PROLETÁŘ OD DIORA

25. února 2010 v 16:28 | MIROSLAV VÁCLAVEK (blog.idnes.cz) |  POLITIKA
"Považuji za naprosto přirozené, že ve společnosti existuje solidarita těch šťastnějších s těmi méně šťastnými, těch bohatších a bohatých s těmi chudými." To je perla hozená nám obyčejným sviním, z úst nejspravedlivějšího a nejčestnějšího člověka na světě. Tedy Jiřího Paroubka.

Tedy přeloženo do aparátnické mluvy zkorumpovaných kleptokratů, vzešlých z lůna rodné komunistické strany a jejich represivních orgánů to znamená, že na Floridské apartmány, dětské botičky posázené diamanty i na blahobytná panděra oděná do nejlepších a nejdražších obleků proletářů od Diora, se bude vybírat výpalné. Tedy americký imperialista, kterému patří Steyer může prodat nejpokrokovější lidové demokracii na světě svůj pancéřový transportér, ale musí odsypat do koryta. Kdo solidarizuje ten jede. Komunistická strana sociálně demokratická, vyzbrojená marxistickou dialektikou, kterou po večerech studovali na VUMLech její přední vůdcové, sice má problematického chlapa za fýrera, ale samozřejmě i on se řídí principem solidarity.



Když se jej včera chtěli reportéři zcela neplánovaně (ó hrůzo) zeptat na detaily toho jak se hraje do ouška pandurská, tak nám vůdce Paroubek zvítězil. Neboť to praví jedno lidové přísloví - kdo uteče ten vyhraje. Nejdříve vyhrál tak, že zrušil tiskovou konferenci. Když jej ale i poté pravicová média přesto obtěžovala nemístnými otázkami jdoucími proti zájmům širokých vrstev obyvatelstva bez přítomnosti mediálních poradců na ulici, zvítězil po druhé. Rozhlédl se do leva - ani Filipa. Nakoukl doprava - tam taky pusto a prázdno. Bezpečně tedy nečekaně svižně přeběhl ulici a svým tlustým prstem vykrmeného Jeníčka marně datloval vstupní kód na dveřích zadního traktu Lidového domu. Když se soudruh nejvyšší začal potit a dokonce se usmíval jako šťastná rodina vylepená na zdi, přičemž zoufale hypnotizoval dveře jako derviš kobru, tak přiběhla gorila, které se nadouvalo sako nad místem podpažního pouzdra na stříkačku. Hbitě naťukala správnou kombinaci, Sezam se otevřel a oba vběhli dovnitř. Zůstalo po nich jen trochu smradu smíchaného s nejvybranějšími francouzskými parfémy.

Zajisté, že soudruh Paroubek předtím do Hotelu Kempinski, odkud byl nucen uprchnout a jež jinak zdarma ubytovává bezdomovce, zašel se svými spolusoudruhy pojíst suchý chléb, popít cikorku a podebatovat nad novinkami vědeckého komunismu.

"Nikdy jsem nepil šampaňské za 200 000 korun. To za prvé. Sociální demokracie vychází ve své politice mj. z principu rovnosti. Ale není to rovnost v chudobě. Proč bych tedy, pokud na to mám, nemohl jít například do dobré restaurace? Pravicová média mě, nevím proč, neustále zahání někam do čtyřek. Já ale chodím do různých restaurací."

Jiří Paroubek pouhý den před svými vítězstvími. Jestli tím chtěl říci, že pil šampaňské za 199 999 korun nebo to, že je rovnější nevím. Nicméně do čtyřek nechodí.

Solidarita je mimořádně výdělečný byznys.

Miroslav Václavek
Šumperk
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama