KOHO JEŠTĚ ZAJÍMÁ PAROUBEK A BULVÁRNÍ PROGRAM JEHO ČSSD?

6. července 2009 v 6:07 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Partaj sociálně demokratických komunistů uspořádala v sobotu velkolepou estrádu s cílem představit svůj program k podzimním volbám do sněmovny a následně vyvolat diskuzi k jednotlivým tezím. Ačkoliv byl pražský Top Hotel naplněn top mozky a top myšlenkami celého oranžového sboru, výsledek snad překonal i ta nejčernější očekávání všech poradců, manipulátorů, populistů a demagogů, kteří mají se slohovým cvičením nazvaným: "Jistota pro lidi, naděje pro naši zemi" co do činění.
Ačkoliv sám velký předsedissmus vyjmenovával povolebně vítězná pozitiva a sociální jistoty celou hodinu, dramatickým hlasem poukazoval na neschopnost politických konkurentů, dštil oheň a síru na stvořitele celosvětové hospodářské krize (zejména Mirka Topolánka a jeho vládu), podivoval se nad majetkem nechutných bohatců mimo ČSSD, kteří si užívají svoje luxusní auta, jachty a vily v zahraničí za peníze nakradené vykořisťovaným spodním deseti miliónům, sliboval, vyhrožoval, vyhlížel, zaklínal a předkládal, málo platné. Při následné tiskové konferenci, kdy měla zřejmě zaznít smršť novinářských otázek, které by vedly k lepšímu pochopení epochálních myšlenek centrálního mozku Lidového domu zazněla jediná a doplňující. Týkala se Olgy Zubové ...


Žurnalisté nemohli dát tímto gestem shromážděnému vedení softkomunistů větší morální facku. Nikdo se nepídil po 13. důchodu, nikoho nezajímala "spravedlivá" daň Bohuše Sobotky ve výši 38%, nikdo ani nechtěl vědět kde socialisté vezmou miliardy na svůj boj s krizí, nikoho také nezajímala "trvalá priorita hospodářské politiky ČSSD" dle Milana Urbana - podpora podnikatelů, nikdo nechtěl šanci na úspěch vytvářenou konceptem Lubomíra Zaorálka. Nic. Trapné ticho a konec. O čem to vypovídá?

Sociální demokracii, s celým Paroubkovým týmem zázračných střádalů do domácích prasátek a nepostradatelných multifunkcionářů, kteří se, z velké většiny, již před rokem 1989 podíleli na revolučním boji proti kapitalismu v lůně KSČ, už nebere nikdo vážně. Je již jen poslední nadějí pro bývalé nomenklaturní kádry a bolševiky tělem i duší, kteří se bojí svoje závistivé a nenávistné myšlenky obléci do "echt" rudého hávu, neboť Stalin je mrtev, SSSR Reagan vymazal z mapy světa a kamarádi z StB už jen berou "zaslouženou" penzi zvýšenou o sametové výslužné.

Můj subjektivní pocit je, že výše zmíněnou tiskovou konferencí započala éra po Jiřím Paroubkovi. Vůdce, který dokáže zaujmouti pouze aférami s protlačováním té které kandidátky na volební lístek, tajemnými večeřemi v luxusních hotelových apartmánech s vířivkou, nastrčením novomanželky k přebrání ceny "Papaláš roku", záhadným zbohatnutím manželky bývalé při prodeji "lukrativních" pozemků kolem chalupy, venčením psa a růžovým tričkem zasviněným od vajíček, je groteskní postavičkou leda pro bulvární plátky.

Jako občan, který vyznává nedotknutelná práva na svobodu jednotlivce a rovných, úřednicky nepokřivených, šancí pro všechny si přeji jediné: kéž by to znamenalo i počátek éry po sociálně demagogickém tlachání o všeobjímajícím spravedlivém státě, kde vám nejdříve seberou takřka všechno, co si svojí prací vyděláte, aby vám poté různí, z vůle stranického sekretariátu, potentáti přerozdělili drobky, které zůstanou po korupční žranici státních zakázek.

Pevně věřím, že tomuto mému přání napomáhá i byt Bohuslava Sobotky, sociálně procítěná Kateřina Brožová, náhlé socialisticko-zelené prozření Olgy Zubové se stovkou miliónů v zádech, splněné sliby Davida Rátha i pachuť nicoty v Top Hotelu Praha.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama