SPOLEČNOST L´OREAL POKUTOVÁNA ZA NABÍRÁNÍ PŘÍLIŠ MNOHO BÍLÝCH ZAMĚSTNANKYŇ

14. července 2009 v 5:32 | ZE SVĚTA |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Francouzská společnost L'Oreal
prohrála u francouzského Nejvyššího soudu již po několik let se táhnoucí soudní při, jejímž meritem je obvinění firmy z rasové diskriminace, když pro své reklamní akce rekrutovala tařka výhradně mladé bílé Francouzky. Klíčovým důkazem měla být kopie faxované zprávy, jež praví, že hostesky najaté společností, pracující pro L'Oreal v oddělení krásy, by měly být staré mezi osmnácti a dvaceti lety, disponovat určitými mírami a váhami, a taktéž spadat do kategorie BBR. Zmíněná zkratka označuje barvy francouzské vlajky (bleu-modrá, blanc-bílá a rouge-červená) a je vnímána coby kódové označení pro Francouze narozené bílým rodičům. Francouzské státní zastupitelstvo prohlásilo, že společnost hodlala vyloučit kandidáty z řad etnických minorit, neboť jejich vzhled by snižoval prodejnost výrobků ve francouzských obchodech.

Fax byl zaslán zaměstnankyní pracovní agentury Adecco, jež byla rovněž soudem shledána vinnou z rasové diskriminace a "odměněna" stejnou pokutou jako L'Oreal, která činí okolo 30 000 euro. Zaměstnankyně Adecca Therese Coulanga zaslavší inkriminovanou faxovou zprávu oponuje, že chtěla pouze vybrat kandidátky s bezchybnými vyjadřovacími schopnostmi ve francouzském jazyce. Ostatní zaměstnanci však uvedli, že byli slovně nabádáni, aby preferovali bělošské hostesky a prodavačky. Před odesláním faxu společnost Adecco nabídla L'Orealu skupinu kandidátek, z nichž 39 procent přináleželo k některé z etnických menšin, finálně jich však uspělo jen 5 procent.



Mimo běžné pokuty pařížský soud oběma společnostem rovněž nařídil zaplatit totožnou sumu i organizaci SOS Racisme, jež se v záležitosti angažuje již po tři roky. L'Orealu bylo rovněž vytýkáno, že pro své reklamní účely zesvětlil zpěvačce Beyoncé Knowles pokožku. Bývalý ředitel společnosti Laurent Dubois se již dříve vyjádřil soudu nižší instance, že "nikdy ani náznakem nevydal nějaké nařízení způsobující diskriminaci kohokoli vůči komukoli" a rasové předsudky označil za "cizí firemní filosofii."

Rozsudek potvrzuje již dříve nastoupený pracovněprávní trend honu na diskriminující čarodějnice, které navíc mnohdy musí čelit povinnosti obráceného důkazního břemene, kdy samy musí dokazovat, že se nedopustily diskriminačního chování a jednání. Ještě více zarážející je však nařízení vyplacení pokuty na účet nevládní nátlakové levicové organizace, přičemž si marně lámu hlavu, jakým účastníkem soudního řízení vlastně tato mohla být. Že by zvrácený výklad právních norem připouštěl i zařazení organizace s negativním postojem vůči rasismu ve svém názvu mezi jeho přímé oběti? Každopádně si nezaškodí uvést, co je vlastně SOS Racisme zač a kým je reprezentována:

SOS Racisme má velmi blízké vztahy s Francouzskou socialistickou stranou (Parti socialiste). Někteří čelní straničtí představitelé, jakož i členové dalších levicových organizací se podíleli na vzniku této asociace. Hlavním principem asociace je bratrství, vyjadřované nošením žluté pásky na rukávě s nápisem "Touche pas a mon pote." (Ruce pryč od mého přítele), který byl zaveden v roce 1984. V osmdesátých letech se organizace těšila nepokryté podpoře z řad členů Socialistické strany a množství jejích členů se stalo vysokými stranickými představiteli: Harlem Désir, předseda asociace z let 1984-1992 je v současnosti poslancem Evropského parlamentu za Socialistickou stranu, předseda z období mezi léty 1992 a 1999, Fodé Sylla, byl v době svého předsednictví rovněž europoslancem za socialisty, v současnosti je pro změnu členem Komunistické strany Francie, jeho nástupce ve vedení organizace, Malek Boutih, je sekretářem socialistů a zodpovědnou stranickou figurou v oblasti sociálních a imigračních otázek a konečně předseda současný, Dominique Sopó, svou politickou kariéru zahájil v řadách studentské socialistické unie UNEF-ID, aby se následně stal členem mládežnické organizace socialistů.

V lednu tohoto roku byl předseda bohulibých humanistů z SOS Racisme, Dominique Sopó, spolu s dalšími pěti čelními politruky organizace zatčen a vyslýchán finanční policií v záležitosti zpronevěry finančních fondů, které měly posloužit socialistickému poslanci Julienu Drayovi, jenž ve své době zastával funkci stranického mluvčího a byl i v úzkém kruhu poradců pro prezidentskou kampaň socialisty Ségolene Royala v roce 2007. Julien Dray, lidově Juju, trpěl vášní pro luxusní hodinky. Již v roce 1999 byl vyšetřován za podivné finanční transakce, později navíc vyšlo podle novin L`Est Republicain najevo, že od konce roku 2005 Dray zakoupil okolo třiceti hodinek v celkové hodnotě 131 000 euro, včetně Rolexek v hodnotě 7000 euro za kus a dalších hodinek Breguet v hodnotě 18 500 euro.

Tomu se tedy, panečku, říká socialistická solidarita v praxi!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skeptik Skeptik | E-mail | 14. července 2009 v 12:08 | Reagovat

Segolene Royala je ženská...
Jinak je toto důkaz, že co si nemůžeme v Evropě po...t sami, to po....ou socialisté!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama