VÍTEJTE DO ZLÝCH ČASŮ

24. srpna 2009 v 16:25 | HELENA KRATZEROVÁ (blog.respekt.cz) |  POLITIKA
Omlouvám se. Především americkému spisovateli E. L. Doctorowovi, že jsem si zcela vědomě přisvojila název jeho románu z roku 1960. Zdálo se mi však, že nejvýstižněji charakterizuje budoucnost, jež nás čeká a zřejmě nemine. Alespoň pokud se zrealizují představy, jež mají členové úřednické vlády i populističtí vůdcové především levicově orientovaných stran, které mají víc než šanci obsadit značný počet křesel v Poslanecké sněmovně.

Nevadí, že si návrhy v mnohém protiřečí a jsou neslučitelné. Jeden vedle druhého jsou totiž spíš v rozporu s reálným stavem věcí, zejména s nadmíru tragickým stavem státní kasy. Astronomický deficit, jenž v nejbližší době hrozí, stále nedokázal přimět kompetentní činitele, aby se pokusili najít systémová řešení a východiska. V tom se ostatně příliš neliší od běžné populace, která se také vydává nejschůdnějšími cestami a sahá po rychlých, i když mnohdy pochybných a v konečném důsledku škodlivých receptech.

Doporučení ministra financí Janoty na zvýšení DPH spíš připomínají nezapomenutelnou "zlatou éru socialismu", v níž neexistovalo zdražování či zvyšování cen. Pouze docházelo k jejich úpravám. Z té doby se zachovala i hořká anekdota, jak strana a vláda projednávala abecedně jednotlivé komodity, jež by měly poskočit směrem nahoru. Od áčka se postupně propracovávala k dalším písmenům, když přišlo na řadu ef, došla jí inspirace. A proto dospěla k jednomyslné dohodě, zdražíme tedy "fšechno".


Je třeba přiznat, že se rozhodnutí tzv. letní administrativy nesetkává u většiny stran s příliš velkými sympatiemi. Mají jiné starosti. Potřebují získat dostatečný počet voličských hlasů, který vítězům zajistí pobyt ve Strakově akademii. A tak se šéfové jednotlivých partají předhánějí v populistických slibech (většinou zcela nerealizovatelných), jimiž chtějí zmírnit dopad krize na masy oddaných příznivců. Navíc také prokázat, že jim sociální cítění není zdaleka cizí. Jak se dalo očekávat, zejména KSČM a ČSSD hrají na notu rovnostářství. V duchu bájeslovných tradic Robina Hooda a Juraje Jánošíka, kteří brali bohatým, aby pomáhali chudým. I za cenu nestoudného zadlužování dalších generací.

Oranžový guru Jiří Paroubek, ač to vehementně popírá, svými výroky roznítil navíc vlnu nepřátelství vůči cizincům, kteří se údajně podílejí na rostoucí nezaměstnanosti Čechů, Moravanů i Slezanů. S jeho míněním značně koliduje vyjádření marketingového manažera personální agentury Manpower Jiřího Halberštáta, jenž mimo jiné uvedl: "Cizinci tu byli proto, že tu práci nikdo nechtěl dělat. Mzdy na dělnických pozicích byly tak nízké, že pro nekvalifikovaného člověka bylo se štědrým sociálním systémem výhodnější být na úřadu práce než chodit do továrny." Mimo jiné upozornil i na to, že se zoufale nedostává zejména erudovaných technických odborníků. Doma se jich "rodí" málo. Je všeobecně známo, že mnozí z nich navíc hledají lepší pracovní uplatnění a finanční ohodnocení za hranicemi.

Vlastně se neustále pohybujeme v kruhu. V rozdávání peněz tzv. černým pasažérům jsme mistry světa. Jak se zdá, ani v budoucnu tomu nebude jinak. I nadále budou finančně trestáni ti, kteří odvádějí poctivou práci a zvýhodňováni nevzdělatelní, nepřizpůsobiví a nezaměstnatelní. Konzervaci současného stavu do značné míry nahrává i odpor ke státním maturitám, jejichž zavedení se rok od roku odkládá. Na vině je prý matematika, v níž studenti mají obrovské mezery a hrozí, že v ní valná většina neuspěje. Bez znalostí tohoto předmětu však nikdy nedosáhneme soběstačnosti v technických kádrech, nemluvě o tom, že logické myšlení a úsudek jsou nepostradatelné ve všech oborech. A maturitní vysvědčení získá pověst kusu bezcenného papíru, na nějž v podstatě dosáhne každý, kdo se upsal ke studiu. Ani některé vysoké školy nejsou v tomto smyslu výjimkou. Národ, jenž neustále hledí skrz prsty na vzdělance, pak nemá příliš nadějí na příznivější budoucnost.

Faktický nástup zlých časů nelze vyloučit. Ti, kteří řídí tuto zemi, by měli začít zacházet se státními prostředky stejně pozorně a opatrně jako s rodinnými financemi. Neříkat si, že z cizího krev neteče. Bohužel tomu tak není, teče. Všech daňových poplatníků. Najít pravého člověka, který by byl v pravý čas na pravém místě, není jednoduché. Zatím jsou vysoké posty spíš trafikami za politické či jiné zásluhy, bez ohledu na odborné schopnosti a vůli i chuť po zásadních nevyhnutelných změnách. O tom ostatně svědčí i "smělý" plán ministra Kocába, jenž vidí spásu ve zřízení nového (pidi)ministerstva pro "sociálně vyloučené", jež za 400 milionů ročně s pomocí 120 dobře placených úředníků, kteří mávnou kouzelným proutkem, vyřeší dlouhodobě zahnívající problémy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama