PROLETÁŘI, CO NA TO MAJÍ

20. června 2009 v 5:52 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Celý svůj politcký život tráví bojem proti zbohatlické lůze, která si svůj pochybný majetek zcela jistě nashromáždila z potu a krve vykořisťovaných dělníků, falšováním daňových přiznání, špatným placením odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení či dokonce pobíráním nehorázných odměn za svoji práci.
Jejich ideálem je sociální stát. Stát, ve kterém si budou všichni rovni, ne před Bohem, ale před Paroubkem. Vždyť i denně opilý gambler s invalidním důchodem na záda, přiznaným po vychození zvláštní školy má právo na důstojný, sociálně spravedlivý, život. Jakým právem by měl mít soused o kravku více, když se stejně jenom válí od rána do večera, někdy i o víkendech, v kanceláři svojí firmy, kde beztak pořád počítá prachy, kouří Havana a souloží s děvkama, když obyčejný člověk kolikrát nemá ani na svých deset každodenních pivíček v hospodě Na růžku?

Avšak soudruzi z Lidového domu dobře vědí jak zakroutit krkem takovým nechutně bohatým kreaturám. Oni jsou nejlepšími zástupci proletářů všech zemí. Dovedně umí spojovat prostonárodní závist a neschopnost ve stádo pernamentně nespokojených uřvanců, schopných obhajovat a volit oranžovorudé mesiáše sociálkomunismu každý den, každou hodinu, každou minutu. S jejich hlasy pak může přijít den grandiózního a epochálního vítězství, den zúčtování.


Za pár drobků z panského stolu vděčně přijímají veškeré mozkové výplachy z dílny "inžinýrů" třetích cest do země, kde zítra již znamená včera, neboť se jim velmi stýská po absolutních jistotách marxisticko-leninského ráje se Stalinovým upgrade lidských práv a svobod. Bývalí tajemníci strany s ústavně zaručenou totální mocí, agenti StB, bachaři z komunistických koncentráků, veksláci s lidskými osudy i potřebami, taťkové a mamky v chalupách z družstevních cihel, celoživotní paraziti na hodnotách produktivní společnosti - ti všichni jsou vděčnými posluchači Paroubků, Ráthů, Sobotků, Zaorálků nebo Škromachů. Nemusí se veřejně přiznávat ke svým bolševickým myšlenkám, neboť je mohou lacině přebalit do sociálně demokratického hávu.

Stačí jen pár hloupých zaklínadel - zadarmo, rovnost, progresivní zdanění, šrotovné či pastelkovné, modří zloději, vyšší dávky - a volební úspěch je zaručen. Tito voliči, pokud jejich "momentální" zaostalost ještě nedosáhla vrcholu sice asi vědí, že cesta do pekel sociálního ráje musí býti dlážděna demagogickými frázemi a mistrně propracovanou propagandou, ale možná jim někde vzadu alespoň hlodá červíček pochybností o následcích populistického rozhazování stále půjčovaných peněz. Snad alespoň tuší co nastane, jestliže se stát, tak nějak po bolševicku, vypořádá s třídou "zbohatlických" tahounů ekonomiky, kteří dávají lidem práci, či používají svůj intelekt k rozvoji nebo zajišťování chodu společnosti.

Ostatní vyznavači oranžové rudoty, čekající na pověstné létající holuby, jsou jen Leninem dokonale pojmenovanými užitečnými idioty. Zatímco první popsanou skupinu voličů musí stranické špičky vždy po volbách odměnit nějakým cukrátkem za státní peníze, na tyto zbývající stačí jednoduché, stokráte omílané fráze. Hlavní teze novobolševiků z ČSSD: "Slibem nezarmoutíš, po nás potopa, malá domů ze státního," které musí ladit na tajných jednáních v hotelovém presidentském apartmá s vířivkou na terase v ceně 130 modrých papírů za noc i za přítomnosti nové blonďaté krve, veřejnost znát nemá. Novináři, kteří se o toto zajímají jsou zaprodanci ODS s naditými igelitkami od Dalíka.

Bohatá totiž může být jen osoba posvěcená hlavním vůdcem. Zázračný akciový mašinfíra, pozemkový mág, kakaový Bob, pětkař na stole, biolíhový král, majitel nevěstince se státní dotací, bossové od houpaček, hoteliér s miliónovými odpustky, Kato se zázračným trezorem a podobní. Tito lidé jsou dle rozumu páně Paroubka bohatí po právu díky své nekonečné píli, dřině a křišťálové čistotě jejich činů i mysli. Plebsu, co se denodenně pachtí za lepším výdělkem má býti po jejich kačkách kulové. Hlavně, že jsou duší i tělem hrdými sociálními demokraty a "bojovníky" za chudé, potřebné, nemohoucí či jinak postižené. Jen to víno co pijí je přeci jen "malinko" kvalitnější než patoky co káží.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 peťa peťa | Web | 20. června 2009 v 6:03 | Reagovat

heh to je haluz peknýý blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama