Někteří komentátoři mi vyčetli, že nehodnotím voliče dost objektivně, když jsem se odvolal na poukaz, že třetina jsou blbci. Já se musím bránit. Stále tvrdím, že zde vládne většinová koalice průměrných s podprůměrnými a ještě navíc vychována bolševiky k závislosti, závisti a lenosti. Není to jen naše národní neštěstí. Sociální stát má globálně stejné důsledky jako socialismus samotný. Důsledky tohoto jevu jsou demonstrovány nejen v našem Parlamentu ale globálně i v Kodani. Politici, kteří ničím nekrytými penězi burcují plýtvavý konzum jako motor ekonomiky a zdroj emisí skleníkových plynů, se současně lživě zavazují k snížení emisí CO2. Dokonce se nechají manipulovat Číňany a spol., kteří nic nesníží, a zavazují se tak k dalšímu ekonomickému úpadku severoatlantické civilizace. Dovolím si těmhle podvodníkům připomenout, že užívání obnovitelných zdrojů vedlo historicky k fatálním důsledkům, jak dosud dokumentuje rozšiřování pouště v subsaharské Africe.
Ti všichni marxisti jsou pro mne nezbytné zlo, kterému musíme být asi nezbytně vystaveni. Co mi vadí, je absence konzervativní pravice, která je dle mého dojmu přímo odvozena od absolutní ekonomické ignorance. Jak 23.11. v Blistech připomněl Přemysl Janýr, přes vytrvalou osvětu pana prezidenta zůstaly čtvrt tisíciletí staré poznatky Adama Smithe (i naší pravici) dodnes utajené. Budu dále citovat: "Napsal jsem, že zakoupením rohlíku se zvýšil majetek můj i pekařův ... Předpokládejme tedy, že si rohlíky peču sám. Při ceně surovin ze supermarketu, spotřebě elektrické trouby a času, který na tom strávím, mne vyjde kus na dvě koruny. Pekaře, který nakupuje u mlynáře, peče je v peci ve velkém a umí to, vyjde stejný rohlík na padesát haléřů. Namísto abych si rohlík sám upekl, si jej tedy koupím od pekaře. Tím jsem za korunu získal zboží, které pro mne má hodnotu dvou korun, neboli jsem svůj majetek směnou zdvojnásobil. Stejně pekař. Upekl za padesát haléřů rohlík a jeho směnou získal korunu, i jeho majetek se zdvojnásobil. Můžeme to vyjádřit také v souhrnu: výchozí majetek korunu padesát jsme směnou rozmnožili na tři koruny. Předpokládejme nyní, že jsem pekařovi rohlík nezaplatil, nýbrž ukradl. Můj majetek teď obnáší rohlík v hodnotě dvou korun, zatímco pekařův poklesl na ztrátu padesáti haléřů, které do něho investoval. Náš výsledný souhrnný majetek je tedy koruna padesát, polovina toho, čeho bychom docílili směnou. Pokud naopak on vzal tu korunu mně, aniž by mi za ni ten rohlík dal, zvýšil se jeho majetek na korunu padesát, má ztráta obnáší korunu, náš souhrnný majetek tedy poklesl na padesát haléřů neboli na šestinu toho, co jsme mohli mít a na méně, než s čím jsme do transakce vstupovali. Z uvedených příkladů je zjevné, že oboustranně výhodná směna je z hlediska růstu celkového blahobytu nejefektivnější formou jednání a že naopak každá interakce, při níž jedna strana získává prospěch na úkor strany druhé nutně vede k horšímu celkovému výsledku až k celkovému chudnutí."
Zde hledá