednodušení, které však nepostrádá jasnou logiku a "sleduje stopu peněz", vypomůžeme-li si citací z jednoho klasického filmu.

PRIVILEGOVANÝ SVĚT ODBORÁŘSKÝCH DARMOŽROUTŮ

22. září 2010 v 8:38 | JAN KOLÁŘ (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
ODBORY
Dnešní odborářská demomstrace v Praze plně dokládá fakt, že odbory ztratily jakoukoliv soudnost a představu o ekonomické realitě této země. Každý soudný člověk ví, že sme si žili uplynulých několik let nad své možnosti. Stát si ročně půjčuje stovky miliard na svůj vlastní provoz, ale odboráři žijí evidentně na zcela jiné planetě než zbytek populace.

Kde jste pánové /možná spíše soudruzi/ odboráři byli, když se stát začal zadlužovat? Křičeli jste stejně, když se všem zvedaly platy z peněz, které jsme ještě ani nestihli vydělat? V čem jsou státní zaměstnanci tak výjimeční, že se jich, jako jediné aktivní skupině obyvatel, škrty nemají dotknout? Dovedete si představit, že byste PRACOVALI někde v soukromé firmě? Víte, co by vám bylo řečeno, kdyby se vám nelíbila vaše mzda?

Stát si prošel nejstrašnější ekonomickou krizí za posledních 70 let. Zavřely se desítky podniků, propuštěny byly desetitisíce lidí, statisícům byly sníženy platy. Nevšiml sem si, že by tito zaměstnanci chodili po Praze, drancovali ministerstva a dělali bordel. Co je na státních zaměstnancích tak mimořádného, že oni jít s platem dolů nemohou? Už nyní je průměrný plat v soukromé sféře nižší než ve státní. To je v době krize opravdu neuvěřitelný a téměř trestný paradox.

V EVROPĚ NENÍ ŽÁDNÁ VLNA XENOFOBIE A POPULISMU. JE TO NÁVRAT K ROZUMU

21. září 2010 v 6:18 | FRANTIŠEK MATĚJKA (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
minaret
Je až neuvěřitelné, jak dokáží politici u moci zblbnout celé národy. V Evropě máme nyní přesný opak toho, co říkají. Bohužel budeme asi muset zase dojít až dno. Trvá to zpravidla desítky let, než se lidi proberou.

Nenechme se ošálit tím, že psychologové, bez kterých se lidstvo obešlo tisíce let, vymysleli sérii názvů různých fobií, a že novodobí politici si je rádi osvojili do svých slovníků. Vždy, když existovala v historii nějaká skupina lidí, která říkala něco jiného, než kývající většina, označili ostatní její příslušníky někdy za čarodějnice, jindy za kacíře, nověji pak za nepřítele lidu. Dnes jsou příslušníci podobných skupin lidí označováni za xenofoby, šovinisty, populisty a rasisty.

Stejně jako v Holandsku, Británii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku, ale například i Německu, dochází výše popisované pomalu i lidem v takových baštách sociálních států Evropy, jakými jsou státy severské. Ve Švédsku se poprvé v novodobé historii dostali dvaceti křesly do parlamentu ti, kteří prosazují tvrdou zeď islámu a přistěhovalectví. Dosavadní švédská, dle mého přesvědčení naprosto chybná a ponížená, politika, která tamním lidem začíná hýbat postupně stále více žlučí, se dá shrnout do těchto slov Jense Orbacka, ministra pro demokracii švédské vlády, která pronesl v roce 2006: "Musíme být otevření a tolerantní k islámu a k muslimům, protože až se staneme menšinou, budou se tak chovat i oni k nám." Podle agentury AFP prý "nacionalisté" na celém starém kontinentu slaví úspěch s programy, které mohou rozbít "ideál Evropské unie". Nesouhlasím. Evropská unie se sama svou multikulturalistickou politikou stává hrobníkem hodnot starého kontinentu.

"Ideál" Evropské unie, postavený na utopistickém multikultururalismu, který nikdy nebyl, není a nikdy nebude lidem vlastní, protože by museli zapomenout na tisíce let historie a zanevřít na své předky a jejich odkazy, je paradoxně naštěstí důvodem návratu obyčejného zdravého rozumu lidí v členských státech.

JAK SE BYDLÍ VEDLE LUNIK IX. V KOŠICÍCH

20. září 2010 v 7:21 | DOPIS REDAKCI (protiprudu.info) |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
JANOV
Vážená redakcia,

Aj mňa a mojich blízkych šokovala udalosť, ktorá sa stala   v Devínskej Novej Vsi. Ešte viac ma prekvapil Príspevok v TV,   "Lampáreň",  ten musel byť zrejme pod nátlakom verejnosti odvysielaný.

A teraz Vám napíšem,  ako bývam ja....

Bývam v Košiciach a sme obyčajná, normálna rodina ako tisíce iných na Slovensku. Bývam na sídlisku, ktoré je vzdušnou čiarou ani nie  km od  sídliska Lunik IX. Naše sídlisko je malé, príjemné, na konci mesta. Domy sú nízke, dvojposchodové, lebo sme blízko
letiska. Za domami je pole a krásny výhľad na okolité kopce, polia a LUNIK IX. Sídlisko Lunik IX je postavené asi v najkrajšej časti KE. Z jednej strany je les a z druhej strany ho obmýva Myslavský potok. Jedným slovom idylické bývanie keby....

Keby som sa nezobudila pred pár dňami a rovno pod mojimi oknami ležal súložiaci cigán s cigánkou. Začala som ich vyháňať, no asi 10 minút nič /vedro s vodou tam nemalo dolet/. Tak som  začala hádzať paradajky. Vtedy vstal cigán  s gaťami spustenými "na pol žrde" pobral sa preč obchytkávajúc  polonahú cigánku jednou rukou
a druhou päsťou mi hroziac a nadávajúc...  

MILÉ USA A EVROPO, NECHTE SI SVŮJ SOCIALISMUS

19. září 2010 v 9:06 | PETR VLČEK (blog.ihned.cz) |  POLITIKA
SMKC
Nedávno jsem slyšel zajímavou úvahu jednoho člověka, kterého si vážím. Tématem bylo zamyšlení nad společnými znaky fašismu, socialismu a komunismu a to v souvislosti s ekonomickou situací ve světě. Po té co jsem si opakovaně prošel celé to povídání a udělal si sám malý průzkum zejména v oblasti definice termínů (díky wikipedie, ušetřila jsi mi spoustu času :) ) rozhodl jsem se s vámi podělit o tuto úvahu.

Takže začněme nejprve srovnáním těchto ideologií, nebo lépe jejich pojetí ekonomiky na úrovni encyklopedických definic. Cílem je zejména ukázat vztah k ekonomice, ne komplexní pohled na danou ideologii:

Socialismus:

- z latinského socialis družný společenský
- hlavní důraz klade na solidaritu ke skupině
- ekonomika a další odvětví společnosti mají být řízeny centrálně
- stát má ovlivňovat ekonomiku podle svých zájmů (zájmů skupiny)
- hlavní úlohou státu je pak postarat se o své občany nejlépe ve všech oblastech života
- základní myšlenkou je společné vlastnictví
- upřednostňuje zájmy (i práva) většiny nad zájmy jednotlivce
- masivní nástup ideologií do praxe zejména těsně v období před a zejména po druhé světové válce a to až do dnešních dnů !!!

OSM TISÍC SKANDÁLŮ

18. září 2010 v 5:56 | PAVEL KOHOUT (finmag.cz) |  POLITIKA
ZAKON
Když se hovoří o úsporách veřejných výdajů, nejčastějším tématem je snižování mezd státních zaměstnanců: hasičů, zdravotních sestřiček a tak dále. Nezaslouženě malou pozornost mají výdaje na státní a městské zakázky. Jejich objem je přitom ohromný.

V roce 2009 se uskutečnilo 8852 veřejných výběrových řízení. Zadavatelé veřejných zakázek - státní organizace, územní samosprávy i některé soukromé podniky, které získaly dotace z veřejných rozpočtů - zaplatili vítězům více než 209 miliard korun. Téměř čtvrtina z celkové sumy připadla na 20 největších zakázek, z nichž každá stála přes miliardu korun. Nejvíc peněz vyplatilo hlavní město Praha (6,2 miliardy), následované ministerstvem obrany (4,3 miliardy).

Jak velké procento z oněch 209 miliard by bylo možné ušetřit, kdyby veřejné soutěže byly organizovány efektivněji? Řádově by mohlo jít o sumu, která již má makroekonomické rozměry. Je totiž bohužel pravidlem, že veřejné zakázky bývají "šity na míru" předem určeným dodavatelům. Férové, "necinknuté" veřejné zakázky jsou podle názorů některých odborníků výjimkou. Zákon o veřejných zakázkách je tak špatný, že prakticky každá je potenciálním korupčním skandálem.
Zákon umožňuje veřejnou zakázku ušít na míru konkrétní firmě, a to tak, že výsledek je právně nenapadnutelný. Jak? To je velmi prosté. Klíčem jsou tzv. kvalifikační kritéria. Zadavatel je může formulovat tak, aby sítí podmínek mohl projít právě jeden uchazeč. Nikdo samozřejmě nikdy u soudu nedokáže, že motivem byla korupce.

NEŽ TENTO ČLÁNEK ZLIKVIDUJE CENZURA ...

17. září 2010 v 5:41 | JIŘÍ STRAŠEK (blog.idnes.cz) |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
CENZURA
Není to tak dlouho, co se veřejnost dozvěděla, že Natálka je z toho všeho retardovaná. Psychologové a psychiatři všeho druhu vypouští různé teorie o vlivu všech těch anestezií apod. Čili přeloženo, vytváří se půda pro to,aby rodina mohla za průběh nemoci vymáhat na státu odškodnění.

Soud se chystá vyřknout rozsudek, který i přes námitky advokátů, pošle čtyři mladé lidi za mříže a to i přes rozpory, které ve výpovědích poškozených panují. Mimo jiné je odsoudí i k úhradě nákladů na léčení. Inu, jestli jsou opravdu vini, pak si to zaslouží. Ale kde je pravda a jak to vlastně doopravdy bylo,to se asi již nedozvíme. Media vždy tuto otázku otevřou, jako by plánovitě chtěly rozvířit vášně. Ano jistě utrpení dítěte bylo jistě nesmírné, ale není samo.
Stejně tak musel trpět chlapec z chebska,který se vydal za svoji matkou a kterého napadli cikáni a to takovým způsobem, že chlapec bojoval o život stejně jako Natálka. Jaký ale rozdíl v obou případech. Kdo tady bude odsouzen, kdo tady zaplatí léčení?

Zatímco u případu z Vítkova se všemožné organizace a státní instituce předhánějí, jak co nejpřísněji potrestat viníky, tak tady se zase předhánějí v mlčení.

PODNIKATELSKÝ SOCIALISMUS

16. září 2010 v 6:29 | PAVEL STRUNZ (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
ls
Představte si hokejový zápas. Mužstva mezi sebou hrají regulérní zápasy, ve kterých na dodržování pravidel dohlíží rozhodčí, kteří nenadržují ani jedné straítně. Vězí zpravidla ten lepší a i když se občas stane, že se rozhodčí upískne, v zásadě je rozhodování spravedlivé.
Že to tak v realitě není? Možná, tak já to trochu zkoriguji:  Mužstva mezi sebou stále hrají zápasy. Na dodržování pravidel však dohlíží rozhodčí, z kterých je již alespoň jeden podplacený a nadržuje jedné straně. Samozřejmě té, která ho podplatila. Vítězí při vynikajícím výkonu ten lepší, ale ve všech ostatních případech ten, kterému je nadržováno.

Tak to byla svobodná či pseudo-svobodná soutěž. Hokejová. Tu takzvanou soutěž o veřejné zakázky v podnikatelském socialismu dneška je možno simulovat paralelou s hokejovou soutěží jen velmi, velmi těžko. Přesto to pro zajímavost zkusme:

Představte si hokejový zápas. Tedy zápas … Mužstva již nesoupeří v kolbišti o přízeň diváků, neboť naprosto největším zdrojem jejich příjmů jsou tzv. veřejné peníze, které se koncentrují u rozhodčích. Kluby, ale i diváci, si nejprve nechají většinu svých vydělaných peněz sebrat rozhodčími, a ti pak - samozřejmě nikoliv nestranně - určují, které z mužstev si může kolikrát vystřelit na prázdnou bránu a poté inkasovat od nich za "vítězství" tyto teď již veřejné peníze (minus provize pro rozhodčí). Klasické zápasy mužstev proti sobě se již tedy nekonají.

MY MÁME NÁROK

15. září 2010 v 6:54 | VLAĎKA ŠPIDLOVÁ (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
POCHOD
Že naše republika musí šetřit, je zcela jasné. Slibem snížení státního dluhu současná koalice vyhrála volby a následně sestavila vládu. Pro šetření byla většina voličů - lhostejno jaké koaliční strany, kvůli šetření většina voličů ty strany volila. Ovšem teď dochází na takzvané lámání chleba - a ke slovu se dostává zásada či metoda či jak-to-nazvat - nimbysmu.


Nechci a ani nemůžu v tomto článku řešit, nakolik jsou návrhy vlády na šetření chaotické či nesystémové, dobré či špatné. Od toho by měla být vláda sama, poslanecká sněmovna a nejrůznější poradci. Jenže jak tak čtu nejrůznější články v novinách či na internetu, získávám čím dál tím silnější pocit, že jediné správné šetření je to, které se netýká přímo toho či onoho subjektu. Jinými slovy - šetřit ano, ale ne u nás. Not in my backyard.

JAK ZVÝŠIT SOCIÁLNÍ DÁVKY?

14. září 2010 v 6:47 | LUKÁŠ KUBEC (devian.cz) |  POLITIKA
zebrak
Mnoho chudších lidí, ale i velká část české střední třídy žije takzvaně "z ruky do úst." Nemají úspory, naopak obvykle splácí různé půjčky, hypotéku, leasing na auto a další. Do toho drahé potraviny, vysoké ceny vše možných i nemožných produktů. Jak těmto lidem platit? Jak zlepšit jejich situaci? Jak jim stát může pomoci?
Chudí lidé jsou dnes mnohdy na sociálních dávkách závislí. Nevystačí s platem, nebýt sociální podpory, možná nebudou mít před výplatou co jíst či nebudou moci svým dětem koupit školní potřeby. Jak těmto lidem pomoci?
Obvykle se jako "pomoc" pro tyto lidi vykouzlí nějaká sociální dávka. U těchto však můžeme pozorovat jeden zajímavý a neustálý jev:
Ten jev můžeme nazvat "neustále málo": Obvykle jsou sociální dávky "neustále nedostatečné" - když už se nějaká vytvoří, všichni si stěžují, že je nedostačující, že je "příliš malá." Že zapastelkovné se nakoupí málo pastelek, že za přídavky na děti se pro děti nedá skoro nic koupit. Ano, je to pravda.

ZELENÁ MRHÁNÍ

13. září 2010 v 7:22 | JK (dfens-cz.com) |  POLITIKA
delnice
Tedy vlastně "Zelená úsporám"… je úžasný dotační program zaměřený na snížení spotřeby energií v budovách. Dotace můžete získat na celkové zateplení budovy nebo jen jejích vybraných částí, dotace můžete získat na výměnu zdroje tepla za ekologičtější, dotaci můžete získat na výstavu domu pasivního, no prostě samá pozitiva, finanční úspory a sociální jistoty…


Peníze pro tento krásný program (možná až 25 miliard korun) nám spadli z nebe, tedy od Japonců, za odprodané emisní povolenky, paráda.

V podstatě pozitivně se k tomuto programu vyjadřuje i celá řada lidí které jsem jinak považoval za celkem soudné jedince. Podle mého názoru se však jedná o typický příklad sociálně ekonomicko ekologického inženýrství který je v důsledku demotivující, nespravedlivý a deformující trh.

PŘEŽIJEME? SEDM NOVODOBÝCH HŘÍCHŮ KŘESŤANSKÉ CIVILIZACE

12. září 2010 v 7:53 | FRANTIŠEK MATĚJKA (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
SVAZKY
Multikulturalismus, ekologismus, pozitivní diskriminace, žití nad poměry, přílišné spoléhaní se na zastupitelskou demokracii, integrace národů a ustupování islámu. To všechno nás jednou může stát cenu nejvyšší - staneme se jen encyklopedickou položkou v části "historie světa".

Multikulturalismus
Předpokládejme, že tvůrci myšlenky multikulturalismu to mysleli dobře. Promíchejme se a předejme si vzájemné zkušenosti a názory na řešení problémů. Spolupracujme, těšme se jeden z druhého a vytěžme maximum. Ano, jsou vzácné případy, kdy to v určitých komunitách funguje - takové výjimky, potvrzující odvěké pravidlo, že lidé z různých končin světa nikdy nebudou mít stejný názor na potřebné řešení, protože mají historicky jiná východiska a životní postoje. Ve finále, aby se něco hnulo, bude v každé promíchané skupině nakonec třenice mezi lidmi a někdo bude zákonitě s přijatým řešením nespokojen. A dlouhodobá nespokojenost znamená frustraci a z ní plynoucí  zkratové jednání. Multikulturalismus je chybou. Vyměňujme si zkušenosti, ale nezapomínejme, že každý prostě stojíme na jiných historických základech a tradicích, které si zcela logicky a oprávněně předáváme z generace na generaci.

FUJ, FUJ, JSTE NEMORÁLNÍ PÍŠÍ PRAVDOLÁSKAŘI VONDRÁČKOVÉ

11. září 2010 v 10:21 | TEMPLATE (nekorektne.com) |  KULTURA
vk
Bulvární tisk (a nejen ten) má novou megakauzu, do které se poněkud nešťastně dostal i náš bývalý prezident a vrchní guru "bratrstva Pravdy a lásky". Podrobnosti naleznete například zde.

Nemusím Helenu Vondráčkovou. Bytostně nesympatický je mi její manžel Martin Michal, který se ustavičně kvůli něčemu soudí. Zcela volná je mi ovšem i Marta Kubišová, byť jsem schopen jakžtakž uznat pěvecké kvality obou dam. V podstatě nevím, o co v jejich sporu jde a upřímně řečeno, je mi to úplně jedno, podrobnosti ať si řeší Blesk a Aha! Vím jen, že věc je zcela v kompetenci soudu a to mi stačí.

Co mi ale není zase tak úplně jedno není, je vměšování se do soudních sporů ze strany "osobností" a to ještě takovýmhle emotivně nátlakovým způsobem. Jako by nestačilo, že názor českého bezmozka například na kauzu Jiřího Kajínka formuje nějaký film, a proto máme u nás náhle milion expertů na české soudnictví a kriminalistiku, kteří se k věci vyjadřují na internetových diskuzních fórech stylem "všici policajti jsou hajzlové a všici soudci zkorumpovaný, to přece každej dobře ví pičo". Od teď každý čtenář Blesku ví, na čí straně je pravda a kdo je "hajzl", a to díky Havlovi, Fischerovi, Adamovské a spol.