EVROPANÉ SI KOPOU VLASTNÍ HROB

21. ledna 2010 v 8:02 | PAUL BELIEN (The Washington Post) |  POLITIKA
Jednou z možností jak zachránit evropskou kulturu a dědictví je vyhnat sociální šarlatány z jejich úřadů a zastavit štědré, ničím nezasloužené přídavky pro obyvatele, kteří nikdy neměli v úmyslu na ně přispět svojí prací.

V průběhu minulého roku [míněn rok 2006] více než 155 000 Němců emigrovalo ze své rodné země. Již od roku 2004 je každoroční počet etnických Němců opouštějících svou vlast vyšší než je tomu v případě nově příchozích imigrantů. Zatímco němečtí emigranti se rekrutují z řad vysoce motivovaného obyvatelstva s dobrým vzděláním, "jejich protějšky proudící v opačném směru jsou většinou chudé, postrádající adekvátní profesní kvalifikaci a vzdělání," prohlašuje Stephanie Wahl z Německého institutu pro ekonomii. Průzkum veřejného mínění mezi německými studenty z roku 2005 ukázal, že plných 52 procent respondentů hodlá v budoucnu opustit svou vlast. Mladí a vzdělaní Němci tak jednoduše "volí nohama" a ukazují tím, že Německo nemá jim a jejich dětem do budoucnosti co nabídnout. Jak prohlásil jeden německý pár emigrovavší do USA, "zde naše děti čeká budoucnost beze strachu z nezaměstnanosti a sociálního úpadku." Existují dva hlavní důvody, proč se etničtí Němci rozhodují pro emigraci: Zástupci první skupiny si stěžují na vysoké daňové sazby, jež jsou tak vysoké, že se jim dlouhodobě nevyplácí si vydělávat na živobytí, zatímco těm druhým leží na srdci, že si v zemi, jejíž kulturní profil se dramaticky mění, již nepřipadají jako doma.


Podobná situace panuje v dalších západoevropských zemích. V Nizozemsku převyšuje emigrace imigraci od roku 2003. Nizozemské úřady oznámily, že v roce 2006 zemi opustilo 130 000 jejich krajanů. Nárůst nizozemské emigrace dosáhl svého vrcholu krátce po atentátech spáchaných na Pima Fortuyna a Theo van Gogha. Naznačuje to, že úprk z Evropy úzce souvisí se ztrátou důvěry v budoucnost svých národů, jež vpustili na své území Trójského koně v podobě islamismu, nicméně narozdíl od Trójanů postrádají kuráž mu čelit.

V současnosti i jinde v západní Evropě přistěhovalectví stále převyšuje počet emigrujících, avšak jejich počet roste rychle. V Belgii během posledních několika let vzrostl počet emigrantů o 15 procent. Ve Švédsku si loni sbalilo kufry 50 000 lidí - což je 18-ti procentní nárůst oproti předloňskému roku a největší počet od roku 1982. Velkou Británii opouští každý rokem téměř 200 000 občanů.

Američané, kteří si myslí že evropský sociální stát je příkladem, který by se měl následovat by se měli důkladně zamyslet nad otázkou proč když je Evropa tak skvělá, z ní Evropané utíkají. Evropské sociální systémy jsou jen přerozdělující mechanismy, berou peníze kvalifikovaným a vzdělaným Evropanům, aby je pak dávaly nevzdělaným nově příchozím z Třetího světa.
Gunnar Heinsohn, německý sociolog z univerzity v Brémaách varuje evropské vlády, že dělají chybu pokud si myslí, že mladí kvalifikovaní Evropané zůstanou v Evropě. "Ti skutečně kvalifikovaní odcházejí," říká Heinsohn. "Jediní, kdož jsou skutečně loajální Německu a Francii jsou ti, kdo žijí ze sociálních podpor, protože nikde jinde na světě by jim neplatili… Není divu že mladí a tvrdě pracující Němci a Francouzi radši volí emigraci."

"Není to prostě o tom, že musí podporovat stárnoucí populaci ve svých zemích. Pokud vezmeme sto lidí ve věku okolo 20 let, pak musí 70 [etnických] Francouzů a Němců také podporovat 30 přistěhovalců v jejich věku a jejich děti. To je pro původní obyvatele demotivující, obzvláště ve Francii, Německu a Nizozemí. A tak utíkají."

V pondělí prohlásil nový francouzský ministerský předseda Francois Fillon že "Evropa není Eldorádo," a zdůraznil, že jeho vláda chce zamezit příchodu dalších přistěhovalců, kteří přichází jen s cílem pobírat sociální přídavky. "Evropa je pohostinná, Francie je přistěhovalecká země a nadále jí i bude, ale bude přijímat pouze cizince, kteří budou ochotni se integrovat." Evropa si již nemůže dovolit být "Eldorádem" pro cizince, protože přestala být domovem pro tisíce jejich vlastních vzdělaných dětí, které teď dychtivě hledají příležitosti jak se přesídlit do Ameriky, Kanady, Austrálie nebo Nového Zélandu - do zemí bílých evropských národů mimo Evropu.
Zatímco porodnost ve Francii je 1,9 dítěte na ženu, dvě z pěti nově narozených dětí jsou děti arabských nebo afrických přistěhovalců. V Německu (míra porodnosti 1,37) je 35 procent všech nově narozených dětí ne-německého původu. Paradoxně míra porodnosti v Turecku, Maroku, Alžíru, Tunisku atd. je nižší než mezi přistěhovalci z těchto zemí v Evropě. "Na ženu v Tunisku připadá průměrně 1,7 dítěte. Ve Francii jich má šest, protože jí za ně francouzská vláda platí," říká Heinsohn.

Jistě, tyto peníze nebyly zamýšleny jako podpora výhradně pro tuniské ženy, zatímco ale Francouzku tyto peníze nemotivují. Tunisanka je za ně šťastná… Pro Němky a Dánky jsou tyto přídavky nezajímavé, protože jsou nízké. Ne tak ale pro přistěhovalce. A tak co vidíme v Anglii, Francii, Německu a Nizozemí je to, že ženy přistěhovalců berou špatně placené zaměstnání, které si pak doplňují ze státních přídavků [a tímto se rozplývá pohádka o "užitečnosti" přistěhovalců, kteří vykonávají práce "které nechtějí původní obyvatelé" dělat - pozn. překladatel]. Není to žádný skvělý příjem, ale pro ně je dostačující," dodává Heinsohn-

Evropský sociální systém způsobuje jakýsi zvrhlý proces výměny populace. Pokud chtějí Evropané zachránit jejich kulturu, pak musí zakroutit krkem sociálnímu státu.

Článek Paul Beliena "Europeans' flight from Europe" vyšel v novinách The Washington Times již dne 5. června 2007.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama