STÁT SE MUSÍ OMLUVIT PETRU MACHOVI

2. listopadu 2009 v 18:00 | DUŠAN ŠRÁMEK (reflex.cz) |  POLITIKA
Před deseti lety byl bývalý ŠÉF FOTBALOVÉ SPARTY A PODNIKATEL PETR MACH líčen v médiích jako jeden z největších zločinců a podvodníků. Jeho tehdejší trestní stíhání prezentovali premiéři Miloš Zeman či Vladimír Špidla jako jasný úspěch akce Čisté ruce. Dnes se stát prostřednictvím soudu a ministerstva spravedlnosti Machovi omluvil.



Než došlo k jeho zatčení, byl Mach zástupcem automobilky General Motors a jedním z největších dealerů opelů v Česku. Provozoval rovněž autodopravu pro cestovní kanceláře. Jeho hlavní aktivitou však bylo vlastnictví fotbalového klubu AC Sparta, který prodal v roce 1996. I díky kontaktům na řadu tehdejších policejních funkcionářů se zdála jeho pozice neotřesitelná.


PLATIL PLATILOVI


Například ekonomickému náměstkovi pražské policie Miroslavu Platilovi půjčoval výhodně peníze, daroval miliónový pozemek nebo hradil luxusní dovolené. Za necelé dva roky bylo všechno jinak. Byl totiž obviněn z celního úniku automobilu BMW. Podle Macha ovšem auto nepatřilo jemu, ale německému dealerovi, a on sám je měl pouze zapůjčené. Obvinění z celního úniku ale ještě předcházela krádež inkriminovaného auta na ruzyňském letišti.



Už tehdy začal Mach chápat, že něco není v pořádku. Policie se totiž usilovně snažila mu krádež přišít jako fingovanou. To se jí ale nepodařilo prokázat, a tak nastoupilo obvinění z krácení cla. A to ještě velmi bizarním způsobem. Obžaloba totiž zněla na pojistný podvod, až u soudu se najednou z nepochopitelných důvodů překvalifikovala na krácení cla. Šlo tedy vyšetřovatelům a následně i soudům skutečně o celní únik, anebo se za tím skrývalo něco víc?


Obvinění totiž přišlo v lednu 1998, tedy ve vrcholící kampani po sarajevském atentátu, kdy média byla plná těch nejdivočejších spekulací okolo financování ODS. "Byly na mne vytvářeny velmi silné tlaky, abych promluvil o financování ODS, mluvilo se o i švýcarských kontech. Nic jsem o tom nevěděl, ale začalo mi být jasné, že policii jde o něco zcela jiného, než je můj údajný celní delikt. Policie a zřejmě i někteří tehdejší politici byli přesvědčeni, že za oněmi záhadnými švýcarskými konty stojím já," spekuluje Mach o pozadí svého stíhání.


Podstatou celé konstrukce mohlo být i to, že se Mach podílel jednu dobu na financování občanských demokratů. Jenže ODS půjčil pouze několik set tisíc korun na výplaty. Vedle toho sponzoroval i jiné politiky. Nadace Olgy Havlové od něj dostala milión korun, tehdejší hlava státu od něj měla rovněž zapůjčen autobus v hodnotě osmnácti miliónů korun.


DO TEPLÁKŮ!


V polovině června 1998 vyjíždí Mach na krátkou služební cestu do Německa. "Najednou mi volá můj tehdejší advokát Josef Lžičař, že je po mně vyhlášeno celostátní pátrání. Podle mne to byl zastrašovací manévr, abych se zalekl, zůstal v zahraničí a mezitím se mi na hlavu mohla naházet kdejaká špína." Mach na to okamžitě reaguje dopisem řediteli pražského Úřadu vyšetřování Janíčkovi, že se nikde neskrývá a že se obratem vrací zpět do republiky. Protože měl ale obavy, že bude hned na hranicích teatrálně zatčen, přechází zelenou hranici a hned druhý den se objevuje před zkoprněným Janíčkem v Kongresovce.


Přivolaný vyšetřovatel na místě sděluje Machovi obvinění z trestného činu úvěrového podvodu. To už bylo po sněmovních volbách, po nichž poprvé přišla do Strakovy akademie ČSSD. A s ní i akce Čisté ruce. Aniž by komukoli byla jasná podstata údajného trestného činu, média byla okamžitě plná silných prohlášení o tom, jaký je Mach tunelář, podvodník a zločinec.


V roce 2000 přišla další rána. Za údajný celní únik ve výši 1 270 000 Kč je Mach odsouzen na pět a půl roku vězení. Každému odsouzenému pachateli je určen nástup trestu. V tomto případě ale namísto toho týden před jeho sedmatřicátými narozeninami jej policie sebrala přímo u něho doma a eskortovala do kriminálu. Odtud se dostal až před vánočními svátky v roce 2003. Za celou dobu, kdy byl Mach ve vězení, policie neudělala ve věci údajného úvěrového podvodu prakticky jediný úkon. Za Machem se doslova zavřela zem. Pouze jednou, v době povodní v srpnu 2002, se jeho jméno objevilo v tisku. Spolu s dalšími vězni odklízel následky velké vody v pražském Karlíně. Jeho další pomoc, ubytování dětí postižených záplavami, odmítl tehdy Václav Havel.


Protože "hrozilo" podmínečné propuštění za dobré chování, přišel další úder. Byl nepravomocně odsouzen ke čtyřsettisícové pokutě za urážku státního orgánu. Mach totiž prohlásil nahlas, že byl odsouzen na politickou objednávku. Až odvolací soud pod tlakem médií a organizací hájících lidská práva toto nesmyslné obvinění shodil se stolu.

PODVODNÍCI Z ČSOB


Postupně se Mach seznamoval i se zákulisím obvinění z úvěrového podvodu. Podstata byla v tom, že jedna z jeho firem nakoupila v roce 1992 luxusní autobusy, přičemž z velké části financovala nákup Československá obchodní banka (ČSOB). O rok později však svůj podíl ve firmě prodává a od té doby s ním již neměl nic společného.


Obvinění se nejprve točilo kolem toho, že Mach nezastavil úvěrované autobusy, když se mu podařilo prokázat na základě dohledaných technických průkazů, že to není pravda, nastoupily jakési úvěrové smlouvy. Až v roce 2007 se podařilo obhajobě prokázat, že smlouvy byly ČSOB dodatečně upravované a doplňované, aby poškodily druhou stranu. Přitom padělání bylo tak školácké, že je jasné na první pohled i laikovi. Do jednotlivých pasáží smlouvy byl dopsán zcela jiný text, jiným řádkováním, a dokonce jiným typem písma.


Ke stejnému závěru ostatně dospěl i soud, jenž Macha konečně zprostil obžaloby. A tak nebylo nakonec divu, že ČSOB nebyla schopna předložit originály úvěrových smluv, ale pouze jejich kopie. "To, že banka u neskončeného sporu skartuje originály dokumentů, je skutečně neobvyklé," diví se Machův advokát Jiří Jakl. "Ti padělatelé z banky si ani nelámali hlavu s ověřováním naprosto jednoduše zjistitelných skutečností. Například s tím, že jsem měl údajně zastavit nemovitosti, které jsem získal až několik měsíců poté, co smlouva byla podepsána," říká Mach.


I když tedy vyšlo najevo, že trestné činnosti se namísto Macha dopustil kdosi z ČSOB, jako by se nechumelilo. Trestní oznámení se Machovi vrátilo z policie bez jakékoli další informace tak, jak je tam poslal, a ČNB pouze neurčitě odpověděla, že podnět použije v rámci svého bankovního dohledu.


VÍTĚZSTVÍ? TĚŽKO


Co je zřejmé na první pohled, obvykle nebývá jasné pro české soudy. První zprošťující rozsudek padl již v roce 2004, jenže se odvolal státní zástupce. A začalo klasické soudní kolečko. Postupně si tak musel prožít Mach soudní martyrium čtyřikrát. Až poté jej konečně Vrchní soud zprostil obžaloby.


Postup banky byl podivný ale i z dalšího důvodu. Kvůli nespláceným úvěrům, které ale nebyly spláceny až po Machově odchodu, totiž ČSOB žalovala v obchodním sporu jeho bývalou firmu. Z té ale nakonec banka nevypáčila nic, navíc majitel mezitím zemřel. Chtěla se snad proto účelovým stíháním zahojit na Machovi? Tuto variantu nakonec naznačil i soud.


EPILOG


Po osvobozujícím rozsudku se Petr Mach obrátil na soud se žádostí o odškodnění za nemajetkovou újmu. Ze žalovaných deseti miliónů odškodnění dostal směšných sto tisíc ... "Když jsem šel po ulici, tak se mi známí a obchodní partneři vyhýbali, nemohl jsem sehnat jakýkoli úvěr. Neodnesl jsem to ale jenom já sám, nýbrž celá moje rodina. Synovi se spolužáci ve škole posmívali, že má tátu podvodníka, který okradl banku. Dá se něco takového vůbec vyjádřit penězi?"


Přesto hodlá ještě podat žalobu na majetkovou újmu. Vedle toho rovněž sbírá důkazy pro zahájení obnovy řízení ve věci svého údajného celního úniku. "Už nemám co ztratit. Budu se o svá práva bít, i kdyby to mělo trvat dalších jedenáct let."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama