JAK SE DĚLÁ STÁTNÍ BANKROT?

8. září 2009 v 5:42 | REFLEX.CZ |  POLITIKA

Byl leden 2003. Pod azurovou oblohou se tetelil horký vzduch argentinského léta. Stál jsem v Buenos Aires na bulváru Avenida de Mayo a pozoroval mnohatisícový dav naštvaných lidí, jenž se pomalu za doprovodu bubnů a skandování hesel sunul k symbolu argentinské státnosti, prezidentskému paláci Casa Rosada na Plaza de Mayo.

"Chceme své peníze!" křičeli účastníci průvodu Hnutí třídního boje, jehož předseda Juan Carlos Alderete právě hřímal do rozhlasu, že situace v zemi je zoufalá a hrozí totální sociální kolaps.

FRONTY NA PENÍZE

Koncem roku 2001 Argentina zbankrotovala. V lednu 2002 definitivně padlo argentinské peso, po desetiletí fixované k americkému dolaru v kursu jedna ku jedné, což ze země obřích steaků dělalo nejdražší latinskoamerickou zemi; nyní se prodávalo za pětadvacet centů - za čtvrtinu. S pár sty dolary v kapse jsem se poprvé v životě cítil jako boháč, co může přespat v Hiltonu, aniž by sám zbankrotoval. Na dovolenou neexistuje vhodnější doba než státní bankrot, nejlépe ovšem, když nedovolenkujete ve své rodné zemi.

Milióny Argentinců ztratily práci, dva milióny domácností žily ze státní měsíční almužny 150 pesos. Kvůli tradičnímu chaosu ve státní správě se sociální podpora k mnohým vůbec nedostala. Lidé přišli o úspory v bankách, mnozí o celoživotní. Vzhledem ke známé latinskoamerické emancipaci ženy denně trávily nekonečné hodiny ve frontách před armádou hlídanými bankami, aby dostaly aspoň omezenou částku, zatímco jejich nezaměstnaní muži usrkávali v kavárnách espreso a koukali v TV na fotbal. Takhle nějak vypadá státní bankrot, naše vyhlídka s Jiřím Paroubkem za státním kormidlem, chtělo by se dodat.



BEZ ÚSPOR

Do Buenos Aires jsem tehdy letěl nově zřízenou linkou z Milána plnou Argentinců. Ze zbankrotované vlasti přiletěli zkusit štěstí do země svých předků, většinou do Španělska a v menší míře i do Itálie. Někteří žádali v Evropě o občanství, jiní jen hledali práci, jakoukoli. Nyní se zklamaní vraceli domů, obvykle bez peněz.
"Odmítli mou žádost, jen jsem to zkoušela," řekla mi Andrea, mladá žena z Buenos Aires, s níž jsem se seznámil v letadle. Do krize pracovala za dva tisíce pesos v bance, kde měla úspory čtyři tisíce dolarů. Nyní pracovala ve stejné bance za tisíc pesos, tedy osminu původní hodnoty platu, jen bez čtyř tisíc dolarů úspor. Jako mnozí jiní o ně přišla. "Nějak to vždycky jít musí," odpověděla mi lakonicky na otázku, jak přežije.
(P. H.)
RUSKÁ HROZBA

A skutečně. Nějak přežilo i Rusko, jehož finanční krize vypukla v srpnu 1998. Rusku tehdy přerostl přes hlavu státní dluh a vyhlásilo na jeho splácení moratorium, vláda pod tlakem devalvovala rubl. V září, kdy došlo k uvolnění kursu, se měna propadla ze šesti rublů za dolar až k 21 rublům a investoři v panice opouštěli zemi. Lidé na dovolených s hrůzou zjišťovali, že z platebních karet nedostanou již žádné peníze, a neměli prostředky na návrat. Rubl tehdy nechtěl vůbec nikdo, ani ruské směnárny.

Vážné důsledky měla krize na politiku. Padl kabinet Sergeje Kirijenka a po krátkých epizodách dalších dvou premiérů byl v srpnu 1999 do čela vlády jmenován tehdejší šéf Federální bezpečnostní služby (FSB - nástupkyně KGB) Vladimir Putin. O pár měsíců později rezignoval prezident Boris Jelcin a Putin stanul v čele Ruské federace. Od té doby se stal pojem bankrot zaklínadlem všeho špatného jelcinovské éry.

Státní bankrot prožilo prvního června 1953 i Československo, byť se odehrál pod falešným názvem "měnová reforma". Ožebračení obyvatelstva provedli komunisté výměnou starých peněz za nové v poměrech od 1:5 až po 1:50. Do poslední chvíle popíraná měnová reforma tak nápadně připomněla bankrot tím, že Československo prostě všechny své dluhopisy anulovalo. Podobně se chovala právě Argentina, která tvrdým postupem nakonec své věřitele přiměla vyměnit staré dluhopisy za nové přibližně v třetinové hodnotě.


EVROPSKÉ DLUHY

Pro současnou Evropu chronických dluhů je obzvlášť zajímavý relativně nízký státní dluh Argentiny. V době bankrotu totiž nedosahoval ani magické hranice 60 procent hrubého domácího produktu.

Přitom v "hlavním státě" Evropské unie, Belgii, se letos veřejný dluh vydal rychle přes 90 % hrubého domácího produktu (HDP), Řecko právě překračuje 100 % HDP, pro Itálii je 100 % HDP již jen zbožným přáním a dva největší státy unie, Francie a Německo, nedokázaly pravidlo 60 procent dodržet ani před vypuknutím ekonomické krize. O bankrotu těchto zemí se však nemluví.

KDY A JAK?

Proč tedy krachují státy s nižším zadlužením a státy s vyšším ne? Jak velký musí být dluh, aby stát zbankrotoval? Žádná taková hranice neexistuje.

Bankrot - nebo výstižněji platební neschopnost - nastává v okamžiku, kdy stát nemá již žádné prostředky k nezbytným výdajům. Zároveň už není nikdo ochoten poskytnout mu další půjčku kvůli obavě, že své peníze zpět nedostane. Rozhodující je tedy důvěra ve schopnost splacení dluhů. A ta byla na začátku tohoto tisíciletí v případě Argentiny mnohem nižší než důvěra v dnešní Itálii s dvojnásobným zadlužením.

Vyspělé státy Západu tuto výhodu vydatně zneužívají. V posledních letech většina z nich - a přidejme k nim i Českou republiku - bez starostí tvořila obrovské rozpočtové schodky i v tučných dobách. Politici si byli jisti, že o jejich dluhopisy bude vždycky zájem, a navíc spoléhali na to, že to zaplatí někdo další, nebo, jako Jiří Paroubek, že se to vlastně vůbec platit nemusí.


PŘICHÁZÍ OBRAT

Zatím šlo všechno hladce. Vlády sice vydávaly dluhopisy jako na běžícím pásu, slušný růst ekonomiky posledních let ale bránil výraznějšímu zhoršování stavu veřejných financí. Jenže situace se mění, a to dramaticky. Po vypuknutí ekonomické krize mají vlády obrovské potíže udržet veřejné finance na uzdě. Bojí se o voličskou přízeň, a tak se neodvažují udělat větší úspory. A propadají se do stále větších dluhů.

Zemím zaplavujícím trh dluhopisy vévodí Spojené státy s největším schodkem od druhé světové války. Zatím mají ale štěstí v neštěstí. Uprostřed krize je zájem o málo rizikové investice, a proto jsou dluhopisy žádané. Skoro nikdo totiž nevěří, že by takové důvěryhodné země, jako USA, Německo či Irsko, opravdu zbankrotovaly, a tak mají pocit bezpečí. Jenže vlády si samy podřezávají větev, na které stojí. Bezhlavé zadlužování má totiž několik krajně nepříjemných důsledků.

BLUDNÝ KRUH

Banky a investoři nakupující státní dluhopisy přesouvají své peníze ze soukromé sféry, a tím zhoršují dostupnost úvěrů pro podnikatele. A tak zatímco politici neustále mluví o nezbytnosti rozhýbání úvěrových trhů, ve skutečnosti tomu účinně brání. Jenže chybějící podnikatelské úvěry přispívají k pomalejšímu růstu ekonomiky. Ten zase k nižším daňovým výnosům, což opět vede k vyšším rozpočtovým schodkům.

A jsme v bludném kruhu, kdy bankrot jediného státu může vyvolat paniku. Ze začarovaného kruhu existuje v zásadě jediná úspěšná cesta, a tou je omezení státních výdajů. K zásadním škrtům se nabízejí zejména zbytnělé sociální systémy vyspělých zemí. Hlavně ty jsou totiž příčinou veškeré nezdravé hospodářské a rozpočtové politiky. Především sliby nových dávek a podpor totiž až příliš často vyhrávají volby. Jenže jde do tuhého a přichází doba, v níž si už nebudeme klást otázku, zda škrtat v sociálních výdajích, ale jestli škrtat hodně, nebo ještě více.

ZBANKROTUJE ČESKO?

Přichází čas si položit palčivou otázku: Jak je na tom Česká republika? Co nám hrozí, když krize smetla Maďarsko, když donedávna rychle rostoucí Lotyšsko balancuje nad propastí státního bankrotu a když první velkou evropskou obětí krize byla země tak vyspělá jako Island?

Česko má však zatím ve srovnání s těmito zeměmi několik výhod. Na rozdíl od Islandu máme u nás poměrně konzervativní banky. Z tohoto sektoru nám tedy nebezpečí nehrozí. Poučný je osud Lotyšska. Nedávný evropský premiant růstu HDP měl ještě v roce 2007 veřejný dluh ve výši devíti procent HDP a spolu s dalšími pobaltskými státy vévodil celé Evropské unii. Jenže v dalším roce už vzrostl dluh na téměř 20 procent HDP a ještě vyšší skok se čeká letos. V polovině roku totiž HDP vykázal meziroční propad o 18 procent. Pro srovnání: Česko letos kráčí k veřejnému dluhu okolo 36 procent HDP z loňských třiceti.

JAK VYPADAJÍ ŠKRTY

Jak drtivé dopady může mít hrozba státního bankrotu, si Lotyši nyní zažívají na vlastní kůži. Už na sklonku loňského roku snížili platy státních zaměstnanců o 15 procent, v červnu pak o dalších 20 procent. K tomu redukovali penze o 10 procent a polovinu hodlají ušetřit na přídavcích na děti pracujících rodičů. Navíc se začínají uzavírat i nemocnice. Jen tyto drastické škrty, jimiž podmiňuje půjčku Lotyšsku Mezinárodní měnový fond, zřejmě tuto zemi zachrání před bankrotem.

MAĎARSKOU CESTOU

Nezřízené zadlužování si podobné škrty vyžádalo i v Maďarsku. Zmrazení mezd ve veřejném sektoru na dva roky, zrušení 13. platů i důchodů, snížení nemocenských dávek, redukce výdajů na dětské přídavky nebo snížení všemožných dotací od příspěvků na bydlení až po veřejnou dopravu.

KAM SMĚŘUJEME?

Co se v Maďarsku škrtá, to se u nás v předvolebním období slibuje, včetně 13. důchodu z dílny ČSSD. Přitom se Česko letos potýká s hrozbou, že deficit státního rozpočtu dosáhne 200 miliard korun.

Vzhledem k předvolebním slibům, neochotě politiků provádět nepopulární úspory a stále probíhající ekonomické krizi se tak zdá zcela reálný odhad, že v následujícím volebním období bude průměrný schodek státního rozpočtu 200 miliard korun a státní dluh, jenž na konci minulého roku činil bilión korun, se prakticky zdvojnásobí. Přesto se šéf ČSSD Paroubek ohrazuje proti strašení před dluhy a tvrdí, že velký schodek si Česká republika dovolit může.

Podobné sliby jako Paroubek přitom dával před volbami v roce 2006 i bývalý maďarský šéf socialistů Ferenc Gyurcsány. Po vyhraných volbách ovšem svým spolustraníkům řekl: "Lhali jsme ve dne i v noci, abychom vyhráli volby." A následovala neúspěšná snaha o reformy, která skončila pádem vlády a vidinou bankrotu státních financí. Jaká asi bude česká cena za vítězství ve volbách?
(M. C.)
STÁTY NEDODRŽUJÍ PRAVIDLA

Pravidlo Evropské unie o maximálním deficitu veřejných financí ve výši tří procent hrubého domácího produktu je zapomenuto. Německo se příští rok chystá na deficit ve výši šesti procent HDP podobně jako Česko a stejně jako Slovensko už letos. Na hranici bankrotu se potácející Lotyšsko bojuje s hrozbou osmiprocentního schodku a Irové budou mít po velkých úsporách zřejmě jedenáctiprocentní schodek, ještě o kousek hůř na tom bude Velká Británie.

TYPICKÝ SCÉNÁŘ BANKROTU

1. Stát se dostane do situace, kdy nemá finance na výdaje, jež musí provést, zároveň mu už nikdo nechce další peníze půjčit. Současně nemá na splácení starých dluhů a vyhlásí bankrot.
2. Stát vstupuje do jednání se subjekty, kterým dluží peníze. Obvykle jsou to banky či různí investoři nebo mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond. Většinou se s nimi stát snaží dohodnout na odpuštění části dluhu a respektuje dohodu, pokud s ní souhlasí pětasedmdesát procent věřitelů. Ti většinou na nějakou dohodu přistoupí, protože se obávají, že v opačném případě nemusí dostat vůbec nic. Například Argentina byla ale v jednáních velmi tvrdá a své podmínky více méně nadiktovala.
3. Zbankrotovaný stát provede obvykle škrty ve výdajích a nějaké reformy, což může být součástí dohody s věřiteli. A jede se dál. Cenou jsou politické změny, propad životní úrovně obyvatel a nedůvěra investorů.

PRAVIDLA EU PRO VEŘEJNÉ ROZPOČTY

Státy platící eurem se dohodly na pravidlech, jež budou dodržovat, aby neohrozily stabilitu společné měny. V Paktu stability a růstu je jako horní hranice veřejného dluhu určeno 60 procent hrubého domácího produktu dané země. Jako nejvyšší povolená výše ročního schodku veřejných rozpočtů se stanovila tři procenta HDP. Spolu s dalšími požadavky jsou stejná čísla (tzv. konvergenční kritéria) vyžadována i od států, které se k eurozóně chtějí připojit.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Jan | E-mail | Web | 24. února 2015 v 15:08 | Reagovat

Jak se dělá státní bankrot nevím, ale osobní jsem už zažil, jestli někdo hledá informace o exekucích našel jsem toho opravdu dost na http://jaknaregistry.cz/

2 adermin adermin | Web | 7. září 2016 v 8:09 | Reagovat

rychlá půjčka na měsíc :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama