Duben 2010

STÁTNÍ BANKROT: AŽ NA DNO MORÁLNÍHO HAZARDU

30. dubna 2010 v 7:08 | ALEŠ MULLER (finmag.cz) |  POLITIKA
exekuce
Při kontaktu s klienty se poradce dovídá věci, které jej obohacují, poučují a to jak pro praxi poradce, tak i pro soukromý život (nedávno o tom na Finmagu skvěle psal Ondra Veselý). Samozřejmě to ale funguje i obráceně. Klienti se ptají svého poradce na problémy, kterým oni nerozumějí nebo u kterých si neumějí vybrat z řady argumentů, jež si často i protiřečí. V poslední době se často setkávám s otázkami typu: "Jak je to s tím státním dluhem?" nebo "Hrozí nám státní bankrot?"

Jak ale jednoduše odpovědět, když se jedná o dost složité procesy? Jak zjednodušit problém, aby podstata byla zachována a klient jej pochopil? Jak odpovědět, aby klient dostal nějaké měřítko, které může i v budoucnosti používat?

Návykové peníze

Nejpřesnější odpověď zní: "Státní bankrot České republiky právě probíhá, vážený kliente, a ty se v tom vezeš taky." Nenech se, kliente, uchlácholit slovy, že máme malý dluh a že nám nehrozí osud Řecka. Hrozí! Nevěřte chlácholivým řečem. Proč to říkám? Moje premisa zní: Stát, který není dlouhodobě schopen z vybraných daní pokrýt své běžné výdaje (sociální systém, provoz státu, investice, veřejné statky), je v podstatě v bankrotu. A to bez ohledu na to, že papírově náš dluh nevypadá tak špatně jako jiných států.

10 RAD ZDRAVÉHO ROZUMU PRO SOCANSKÉHO VOLIČE

29. dubna 2010 v 16:34 | ONDŘEJ MULLER (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
BANDA
Pro totalitní, zmanipulované a fanatické voliče levice! Čekáte snad něco více než selský rozum? Věřte nebo ne, toto desatero bylo vyslovenu již roku 1916, ale náramně nám pasuje na politiku socialistů i téměř sto let poté.

You cannot bring about prosperity by discouraging thrift.
Nemůžete dosáhnout prosperity, pokud se nebudete chovat hospodárně.

Státní dluh - nekonečný příběh. Tábory politických oponentů se navzájem obviňují a útočí na sebe grafy a transparenty typu A3 a A4, ale jedno je jasné. Určitou míru odpovědnosti sdílí jak pravice, tak levice. ČSSD je ale viníkem zcela zásadním a nelze nijak omluvit, že za 8 let vlády neskutečně zvýšila mandatorní výdaje a tvořila roční deficity na úrovni sta miliard. Takže "prožraná" budoucnost a to vše při nadprůměrném hospodářském růstu! Obsluha dluhu nás nyní stojí několik desítek miliard ročně. Sami si spočítejte, kolik nemocnic, nebo šestnáctých důchodů by mohlo být zaplaceno. Nechci se dotknout rádoby expertů typu Bohuslava Sobotky, ale už před tisíci lety byli lidé natolik rozumní, že v dobách hojnosti tvořili zásoby, aby pak v dobách zlých měli co do úst.

PAVEL WONKA PO 22 LETECH

29. dubna 2010 v 5:40 | JAMES W. JAKOUBEK (hedvicek.blog.cz) |  HISTORIE
PAVEL WONKA
Letos uplyne 22 let od násilné smrti Pavla Wonky, poslední to justiční oběti bývalého zločinného komunistického režimu, zavražděného ve věznici v Hradci Králové dne 26. dubna 1988. Pachatelům této justiční vraždy, jak jest již v Česku zvykem, se doposud nic nestalo. Naopak. Justiční vrazi komunistické provenience jsou v Česku chráněni, viz kupř. soudkyně Polednová, spolupachatelka justiční vraždy spáchané na dr. Miladě Horákové a spol. Jakýsi odborník na t.zv. "komunistické právo" údajně "zjistil", že se na tento justiční zločin vztahuje "několik amnestií" vyhlášených v době komunistického teroru presidentem Antonínem Zápotockým. Normálně uvažující člověk by si mohl myslet, že např. ustanovení zákona 198/93, § 1, ods. 1, písmeno e) "... (zločinný komunistický režim) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztresné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, co se na zločinech a persekucích podíleli..." se vztahuje též na justiční zločiny, tedy na případ jmenované soudružky soudkyně Polednové. Rovněž se ve jmenovaném zákonu praví - § 5) - "Do promlčecí doby trestných činů se nezapočítává doba od 25. února 1948 do prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelnými se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby". Kterak známo, v případu soudkyně Polednové k ničemu podobnému "nedošlo", tudíž jak je tedy možné vzít v úvahu účinnost jakési "amnestie" představitele zločineckého režimu? Čili, jakým to právnickým kortmelcem jest možno zahrnout do "několika amnestií" zločinecké organizace touto zločineckou organizací spáchané justiční vraždy? Absurdistám v akci! Jaké tedy právo, jaké to zákony, vládnou v dnešním Česku? Komunistické z temných dob komunistického teroru, či zákony vyhlášené po t.zv. Sametové Revoluci? Good question, lawyers, right?

KOMUNISTICKÁ ZRŮDA UČÍ NAŠE DĚTI

28. dubna 2010 v 5:50 | PETR PAULCZYNSKI (virtually.cz) |  POLITIKA
semelova
Nebýt to titulek z iHNED, málem bych se ho bál sem dát. Dvojka na kandidátce pražské KSČM říká, že kolektivizace byla v zájmu národa, lidé tehdy dřeli bídu. Probůh, není to trestné? Asi ne, když bachař Vondruška co mlátíval vězně sedí v klidu v parlamentu.

 O synovi jiné mlátičky Grebeníčkovi nemluvě. Je to totožné jakoby v Bundestagu zasedal Mengele, nebo nějaký jiný dobytek.

Předsedkyně pražských komunistů Marta Semelová pracuje již čtvrtstoletí jako učitelka na základní škole. Zatímco před volbami 2006 byla ještě na nevolitelném místě, nyní má z pozice pražské dvojky velkou šanci na parlamentní křeslo. A její další šílený názor: "Dokumenty o Horákové do škol nepatří".

Ukazuje se, že jihočeská mutter a její Zelený nástupce mládežník Liška nechali po sobě ve školství pěkný svinčík. Jak by ne, když Kuchtovou zajímaly jen evropské peníze  a Liška se staral o legalisaci měkkých drog. S dekriminalizací trávy ani já nemám žádný problém, ať si každý kouří co chce. Ale že by to byl hlavní problém školství bych neřekl.

A mezitím nám ve školách řádí takové Semelové. Rudé fosilie s takovýmito názory. HN: Takže bylo správné vyvlastňovat majetek sedláků proti jejich vůli?
Já si myslím, že to bylo v zájmu těch prostých lidí, kteří se živili rukama a v zájmu celého národa.

VIDEO S MÁDLEM A ISSOVOU MUSÍ MÍT NA SVĚDOMÍ LIDOVÝ DŮM

27. dubna 2010 v 6:44 | TEMPLATE (nekorektne.com) |  POLITIKA
madlissova
Jako pravicově smýšlejícího občana (především a právě proto!!) mě video s názvem Přemluv bábu, které vypustil do světa herecký výkvět upadající české kinematografie, uráží a připadá mi neskutečně blbé a trapné.

Tímto úvodem jsem se možná sám chytil do pasti. Jak tak v posledních dnech brouzdám internetem a sbírám ohlasy na tento kontroverzní počin, nemohlo mi totiž uniknout, že takhle začíná většina nesouhlasných příspěvků, převážně na blozích a diskuzních serverech. Tedy klišovitým otvírákem "ač tíhnu spíš doprava, nesouhlasím s tímto videem". Pak ovšem čtete dál a zjistíte, že to tíhnutí "spíše doprava" je jen a pouze buď zbožným přáním, nebo maskováním ve stylu mimikri.

Většina lidí v České republice, tedy nejen důchodci, má levicové smýšlení. Odhadl bych to tak na 85 procent, možná ještě víc. Levičáky jsou často i voliči ODS, kterým se nelíbí Paroubek a nechtějí tu znovu komunisty - a to samo o sobě z nich "pravičáky" neudělá. Taková je realita. V textech oněch "spíšepravičáků" najdete většinou několik jednoduše rozeznatelných indikátorů. Když se kupříkladu pisatel označuje za jedince smyšlením spíše doprava a pak napíše, že "většina českých médií je pravicově zaměřená", jak jsem si dnes přečetl na blogu jakési mladistvé intelektuálky, obvykle přestávám text číst.

Co mi na videu s názvem Přemluv bábu vadí nejvíc? To je jednoduché - jeho forma a zpracování hraničí s debilitou, to za prvé. Za druhé jim nevěřím.

UŽ ZASE SI UMÍME ZDŮVODNIT LHANÍ

26. dubna 2010 v 6:49 | IVO VAŠÍČEK (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
papalasi
V osmdesátých letech komunističtí vládci mlžili. Mnoho komunistů proklamovaným ideím nevěřilo. Těm co ideálům věřili, se říkalo "kovaní komunisti". Lidi je měli za blázny, ale báli se jich. Většina se je naučila klamat. Když byl někde přítomen kovanej komunista, lidé v okolí si dávali pozor a předstírali loajalitu.

Kovaní komunisti vůbec nechápali realitu. Ani ji chápat nemohli, protože v ní nežili. Okolí jim hrálo divadlo. Reálný život se řídil běžnými přirozenými zákonitostmi. Ekonomika i firmy většinou fungovaly tím lépe, čím méně do jejich činnosti kovaní komunisté zasahovali. Ekonomiku řídili většinou pragmatici, balancující na hraně mezi kovanými komunisty a neloajální veřejností.

LŽETE A OBCHÁZEJTE ZÁKONY!

25. dubna 2010 v 8:40 | PAVEL P. REIS (blog.respekt.cz) |  POLITIKA
ZAKON
Pokud se vám podaří výše jmenované dělat coby předseda sněmovny, dostanete zlatý padák. Toto je jasná zpráva před volbami lidu této země.

Šoupněte ten svůj umouněnej hlas do urny a na čtyři roky ať o vás ani neslyšíme. Nechte nás kupčit, podvádět, lhát překračovat zákony apod. Vždyť to děláme v zastoupení vás a pro vás. Jo, že vy z toho nic nemáte? Vaše chyba! Vstupte do politiky a tvrdými lokty se vypracujte na volitelná místa (a uvidíte, že to je pěkná dřina) ať vás můžou zvolit užiteční idioti z leva či zprava tak, jako budete opět volit vy nás. A věřte, že není v této banánové republice lepší místo než v politice a to té nejvyšší. V jakémkoliv jiném zaměstnání, pokud uděláte chybu či zmetek, tak to dostanete k úhradě.

U nás v parlamentu ani náhodou!

Pokud byste lhali, podváděli svého zaměstnavatele či porušovali jeho nařízení - letíte na hodinu.

V parlamentu ČR máte imunitu!
No a pokud byste chtěli vyhazovu předej
ít a dali sami výpověď, můžete samozřejmě i v tomto případě zapomenout na odstupné a škody do koruny uhradíte!

Ne tak v parlamentu ČR!

SLUŠNÍ LIDÉ PAROUBKA NEVOLÍ

24. dubna 2010 v 6:17 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
CSSDOS1
Ač si to chceme přiznat nebo ne, Jiří Paroubek se stal fenoménem naší politické scény. Pomocí najatých profesionálních agentur na vymývání mozků dokázal znovu zvednout z otomanů a náleven dav asociálních závistivců, přidružit jej k houfu státních trafikantů a početné skupině bývalých estébáků či nomenklaturních kádrů KSČ a dal jim opět pocit silného jednolitého stáda, které pod jeho neomylným vedením zakroutí krkem samostatně se živícím zbohatlíkům jako v nejlepších časech soudruha Gottwalda, ale přitom vše dokáže ještě zabalit do rádobydemokratického hávu, z pod kterého legračně vystřeluje záměrně špatně mířené gumové šípy směrem k ortodoxním bolševikům z KSČM.

Ve volebním finále je pak ale úplně jedno, které ze dvou komunistických stran dá mýtický paroubkův obyčejný člověk svůj hlas. Zdali oranžové nebo přímo rudé. Chtěl bych se zde však zamyslet nad důvody, které jej k tomu vedou a nad jeho svědomím, které mu zabraňuje se sám ze sebe pozvracet, když tak učiní.

MASTURBACE EGA

23. dubna 2010 v 6:38 | PETR HOLEC (reflex.cz) |  POLITIKA
PAROUBEKSEDI
Je to legrace. Kdykoli otevře Jiří Paroubek ústa, předvede inkontinenci ega. Jako třeba v sobotním Právu. "Pokud jde o (TV) debaty, tak v této zemi není nikdo, kdo se mi vyrovná," řekl skromně. "A to říkám bez zbytečné neskromnosti."

Samozřejmě, víme. "Když něco umím, tak se to nebojím říct," dodal ještě předseda ČSSD, snad pro jistotu a rezonanci. Uvádím to zde jen proto, aby mě Lidový dům nežaloval za dezinterpretaci. Také tím šetřím denunciační práci Petru Dimunovi, zlému džinovi partajního PR.

Ano, Paroubkovi se v TV skutečně nikdo nevyrovná. Nikdo, nikdy, nikde! Málokdo - a to mluvím o politicích! - se totiž umí snížit k nejhnusnější demagogii, navíc veřejně. Většina z nás trpí nepříjemností, jíž obecně říkáme něco jako pocit hanby. Jen pro ilustraci: obvykle se dostaví, když začneme mluvit a jednat právě jako Paroubek. Proto toho vždycky hned necháme.


PAROUBKOVA ŠKOLA SLAVÍ ÚSPĚCH

22. dubna 2010 v 5:59 | IVO ROTTENBERG (bigbloger.lidovky.cz) |  POLITIKA
vlcekm
Jedním z úspěšných žáků je  předseda Sněmovny Miloslav Vlček, který při provalení korupčního jednání ve věci zneužití dotace na výstavbu sportovního centra v Harrachově, kterou při porcování medvěda (před třemi roky) "dohodil" svému poradci Vrtalovi. Že se ze sportovního areálu stal luxusní hotýlek, který je nyní náhodou na prodej, není vůbec důležité, protože Vlček s omluvou, že spojení s Vrtalem zapřel, podává na deníky, které si dovolily kauzu otevřít, žaloby. Čítankový případ arogance, to se musí uznat.  

Vlček říká, já nic, já muzikant, což odpovídá tomu, co se o nás říká: Co Čech, to muzikant. Má pravdu v tom, že ten pakatel 25 miliónků vlastně schválila Sněmovna, a sám ze své přirozené skromnosti nezmiňuje, že to Sněmovně a rozpočtovému výboru doporučil a barvitě zdůvodnil. A užití oné dotace je přece v zásadě záležitostí mezi ministerstvem financí a občanským sdružením (potažmo Vrtalem), které ji čerpalo. Své postavení v celé věci označil za irelevantní. A tak se z neziskového sportovního a relaxačního centra stal na Sachrově kopci v Harrachově atraktivní hotel, který za státní peníze vybavila tenisovými kurty, bowlingem, soláriem, bazénem a solnou jeskyní, Vrtalova firma. Hotýlek je nyní na prodej, čímž bude dotace mnohonásobně zhodnocena, jako kdyby to zařizoval Kožený.

MÝTY O ROVNÉ DANI

21. dubna 2010 v 9:33 | TOMÁŠ FLAŠKA (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
BALICEK
Takzvaná rovná daň je podrobována drtivé kritice zleva. Spíše si ale myslím, že by měla být podrobena kritice zprava.

Tak za prvé je naprosto nesmysl, že se jedná o rovnou daň. Vůbec nechápu, jak někdo mohl takovýto výraz vymyslet. Podle mě to musel být nějaký levicový myslitel, který jí chtěl již dopředu zdiskreditovat. Pro jednoduchost vezměme daňovou sazbu 20%. Vydělá-li si uklízečka měsíčně 10 000 korun, pak na dani odvede 2 000. Vydělá-li si lékař 50 000, pak odvede na dani 10 000. A vydělá-li si špičkový sportovec 200 000, pak na dani odvede těch tisíců čtyřicet. To má být rovná daň? Nazval bych ji spíše daní lineární.

Pod rovnou daní si představuji, že každý bez rozdílu příjmů odvede stejnou daň, tedy například 8 000 měsíčně. Služby státu všichni využívají stejně. Myslím tím policii, armádu, zahraniční politiku atd. Kdo si na základě svých vyšších příjmů může užívat více hmotných statků, tedy více nákupů, tak svůj vyšší podíl na daních odvede formou daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Co je na tom k nepochopení?

ČERNÉ OVCE BÍLÉ NEPASOU

20. dubna 2010 v 5:54 | KAREL KŘÍŽ |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
OVCE
Celý minulý týden jsem trnul hrůzou kolik našich rómských spoluobčanů vyslyší rozhořčené volání pana Míky a zabalí si kufry směr Vatikán či Švýcarsko. Nehoráznost počínání černého kocoura, jeho snad ještě horšího bílého přítele s politicky zcela nekorektním jménem Nácíček a zřejmě ilegální agentky všech rasistů a xenofobů pod maskou jakési bábrlinky v knize Josefa Lady nemá v současné sociálně spravedlivé, pokrokové a pozitivně diskriminované společnosti žádné místo. To by tak hrálo, aby si někdo na plnou hubu klidně říkal, že cikáni kradou!

Co bychom si tady bez nich počali. Vždyť se podívejme kolem sebe, kolik dobra pro nás všechny ostatní konají. Jak si díky nim vlastně můžeme plně uvědomit svoje chyby a špatné vlastnosti. Správně poukazují fukcionáři dobrovolných neziskových organizací na tisíce nešvarů a ústrků, se kterými se musí jejich pigmentově bohatší chráněnci dnes a denně potýkat, a které jim brání v klidném a spořádaném soužití s většinovou populací.

Začíná to již v dětství. Vzhledem k sociálnímu vyloučení většiny rodičovských párů až skupin, kdy se nemohou plynně zařadit do pracovního procesu zbývá spousta času na trochu toho lidského, přirozeného citu, vrcholícího aktem plození. Není tedy divu, že se tyto specifické rodiny rozrůstají téměř geometrickou řadou. Však kdo by tady za sto let ještě vůbec žil? Líná bílá populace místo souložení honí radši kariéru a beztak brzy vymře po meči i po přeslici.

VOLEBNÍ HOROR Á LA HITCHCOCK

19. dubna 2010 v 8:13 | HELENA KRATZEROVÁ (blog.respekt.cz) |  POLITIKA
horor
Nejsou malé role, jsou jen malí herci," pravil svého času Stanislavskij a jeho názor platí dodnes za bernou minci u většiny lidí z branže, bez ohledu na geografický původ. Nad politiky se zřejmě nezamýšlel. Možná by dospěl k závěru, že ti, co se považují za velikány na veřejností ostře sledované scéně, nezřídka bývají ve svém nitru malými lidmi. A navzdory statné stavbě těla mnohdy trpí napoleonským komplexem.

Alespoň se to tak jeví  úměreně s gradací předvolební kampaně, jež se čím dál víc mění z frašky v horor, jejž by neukočíroval ani Alfred Hitchcock. Drastickým, krvavým a brutálním scénám se političtí lídři sice zatím vyhýbají, nicméně si libují v rafinovaném psychologickém nátlaku, který - jak známo třeba ze snímků Psycho a Ptáci - působí na lidskou mysl daleko tíživěji.

Hrůza a děs obvykle přicházejí k divákovi ze stříbrného plátna i obrazovky naprosto překvapivě, v okamžiku, kdy je takříkajíc ukolébán víceméně banální zápletkou, po níž následuje nečekaný a šokující zvrat. Nad billboardem, na němž pod heslem Naplňme sny našich dětí pózuje šťastná tříčlenná rodina Paroubkových, se sice můžeme pobaveně zasmát. Ale při hlubším zamyšlení pravděpodobně dospějeme k poznání, jež výstižně zformuloval jeden z účastníků internetové diskuse: "Proč mají naše děti v budoucnu platit za spokojený život potomků voličů ČSSD a hlavně funkcionářů této strany?" (Ve slově naplňme se mi podařilo udělat překlep. Místo "a" jsem napsala "e". Snad zapracovalo podvědomí. Daleko reálněji se v případě vítězství oranžových a potažmo rudých jeví možnost, že  při současném stavu státních financí se děti spíš dočkají neplnění svých snů. Zato jim zanecháme dluhy, které bude splácet několik generací.)

MILÉ DĚTI, TI LIDÉ BYLI CIKÁNI

17. dubna 2010 v 6:44 | DFENS-CZ.COM |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
M2
Dozvěděli jsme se, že kvůli rasistickým průpovídkám v knize o Kocouru Mikešovi hrozí emigrace Rómů do Vatikánu.

To je jistě urgentní stav. Představme si, co by se stalo, kdyby Rómové ze dne na den odešli z naší země do Vatikánu. Karlova univerzita by přišla o většinu přednášejících i posluchačů. Gádžové by si na své sociální dávky museli vydělávat sami a učit se čórovat, protože by to neměl kdo dělat. Oproti tomu Vatikán by nestoudně profitoval z přílivu vzdělaných, skromných, pracovitých a inteligentních občanů. V roce 2013 by Vatikán uvedl do provozu vlastní reaktor na termojadernou fúzi, v roce 2015 by přistála dvojice vatikánských kosmonautů (Laco Deméter a Koloman Boďo) na Venuši a v roce 2018 by byl uveden na trh dveřní zámek, který nelze během deseti minut prolomit.


Problém s Mikešem je třeba urychleně vyřešit.

EKOLOGICKÉ PERPETUM MOBILE

16. dubna 2010 v 5:44 | IVO VAŠÍČEK (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
fve
Dnešní zprávy informují o španělském skandálu. Provozovatelé fotovoltaických elektráren svítí na své FV panely výkonými reflektory. Zřejmě nejen v noci.

Řešili to celkem komplikovaně. Reflektory napájejí z dieselagregátů. Člověk si klade otázku, proč ty reflektory nenapájejí přímo z elektrické sítě. Bylo by to mnohem výhodnější. Každého napadne, že je k napájení reflekrtoru zapotřebí více energie, než jí získáte z fotovoltaických panelů. Je to pravda. Jenže v systému ekologických dotací se to vyplatí.

Běžná cena nočního proudu pro maloodběratele je 1,60 za kWh, tedy 1.600 Kč za MWh.


NOVOZÉLANĎAN SPÁCHAL SEBEVRAŽDU KVŮLI OBVINĚNÍ Z RASISMU

15. dubna 2010 v 6:32 | Youths For Western Civilisation: Man Commits Suicide Over Racism Accusations |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
REV
Politická korektnost neinfikovala zdaleka jen Spojené státy, nýbrž celou rodinu národů západního světa. Následující extrémní, leč mnohé dokazující příběh se udál na Novém Zélandu: dva přátelé, běloch a černoch, zahlédli před jejich kanceláří imigračního úředníka. Běloch směrem ke svému kolegovi žertovně prohodil: "Měl by ses raději schovat." Možná si řeknete, že se jedná o nejapný žert, ovšem stejně jako většina normálních lidí si jej černoch nevzal osobně a vyložil si jej jako pouhý vtip, jež ani jeden z dvojice nevzal vážně.

Ne tak jeden z oněch nesnesitelných všudybylů neustále cítících potřebu kontrolovat naše slova a myšlenky, který celý incident pojal jako hluboce vážnou záležitost, jíž nahlásil firemnímu managementu. Jak již to tak bývá v současném světě, běloch byl ze své pracovní pozice s okamžitou platností suspendován. Jednašedesátiletého Roye Amora toto rozhodnutí zřejmě zlomilo natolik, že se zastřelil.

POLSKÉ PROKLETÍ: KATYŇ

14. dubna 2010 v 6:50 | IVO STREJČEK (virtually.cz) |  HISTORIE
KATYNE
Před několika lety natočil vynikající polský režisér Andrzej Wajda skvělý film "Katyń". Je autentickou (a o to otřesnější) výpovědí o masakru provedeném sovětskou tajnou službou NKVD na elitě polské armády.[1]

Stojí za vidění, ale nebudete si jej pouštět příliš často. Je autentický, syrový. Odhaluje hrůzu komunismu i nacismu. Ostatně, Wajdův otec leží mezi popravenými někde v Katyńském lese (Wajdovi bylo tehdy 13 let).

O to děsivější je symbolika, která rámuje leteckou katastrofu, při které nad hroby desetitisíců polských důstojníků, ztratilo Polsko opět svoji elitu.

Přesně po 70 letech.

Katyń, 1940

Téměř okamžitě, kdy Hitler 1.září 1939 zaútočil na Polsko, vydaly se sovětské jednotky na východě nacistickým armádám naproti.[2] Byl to výsledek německo-sovětského paktu o vzájemné spolupráci, známém také jako Ribbentrop - Molotov pakt.

Stalinův komunistický Sovětský svaz měl z tohoto paktu obrovský prospěch. V polovině roku 1940 získal zpět všechna území, o která Rusko přišlo v letech 1918 - 19. Sovětské komunistické jednotky zničily strukturu východního Polska a jejich postup, společně s německými nacisty od západu, připomínal gigantické kleště, které nemilosrdně sevřely polské vlastence statečně bojující o nezávislost Polska.

Desetitisíce vojáků, ustupujících před Němci, padli do zajetí rudých jednotek. Na obsazeném území mezitím dělala čistku sovětská komunistická tajná policie NKVD, která zatýkala polské intelektuály (zřejmě se souhlasem gestapa, protože sovětská a německá tajná služba spolupracovaly až do 22. června 1941 velmi těsně).[3]

Na jaře 1940 dal Stalin popravit nejméně 22 000 polských důstojníků v Katyńském lese u Smolenska, v mučírnách ve Tveru a Charkově. Ostatní zajatce uvnitř nebo vně sovětských koncentračních táborů v Starobělsku, Ostačkově a Kozielsku.

OBAMA? TO SKONČÍ KATASTROFOU (RICHARD EPSTEIN)

13. dubna 2010 v 6:52 | LUKÁŠ KOVANDA (blog.tyden.cz) |  POLITIKA
epstein
RICHARD EPSTEIN, profesor práva a ekonomie Chicagské univerzity, říká: "Obamovi dnes nikdo neřekne, promiňte pane prezidente, ale mýlíte se. Celá administrativa si z prstu vycucává ekonomická data, která jsou úplně groteskní."
  
Zabýváte se i vlivem bohatství na pocit životní spokojenosti. Lze si štěstí koupit? 
Přímá úměra neplatí. Dvakrát více peněz neznamená dvakrát vyšší spokojenost. Zaprvé proto, že dodatečný užitek peněz klesá - nejdříve si za ně kupujeme skutečné nezbytnosti, ovšem s růstem příjmu utrácíme více a více za zbytné až luxusní zboží. A zadruhé, spokojenost do značné míry závisí na nepeněžních statcích. Můj tchán říkával, že máš-li zdraví, máš vše. Sám jsem se ve 25 letech rozhodl, že budu přednášet na univerzitě. Mohl jsem za velké peníze pracovat pro nějakou právní firmu. V té době jsem byl dobrý měl jsem na to. Odhaduji, že za život bych si tak vydělal asi desetkrát více než takto.

Jenže by vás to tolik nebavilo.
Přesně tak. A toho rozhodnutí jsem nikdy nelitoval. Mimochodem, jednou z příčin, proč mají teď tolik propíraní bankéři tak nadprůměrné platy, je, že jsou vlastně placeni za to, že nejsou spokojeni. Kontrakty jsou navrženy tak, aby kompenzovaly strast spjatou s tou prací.

MYSLIVEC - DNEŠNÍ ŠLECHTA

12. dubna 2010 v 7:47 | HONZA (dfens-cz.com) |  TAKHLE U NÁS ŽIJEME
myslivec
Sobota dopoledne. Je čas rozesazování sazenic rajčat, tak se Zazunka vydala do bystrckého OBI pro hlínu a hnojivo. Byla na cestě asi 10 minut a zvoní telefon: "Průser…srazila jsem srnku. Mám rozbitej celej předek…"

Koukl jsem se z okna, jestli je rozbitý moje nebo její auto…a s lehkou úlevou si beru klíče od své C1, protože cestu pro hlínu do OBI odkašlal její Fiat Pajda. Vzal jsem i nůž, abych mohl zvíře případně dorazit a vyrazil jsem. Ta moje holka srazila srnku v zanedbaném lese, na příjezdu k Hitlerově dálnici, asi 2km od baráku, v rychlosti +/- 50 km/h poté, co jí zleva vběhla rovnou pod auto.

No co, žádná tragédie. Nikomu se nic nestalo, jen auto má rozbitej nárazník, pravý světlo, výztuha nárazníku prohnula chladič a roztrhla jedno žebro…takže i chladič je na výměnu. Kapota je na pravé straně nad světlem prohnutá a celý pravý, přední roh je o nějakých 5 cm vejš než by měl bejt. Tam si srneček zarazil hlavu.

Nechat tam ležet srnku je prasečina a plánoval jsem aspoň srnčí gulášek, ale po obhlídce, kterou jsem vykonal po vytažení zvířete z příkopu na krajinici jsem na něj nějak ztratil chuť. Na zadních nohách měl srnec stopy špatně zhojených zlomenin (nad kotníkem levé zadní byl znatelný pakloub, pravá byla viditelně kratší asi o 2-3 cm a křivá kvůli zranění na stehně), paroží měl nestejně vyvinuté, zuby křivě rostlé, v kožichu jakousi vyrážku a plíseň. Přišlo mi divný, že by vběhl ve dne před auto a tak jsem se podíval i na pravé oko. Nejsem doktor a školy nemám, no jsem přesvědčenej, že tenhle nešťastník na pravé oko neviděl. Srovnal jsem několikrát obě oči (ani jedno nebylo rozbité) a pravé mělo výrazný, světlý zákal. Když jsem naznal, že ho do guláše neberem, položil jsem ho nazpět do příkopu, odkud jsem ho vytáhl a zavolal stopadesátosmičku.