Srpen 2009

ČAS HRÁČE POKRU

31. srpna 2009 v 13:16 | MIROSLAVA NĚMCOVÁ (virtually.cz) |  POLITIKA
Česká televize, Události a komentáře, 27. srpna. Ve studiu se probírá zadlužení země, sestavení státního rozpočtu na příští rok. S nádechem marnosti připomínám svůj blog "Čekání na medvěda". Mohli jste si ho přečíst již v dubnu, tedy před více než čtyřmi měsíci.

Od té doby se nic nezměnilo. Stejné argumenty slyším od hostů-ekonomů ve studiu. Navíc se pouze rozebírá, jakých úprav na příjmové a výdajové straně rozpočtu se můžeme dočkat. Co budou předvolební sliby, jaká bude povolební realita. Jinak řečeno, s jakou odvahou osloví politické strany voliče. Ještě jinak řečeno, zda veřejnost chce nebo nechce pravdu slyšet. Zda se tedy vyplatí být otevřený a vyložit karty na stůl nebo vyhraje-li volby ten, kdo si před voliči nasadí masku hráče pokru.

Být otevřený a říkat věci "natvrdo" je vždy větším rizikem. Přesto si myslím, že by ODS odvahu nalézt měla. Je třeba jasně říci, v jaké jsme situaci a jak se z ní lze dostat s nejmenšími ztrátami. Jakýkoli odklad bude mí neblahé následky. Za otálení, chytračení, obelhávání sebe sama se nakonec vždy tvrdě platí. U zubaře stejně jako u ministra financí. První už neléčí kaz, ale trhá, druhý nezvýší dluh státu, abychom mohli dále hýřit, protože nebude kdo by nám půjčil. Budeme muset žít ze svého, nikoli z vypůjčeného cizího. A konečně zjistíme, že naše peníze nestačí na vše, co jsme měli dosud. A tak nám pan ministr buď vezme víc na daních nebo zmrazí platy, sníží některé dávky, …Nebo udělá obojí, to je podstata návrhu státního rozpočtu od ministra Eduarda Janoty. Otázka zní, zda je na to připravena veřejnost.

VLÁDNE NÁM DUCHOVNÍ LUMPENPROLETARIÁT

29. srpna 2009 v 17:26 | JAROSLAV VRÁNA |  POLITIKA
Je mi smutno. Gojímská část populace "okupuje" hypermarkety a jejich variace, kupuje s velkým uspokojením novinový průjem s názvem Blesk, Spy či Šíp. Má oči navrch při produkci kinematografického průjmu a je vcelku lhostejno, zda v multikině či TV NOVA či Prima.Ona manipulativní demokracie umožňuje lidem vládnout dvěma způsoby.

Buď se aplikuje ten konzervativní, nebo socialistický. Konzervativní způsob, jehož základní filozofie spočívá v momentu, že se změnou zevního prostředí se byť v omezeném smyslu změní samotní jedinci, má v sobě vadu v tom smyslu, že doprovodný libertinismus (egoismus) tvoří společenskou atmosféru člověk člověku vlkem. Přirozeným vyvážením bývá Rule of Lawe a Noblesse oblige. Druhý způsob spočívá v metodách socialistických tj. sociálním inženýrství. Tyto metody zřejmě vycházejí z premisy encyklopedisty Rosseaua, který tvrdil, že jedinec je apriori dobrý. Krajní následky těchto metod ukázaly například následky revoluce Francouzské revoluce 1789, bolševické revoluce v Rusku 1917 a velice umně jsou tyto metody aplikovány v projektu zvaném EU. Je nutné si říci a to nahlas, že tento projekt je vymyšlen svobodnými zednáři velkého orientu. Tito militantní atheisté, židomarxisté a stoupenci Nové levice dozrávali během horkého léta roku 1968. Konzervativní nobles oblige zdeformované odkazem 1789 v "republikánsko-buržoazní podobě", byť nahrazené toryovskou modernou, nestačí v sociálně-ekonomické rovině čelit uplácení občana welfare státem, který prosazují liberální socialisté. Tito občanskou korupcí otupují góje a prostřednictvím propagandy a jemného právního nátlaku a leckdy existenční likvidace prosazují svoje elitářské fantasmagorie.

RUDÝ RaJ TO NA DOHLED?

29. srpna 2009 v 17:04 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Oranžoví komunisté z Lidového domu se vztekají, že se jedna ze společností zabývající se výzkumem veřejného mínění opovážila zveřejnit výsledek s jejich malou ztrátou na ODS, manželka předsedy musela býti hospitalizována po přečtení článku k její těhotenské kampani, ačkoliv jí iniciovala společně se svým skákajícím milovníkem, vzduchem létají kameny, nadávky, urážky i výzvy k jakési korektnosti.
Aerolinkám konečně došlo, jak vypadá hospodaření dle socialistického hesla "Prožereme svoji budoucnost" a ačkoliv si asi pořád všichni mysleli, že ztráty se dají donekonečna sanovat prodáváním majetku, dnes najednou zdroje nejsou. Co na to asi říká bruselský maratónec s měsíčním platem ve výši cca. 42 dělníků z montovny, za které se tak rád schovával, jehož vyjádření k jakýmsi nevyčerpatelným zdrojům si socbolševici vylepili na volební štít?

KRIZE NEKONČÍ. DÁ SI JEN PŘESTÁVKU A BUDE BOLESTIVĚJŠÍ

28. srpna 2009 v 15:54 | JAROSLAV BRYCHTA (blog i-dnes) |  POLITIKA
Aneb jak se ekonomičtí plánovači starají o svou současnost a destruují naši budoucnost

Růst cen akcií na světových trzích z posledních měsíců, společně s postupně se zlepšujícími makroekonomickými ukazateli všude na světě, začal v poslední době navozovat dojem, že to nejhorší z finanční krize již máme za sebou. Ačkoliv nikdo neočekává návrat k závratné prosperitě, mírný růst a stabilizace situace do dalších let by měly být přeci jen realitou. Za to vše pak údajně můžeme vděčit dvěma faktorům. Štědrým vládám, které i v takto problematické době nepřestaly utrácet, a zejména centrálním bankám, které nás před hrozivými následky krize dokázaly uchránit dalším štědrým monetárním impulsem. Jinými slovy: To, co nám z krize pomáhá ven, je přesně to, co nás do ní dostalo.

Situace v posledních několika měsících připomíná zvláštní dobu blahobytu. Sotva se největší světové ekonomiky dostaly z nejhlubších propadů HDP od druhé světové války, ceny akcií zamířily znovu prudce nahoru, banky (až na výjimky) začaly znovu vykazovat zisky, úrokové sazby jsou na svých rekordních minimech a centrální banky nevídaným tempem pumpují nové peníze do ekonomiky, aby hned druhým dechem ujišťovaly, že žádná inflační rizika nehrozí. Do toho všeho jsou pak ceny dluhopisů nadále velmi vysoké, takže požadovaný výnos zůstává nízký a vlády všude na světě mohou poměrně levně financovat své obří státní deficity. Zdá se proto, že se náhle objevilo obrovské množství nových zdrojů, kterých byl přitom ještě před rokem žalostný nedostatek.

MÁ TO REFLEX SPOČÍTÁNO?

28. srpna 2009 v 5:58 | BRONISLAV ŠIMONÍK |  POLITIKA
Obávám se, že v případě, že Paroubkova ČSSD získá společně s KSČ(m) minimálně 100 mandátů, tak Reflex je prvním, kdo po volbách končí.

Samozřejmě podotýkám, že po volbách, protože kvůli tomu, že se znelíbili Paroubkovi, už skončili pořad Naostro, Aleš Cibulka a další. Jiří Paroubek je nefalšovaný demokrat, který uznává svobodu projevu jen tehdy, když je chválen.

Dnes přinesl týdeník REFLEX na titulní stránce další z řady pro někoho kontroverzních, podle mne však trefných fotomontáží. Terčem této fotomontáže bylo poněkud neobvyklé, eufimisticky řečeno přihlouplé chování párku Paroubků.

Že budou Paroubci reagovat, bylo více než pravděpodobné, ale že reakce bude tak hloupá, to mohl čekat jen málokdo. Manželka majitele sexymozku, čerstvého držitele bačkor a nositelka plodu (zřejmě) jeho dítěte, na následky shlédnuté fotografie na titulce a přečtení článku vyhledala urgentní lékařskou péči.

Že je madam Paroubková II. poněkud mdlého rozumu už dokázala mnohokrát, naposledy tuším slavnou Ódou na manžela, která v mnohém překonala i pověstný Jakešův projev. Nejsem gynekolog, nicméně tuto reakci, považuji za přinejmenším za hysterickou.

Na otázku, zda zváží proti Reflexu právní kroky, vzkázal po své mluvčí: "Bez komentáře." Jistě, proč by se zdržoval nějakými nejistými a zdlouhavými procesy. Až uchopí moc, jednoduše REFLEX zakáže a redaktory nechá pozavírat.

IMUNITU ROMŮM? PŘES MOJI (BÍLOU) MRTVOLU

27. srpna 2009 v 5:38 | VÁCLAV KRAUS (blog i-dnes.cz) |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Kilo bílé a kilo černé svině není to samé. Tolik zpráva z justičního řeznictví. Flákotu tam hážou na váhu jen tak od oka. A Romům teď navíc dávají zadarmo.

Koho by to nerozzuřilo.

Gadžovi se říká - Studuj, studuj, ve vzdělání je tvá budoucnost, neb daně budou vysoké a důchodu se stejně nedočkáš.

Ale na dávky, tzv. resocializační programy a další vychytávky pro ty, kteří neplatí nájem, nepracují a většinu (darovaných) peněz nahážou do hracích automatů (má zkušenost), stále zbývá. Zvláštní věc, prý je to investice.

Teď jim navíc nahrává i justice, chtěl bych ale věřit, že je to ojedinělý případ. Nejsem rasista, v žádném případě.

Fór - špatný - spočívá totiž v tom, že mírný rozsudek nad třemi romskými násilníky nejen nahrává do karet všem, kteří si myslí, že rozbít někomu hubu pomalu přestává být trestné, ale i dalším dutým hlavám typu Národní dělnické strany. Už se těším na jejich vyjádření.

Budou zase holé lebky postávat před základními školami, aby "pomáhaly a chránily"? Od čeho je policie?

A od čeho soudy?

Bílá svině, černá svině, na každou by se měla vařit voda.
Jenže ona se nevaří, tak nějak všeobecně.
I kdejaký příslušník si rád kopne, za rohem, když jej není vidět.
Proč tedy takový humbuk kolem jedné bitky?
Protože to udělali romes? Protože jim to "bílej" dal "za pár"?
Chápeme to jako pokrytectví?

Blbost. Status quo našeho práva.

PARODIE SOCIALISMU

26. srpna 2009 v 11:36 | TOMÁŠ VÁŇA (http://tomasvana.cz/) |  POLITIKA
Teskno je mi za obdobím, kdy bylo Československo nemluvnětem. Mělo politické strany, které byly věrné svým názvům, svým programům, svým idejím.

Radola Gajda byl fašistou a jednal dle toho. Antonín Švehla agrárníkem a spravoval svůj statek. Jiří Stříbrný byl autentickým národním socialistou o lidovci Janu Šrámkovi nemluvě. Jak to poté dopadlo je věcí druhou. Ale vše mělo své jméno. Strukturální pořádek, radoval by se Talcott Parsons. Sémiotické opodstatnění, předl by Ferdinand de Saussure. Zkrátka, slova se kryla s praxí. To dnes chybí.

Křesťanští demokraté již dávno nejsou křesťanští. Politicky sebevražedný nápad odstranit náboženský termín z názvu strany, který se zrodil v hlavě Cyrila Svobody, by si sice zasloužil ocenění pitomosti desetiletí, neboť jen díky onomu názvu strana dosud sbírá katolické hlasy, ale z hlediska poctivosti vůči voličům (ač nepodezírám Cyrila Svobodu z takové upřímnosti) by se jednalo o férové gesto. Strana zelených je z podstaty věci, zejména boje za ekologii, univerzálnosti poslání a preference dobra společnosti před svobodě jednotlivce, stranou levicovou. U nás se z oportunismu a antikomunismu sice přiklonila na pravicový pól politického spektra ale sémantický obraz melounu (zelený zvenku, červený zevnitř) k ní náleží neodmyslitelně. K občanským demokratům toho již bylo řečeno hodně. Ostatně, nejvýmluvnější gesto učinil Václav Klaus, když se vzdal svého čestného předsednictví.


ANALÝZA 17. LISTOPADU A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ V ROCE 1989 - STAV ZEMĚ

25. srpna 2009 v 6:10 | MIROSLAV DOLEJŠÍ |  HISTORIE
Všeobecná krize Československa je především krizí morální. Všechny ostatní k
rize se od ní odvozují. Počátky této krize neleží pouze v hranicích tohoto státu a nepočínají komunistickou diktaturou. Osvícenectví, renesance, zprůmyslňování, atheismus, bolševismus i amerikanizace rozrušily původní lidskou pospolitost a vytvořily abstraktní virtuální společnost, v níž vládnou zcela odlidštěné principy.

Pro každou reálnou politickou úvahu o hledání možných východisek je nutné vzít za základ hlavní zjištění analýzy: Československá občanská společnost je zcela rozvrácená. Češi přestávají být národem, protože jim chybí vůle být národem. Ke konstrukci programu politické záchrany je však rovněž nutné chápat příčiny současného stavu.

Původní lidská pospolitost v našich zemích byla živým organismem, byly to vztahy organického soužití, vztahy přirozené, jejichž závaznost byla pociťována jako samozřejmost. V této pospolitosti vládla tradice, přirozená autorita, svornost a obecný mrav. Jejími základy byla pospolitost krve, domu, vesnice, místa, pospolitost ducha, stejný duchovní kult. Řízení a vedení v takové pospolitosti bylo nejčastěji vyjádřeno otcovstvím, na vyšší úrovni pak autoritou obecně uznávané převahy stáří, síly a moudrosti.

VÍTEJTE DO ZLÝCH ČASŮ

24. srpna 2009 v 16:25 | HELENA KRATZEROVÁ (blog.respekt.cz) |  POLITIKA
Omlouvám se. Především americkému spisovateli E. L. Doctorowovi, že jsem si zcela vědomě přisvojila název jeho románu z roku 1960. Zdálo se mi však, že nejvýstižněji charakterizuje budoucnost, jež nás čeká a zřejmě nemine. Alespoň pokud se zrealizují představy, jež mají členové úřednické vlády i populističtí vůdcové především levicově orientovaných stran, které mají víc než šanci obsadit značný počet křesel v Poslanecké sněmovně.

Nevadí, že si návrhy v mnohém protiřečí a jsou neslučitelné. Jeden vedle druhého jsou totiž spíš v rozporu s reálným stavem věcí, zejména s nadmíru tragickým stavem státní kasy. Astronomický deficit, jenž v nejbližší době hrozí, stále nedokázal přimět kompetentní činitele, aby se pokusili najít systémová řešení a východiska. V tom se ostatně příliš neliší od běžné populace, která se také vydává nejschůdnějšími cestami a sahá po rychlých, i když mnohdy pochybných a v konečném důsledku škodlivých receptech.

Doporučení ministra financí Janoty na zvýšení DPH spíš připomínají nezapomenutelnou "zlatou éru socialismu", v níž neexistovalo zdražování či zvyšování cen. Pouze docházelo k jejich úpravám. Z té doby se zachovala i hořká anekdota, jak strana a vláda projednávala abecedně jednotlivé komodity, jež by měly poskočit směrem nahoru. Od áčka se postupně propracovávala k dalším písmenům, když přišlo na řadu ef, došla jí inspirace. A proto dospěla k jednomyslné dohodě, zdražíme tedy "fšechno".

ZHROUTÍ SE USA?

23. srpna 2009 v 9:23 | LUKÁŠ KOVANDA (tyden.cz) |  POLITIKA
Do českých akcií neinvestuji, šéf americké centrální banky lže a nejnovější laureát Nobelovy ceny za ekonomii vlastně ekonomii vůbec nerozumí stejně jako výbor, jenž laureáta volí. To vše říká Peter Schiff, prezident investiční společnosti Euro Pacific Capital, jenž slavně předpověděl současnou krizi.

Nynější krizi jste předpověděl jako jeden z mála velmi přesně, na sto procent řekl bych. Jak - procentuálně - vidíte své šance získat křeslo v americkém Senátu, o nějž jste nedávno začal usilovat?

Zatím to stále zvažuji. Dosud jsem svoji kandidaturu oficiálně neoznámil. Vyjasní se to do konce měsíce, nejpozději v září. A jaké jsou mé šance? Nevím. Asi je to něco pod padesát procent. Myslím si, že mé vítězství není nemožné. V historii existují případy, kdy byli zvoleni lidé jako já. Protože lidé jako já o křeslo obvykle neusilují.

Koho máte konkrétně na mysli?

Například Rona Paula, kongresmana za Texas. Sdílíme podobnou ekonomickou filozofii. Nejsme úplně totožní, leč velmi podobní.

Jste pro zrušení Fedu (americká centrální banka, pozn. red.)? Ron Paul je pro.

Bylo by velmi obtížné centrální banku jen tak zrušit. Čím bychom ji nahradili? Zrušení Fedu by mohla být dobrá věc, souhlasím, ale jak to provést prakticky? To může být velmi složité. Snazší je Fed reformovat.

Jak?

Změnit jej. Změnit jeho poslání. Změnit jeho fungování tak, aby byl méně zpolitizovaný a více nezávislý. Rád bych tu měl takový Fed, který nenakupuje vládní dluhopisy, který netiskne peníze jen pro to, aby zalátal vládní dluh. Nechci, aby centrální banka byla strojkem na inflaci. A chci, aby úrokové sazby byly stanovovány jiným způsobem. Nemělo by to být rozhodnutí - pouhý odhad - několika lidí, ale tržně určená cena. Protože odhady sazeb jsou špatné a jsou často činěny pod politickým tlakem. Tento tlak ústí v nepřiměřeně nízké sazby, tedy přifukování bublin a k pokřivení celé ekonomiky, jak to nyní vidíme. Myslím si, že reforma Fedu by byla lepším vykročením, než hned jeho úplné zrušení. My Američané říkáme, že je lepší ďábel, kterého znáte. Když dáme pravomoci tisknout peníze přímo Kongresu, můžeme na tom hospodářsky nakonec ještě mnohem hůře.

Je to nejhorší z krize za námi? Poslední čísla vypadají mírně optimisticky. Klíčový burzovní index Standard and Poor's 500 je po delší době zase nad tisíci body.

Ne. Pro Ameriku to vše teprve začalo. Uvědomme si, že akciový trh se propadl během velmi krátké doby o nějakých padesát procent, takže ten současný růst byl vlastně očekávatelný. Mnozí lidé ale podlehli klamu, že jelikož burzy rostou, krize odeznívá. Trh je zase zaslepený.

MONTOVNY JAKO HOUBY PO DEŠTI

23. srpna 2009 v 9:05 | JIŘÍ BEČVÁŘ (blog i-dnes) |  POLITIKA
Koho paměť nezklame, rozpomene si na doby, ČSSD podporovala "zahraniční investice" jak na běžícím pásu. Premiéři v oranžovém triku se před kamerami zapřísahali, jaké blaho že přináší pracujícímu lidu. Zahraničním firmám nabízeli dotace, tzv.pobídky, daňové prázdniny a pozemky za korunu. Ekonomové tehdy zdvihali prst a varovali před odchodem těchto investorů ihned poté, co vytěží veškeré výhody. Dnes je to realita. Zlatokopové se na úkor tuzemských podnikatelů a za jejich daně napakovali, nyní vše zopakovali a přesunují se za levnější pracovní sílou a novými pobídkami z východu.

Tak nastala situace, kdy na pobídky doplatí zaměstnanci, kteří přichází o práci i naši daňoví poplatníci, z jejichž kapes se ta "legrace" zaplatila. Jediný, kdo zůstává stranou kritiky i důsledků jsou ekonomičtí trulanti z Lidového domu. O to humorněji působí vystoupení hejtmanky Emerové, která společně s demonstranty kritizovala uzavření montovny ve Stříbře a požadovala její znovuotevření. Opravdu komické, když zloděj křičí, no však to znáte...

DEN, KDY I MUŽI PLÁČOU

21. srpna 2009 v 6:08 | JANA DĚDEČKOVÁ (virtually.cz) |  HISTORIE
Iščo adin raz …, nedořekl a přiložil mi hlaveň k hlavě po tom, co mu na rameně přistál můj plivanec. Šikmé hnědé oči mu divoce blýskaly a lidé kolem utichli v předtuše blížícího se dramatu. Most Miloše Sýkory v Ostravě byl v tuto dobu plný. Nejen lidí, kteří se vraceli z ranní šichty, ale i ruských tanků. Byl 21. srpen 1968. Den, kdy jsem poprvé viděla plakat muže. Zuřivě jsme si s mongolčíkem hleděli do očí až pomalu začal sklápět zbraň. Nevím, kdo z nás dvou měl větší strach. Hovor se opět rozproudil a nadávky létaly kolem. Došla jsem hrdě až na ostravské náměstí a tam mi kolena vypověděly službu.

Své "iščo raz" jsem si zopakovala až v březnu 1969 po vyhraném hokejovém utkání se sověty. Oslavy vítězství se změnily v otevřené útoky proti okupantům. V Olomouci jsme s davem táhli k velitelství s ruskou posádkou, kde se provolávaly hesla. Pamatuji si, že lidé kromě různých vtipných hesel skandovali i "Ussuri", což mělo být připomínkou na právě probíhající Čínsko-sovětský pohraniční konflikt na řece Ussuri, kde obě strany utrpěly v bojích těžké ztráty. Bylo již hluboce po půlnoci, když začaly přijíždět transportéry s ruskými vojáky a vytlačily nás z blízkostí budovy. V této rozvášněné atmosféře jsem na ozbrojeného ruského vojáka plivla "iščo raz". Neřekl nic. Stál naprosto bez hnutí a jen oči prozrazovaly, že bedlivě sleduje situaci kolem. Psychické napětí, silné prochlazení, které člověk v té zjitřené atmosféře vůbec nevnímal, ale také ranné těhotenství o němž jsem ještě nevěděla, byly příčinou mého zhroucení. V nemocnici jsem proležela mnoho měsíců, abych o dítě nepřišla. Snad jako předzvěst, že se jednou právě v tento den dočkáme svobody, můj prvorozený syn se narodil 17.listopadu.

KRÁSNÝ MOTÝL PAROUBEK ANEB VELKOVÝKRMNA NENÁVISTI

21. srpna 2009 v 5:57 | PETR KREJČÍ (bigbloger.lidovky.cz) |  POLITIKA
Alespoň k něčemu vajíčková "válka" z kraje léta Jiřímu Paroubkovi byla. Objevil díky ní sílu Facebooku, potažmo internetu vůbec. Novináři z něj udělali ošklivého, směšného, hrubého, neomaleného netvora, který je připraven přizvat k moci znovu komunisty. Ale on je ve skutečnosti jen pozoruhodně zakuklený motýl, jehož oduševnělou krásu křídel zná jen paní Petra a možná Kačka "barbie" Brožová. A tak jsme se dočkali: Jiří už má také na facebooku svůj profil a všechny staré i nové křivdy tak může uvést na pravou míru. Nebo na levou míru?

Volby jsou za dveřmi a předsedu ČSSD
ani jeho manželku už nebaví mediální obraz, jež mu byl "vyroben". Ze všech stran se na nás poslední týdny hrnou články a rozhovory, které mají tento neblahý obraz narušit. Tu o něm něco napíše zamilovaná manželka, jindy naše zadní herečka Kateřina zapěje oslavnou ódu - má to v krvi, pochází z velké Rusi - anebo sám velký Jirka pronese, s touhou vzbudit v nerozhodnutých voličích alespoň špetku lítosti a soucitu, něco o tom, kterak média manipulují s jeho obrazem, přičemž sám o sobě neváhá poznamenat, že "takový vůbec nejsem" a doložit to výčtem známých, kteří jej vždy a za každých okolností obdivují.

ČSSD A KSČM MAJÍ PRAKTICKY SHODNÝ A NEREALIZOVATELNÝ PROGRAM

20. srpna 2009 v 5:51 | IVANA HASLINGEROVÁ (fragmenty.cz) |  POLITIKA
Často se sice obecně říká, že jsou si ČSSD a KSČM programově blízké, ale když se jejich programy porovnají podrobně tak člověka zamrazí jak jsou, až na drobnosti, doslova shodné. A to nejen proto, že z nich čiší plané a nerealistické sliby, populismus, neodpovědnost a závist, čímž se obě strany snaží zapůsobit na povaleče a občany toužící po státní pečovatelské péči.

Jde o mnohem závažnější otázky. Obě strany například chtějí opět orientaci naší země na Rusko a oslabení euroatlantické vazby. Předseda ČSSD Jiří Paroubek svými zahraničními cestami potvrzuje orientaci sociální demokracie nejen na Rusko (tajné setkání s premiérem Vladimírem Putinem), ale i na další kontroverzní země jako je Sýrie. Komunisté vyjadřují své sympatie k nedemokratickým režimům nejen slovně, ale i častými návštěvami na Kubě nebo v Moldávii. Sociální demokracie zcela populisticky pluje na vlně antiamerikanismu a prakticky o 180 stupňů otočila v otázce výstavby americké radarové základny. Komunisté dlouhodobě požadují zrušení NATO. O vypořádání se s totalitní minulostí ani slovo, naopak. Neschopnost KSČM odtrhnout se od minulosti dokládá i jejich poslední snaha zabránit vysílání cyklu dokumentárních filmů o procesu s Miladou Horákovou. Sociální demokracie přesto prohlašuje, že nevylučuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni a vůbec jí chování komunistů nevadí. Pokud jde o ekonomiku, sociální politiku, zdravotnictví, školství, bytovou politiku a zaměstnanost obě strany přicházejí rovněž s až zarážejícně totožným levicovým programem.

KDY SE ZAČNOU BRÁNIT BÍLÍ, HETEROSEXUÁLNÍ A PRACOVITÍ LIDÉ?

19. srpna 2009 v 5:48 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Naše společnost je v krizi. Nejenom té finanční, kterou nám dávkují každý den všechna média, ale i morální, o které se raději příliš nemluví. Generace našich pradědů a prababiček by se při pohledu na dnešní svět asi velmi podivovala nad praktikami, které nová vládnoucí šlechta uvedla v život a nad pravidly, která určují sociální soužití naší současné populace.
Dříve bylo všechno jaksi jednodušší, jasnější a přímočařejší. Pan profesor z reálky byl váženým občanem, pan továrník platil lidem za práci, nikoliv za výmysly odborářů, posluhovačka s měšťankou nechtěla býti módní ikonou a kočovníci byli vykazováni za brány obcí. Nikoho ani nenapadlo, že by mu měl někdo doplácet pár zlatek na maso k nedělnímu obědu či snad v osmnácti letech zajít k mastičkáři a s lejstrem od něho požadovat na císaři pánu celoživotní rentu za válení na peci.

Doba se změnila. Nenosí se dnes býti úspěšným, chytrým a bohatým. Každý Čech vám raději na dotaz: "Jak se máš?" odpoví, že, s prominutím, na hovno i kdyby se doma válel na hromadách bankovek, či se právě vracel z roční cesty kolem světa luxusní jachtou. Bolševikovo sémě závisti natolik zakořenilo v hlavách obyčejných lidí, že v podstatě již neexistuje účinná protilátka.

Společnost je ovládána jedinou myšlenkou. Ztrestat každého, kdo převyšuje ostatní. Ať majetkem, intelektem nebo prostě jen touhou býti svým pánem bez pomoci apoštolů sociálního státu. Každý takový je totiž nebezpečný soudobým mocipánům, jejichž politická strategie je vedena přes nejnižší pudy hloupého, lehce ovladatelného anonymního davu. Všichni by totiž měli povinně jásat nad drobky z panského stolu, držet hubu a krok.

ŽIVNOSTNÍCI A STÁT

18. srpna 2009 v 4:57 | DANIEL MAKAY - DISKUSE ODJINUD |  POLITIKA
Jasně, tak jim všem dejte čipy do těla a kontrolujte je i s manželkou v ložnici. Copak si myslíte, že vše se dá řešit jen špiclováním a finančním fašizmem. Tahle fašistická zrůda, která se zde bohužel zformovala od pádu komunistické zrůdy neumí hospodařit a nehorázně krade. V tom je ten problém. Lidé se z přirozena vždy budou chovat tržně. A kdo se jim může divit, ty pohanské zrůdy co jim vládnou kradou, hrabou a tunelují zcela veřejně. V tomhle státě může tak akorát honit zloděj zloděje. Poctivých lidí ve státních institucích je zde jako šafránu.

A co ten živnostník, ten si to má jako odmakat držet hubu a dát peníze grázlovi, který je promrhá či ukradne ? Já také neuznávám neplacení daní, pokud jsem přesvědčený, že se s nimi řádně hospodaří, jsou přiměřené a mám důvěru k těm, kteří s nimi hospodaří. Nebo si myslíte, že lidé se musejí buzerovat k tomu, aby platili daně? Lidem stačí motivace k tomu, aby chtěli řádně platit . Každý spořádaný občan takto uvažuje. Jenomže vše je o systému a o důvěře. Jenomže tento systém si sám vychoval lidi, kteří ztratili důvěru ve stát jako takový. Všichni státem pohrdají a berou je jako nutné zlo, protože vidí , že politici si je vzali jako rukojmí. Podívejte se jak jsou v této zemi postavené zákony a jak jsou vykládány, tohle není nic jiného než justiční fašizmus.

A JEŠTĚ KE KRIZI ...

17. srpna 2009 v 17:18 | DANIEL MAKAY - DISKUSE ODJINUD |  POLITIKA
A ještě něco. Stejně jako ve fyzice platí zákon akce i reakce stejně tak v ekonomii a lidských dějinách obecně. Lidé neustále truchlí nad válkami a hladomory, ale neuvědomují si, že nic není jen tak náhodou. Všechny hrůzy tohoto světa jsou důsledky něčeho špatného daleko předtím, než k nim došlo. Existují metody, podle kterých se dostatečně přesně dají určit budoucí děje. Obzvláště geniální je v této věci Hospodin, který ve své genialitě dokázal předpovědět dějiny lidstva. Každé jednání člověka a lidstva je předurčeno tím co se dělo v minulosti a tyto děje se nedají jen tak změnit. Pohané ve své pýše úplně zavrhli možnost zasahovat Bohem do dějiných procesů. Odpadlé a zdemoralizované lidstvo se přímo vysmívá věcem jako je modlitba, prosba, víra naděje či láska. Ovocem odpadnutí od této cesty je všemožné utrpení lidstva. Tahle krize je jen ukázkou toho kam až zpohanštělé lidstvo kleslo a bude hůř.

KDO JSOU VLASTNĚ CIKÁNI?

15. srpna 2009 v 19:04 | ODJINUD - MARTIN HESSLER |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Cikáni. Není snad nikoho, kdo by je v Evropě neznal. A to už hezkých pár století. O jejich původu se dodnes vedou spory, ale většina etnografů se kloní k názoru, že jejich prapředkové pocházeli z Indie, kde se řadili k nejnižší a nejopovrhovanější kastě - většinou se prý živili odklízením mršin a podobnými pracemi.

Dnes vypadá vše jinak. Český Cikán (k termínu "Rom" se ještě dostaneme) rozhodně není společností odstrčen do bezprávného postavení. Ba právě naopak. Celá česká společnost je svědkem jevu, nazývaného pozitivní diskriminace. Přestalo platit, že demokratické zřízení je postaveno na svobodně projevené vůli většiny. Cikáni tvoří v ČR minoritu, přesto je česká majorita nucena zákonodárci a státní správou stále více ustupovat z cesty jejich bezuzdným nárokům a požadavkům. Původ tohoto jevu je nutno hledat v 50. letech 20. století, v době počátků komunistické vlády v této zemi. Do té doby žili Cikáni povětšinou svým tradičním způsobem života, jako kočovníci, potulní řemeslníci, sezónní dělníci a především drobní zloději na okraji toho, čemu se říkalo slušná společnost. Ve městech se prakticky nevyskytovali, na venkově spadali do okruhu působnosti četnictva a obecní samosprávy. Po roce 1948, kdy došlo ke komunistickému převratu, však nejvyšší politická správa země (zcela v duchu politiky ovládání každičkého kroku občanova života, kdy měl v tenatech denunciace uváznout každý, kdo by našel odvahu lišit se od poslušného průměru) rozhodla o plošném začlenění Cikánů do řad proletariátu.

DÁ SE BOJOVAT PROTI FINANČNÍ KRIZI?

15. srpna 2009 v 9:13 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Určitě ano, řeknete si. Je dokonce několik způsobů. Volební štáby politiků všech světových stran nám dnes a denně předkládají jeden zaručený recept za druhým. Tam se zvýší daně, onde se něco zreguluje a když bude nejhůř, pošleme dotaci.
Přesně jak pravil jeden z nejlepších amerických presidentů Ronald Reagan. Politický živočich udělá pro svoje dobro cokoli. Nejdříve zjistí, kde, co a jak dobře funguje, prosperuje, prostě vydělává balíky peněz. Poté vymyslí zákon, kterým to zdaní tak, že většina zisku se přesouvá do státní kasy k přerozdělení. Pokud se to stále ještě drží nad vodou a snaží se přežít, vymyslí nějakou regulaci, omezení či velmi těžce splnitelnou normu za vysoký poplatek státnímu úředníkovi. Když je to na kolenou a sotva se to hýbe, natáhne dlaň a za malou domů pošle dotaci.

Ráj na zemi v podání vládních paňáců se totiž nazývá přerozdělování peněz. Stačí slíbit, že malou část z té velikánské hromady předhodí hloupým mužikům v podobě pastelkovného, šrotovného, dojízdného nebo cochceteslibovného a nadšené davy se mohou uplácat nadšením. Populace závistivých pacientů státního sanatoria pro údajně diskriminované, těžce zaměstnatelné či vlastně jenom úplně líné a neschopné, kteří bez berliček sociálního programu neudělají ani krok, se utěšeně rozmnožuje.

COPAK TO KLUCI Z LIDOVÉHO DOMU ZASE VYMYSLELI?

14. srpna 2009 v 5:38 | PAVEL DROBIL (virtually.cz) |  POLITIKA

Na jedné z posledních tiskových konferencí ČSSD Jiří Paroubek spolu se svým "ekonomickým expertem" Jiřím Havlem opět perlili. Krom obligátního slibování všeho všem se evidentně rozhodli pokračovat v klasické socialistické strategii, kterou americký prezident Ronald Reagan charakterizoval slovy: "Když vidí, že něco funguje, tak tomu zvýší daně. Když to pak ztuhne, ale ještě se to hýbe, tak to zregulují. A když už to leží bezvládně na zemi, tak tomu dají dotaci."

Právě množstvím všelijakých nových dávek byla charakteristická ona tisková konference největší opoziční strany. Nejpozoruhodnější dávkou však byla dotace na dojíždění do zaměstnání. A to ve výši - teď se dobře držte - až 3 500 Kč měsíčně. Tato výše se však týká pouze těch z nás, kteří dojíždějí za prací do vzdálenosti vyšší než 600 km, což odpovídá přibližně vzdálenosti mezi Aší a Jablunkovem. Jen pro představu autem tuto vzdálenost ujedete za 7 hodin, pomocí MHD Vám to pak potrvá více než 10 hodin. A jen tak mimochodem vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem ČR je 490 km.
Tento příspěvek tak je pro drtivou většinu z nás nedostupný.