Červen 2009

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ ČESKÝ LITERÁT JE MOŽNÁ NEGRAMOTNÝ?

30. června 2009 v 6:18 | TEMPLATE (nekorektne.com) |  KULTURA
Spisovatel Michal Viewegh musí v těchto dnech propagovat nový film podle jeho románové předlohy, a tak se činí, seč může. Nedávno se pokusil zviditelnit, asi jako už po stopadesáté, prostřednictvím českého prezidenta. Při té příležitosti učinil server Nekorektně zajímavé zjištění; že Michal Viewegh, který je nejúspěšnějším autorem na poli české literatury, je nejspíš negramotný. Jak je to možné?

Kdyby Václav Klaus neexistoval, musel by si ho Michal Viewegh pravděpodobně vymyslet. Znalec Mistrova literárního díla od jeho prvotiny (vyšlé začátkem devadesátých let) až po současnou tvorbu se musí nahlas divit, jak to, že Viewegh tak rád označuje chování a vystupování českého prezidenta za "narcistní" - Viewegh totiž dokazuje na skoro každé stránce to, že definice chorobně do sebe zahleděného narcise výjimečně sedí právě na jeho osobu. To byla ovšem jen poznámka na okraj. Ve svých raných dílech si totiž nevybíravým způsobem vyřizoval "nepochopený" literát účty s kritiky, kteří si dovolili zpochybnit jeho spisovatelského génia. Později přestala literární kritika Michala Viewegha zajímat, právě proto, že Michal Viewegh přestal zajímat literární kritiku, a Mistr si našel nový terčík - českého prezidenta.

KAŽDÝ CHYTRÝ (NEO)NACISTA JDE KE KOMUNISTŮM

29. června 2009 v 5:58 | JAN ŠESTÁK |  POLITIKA
Protože při absurdní konkurenci dvou stejně extremistických kohoutů na našem totalitním smetišti je to jediná možnost, jak se co nejdříve dostat k moci. Komunismus má totiž oproti nacismu zejména v Evropě mnohem lepší podmínky dalšího růstu. Komunistická strana je na rozdíl od všech dalších extremistů brána jako strana demokratická, a tak si může v klidu připravovat převzetí moci, podobně jako před r. 1948. Pro klidné spaní je pak velkou výhodou léty prověřená a všeobecně uznávaná beztrestnost komunistických zločinů. Byť je to paradox, protože obě hnutí měla vždy stejné cíle i prostředky k jejich dosažení. Takže když by se to po pár desítkách let opět zvrtlo, jistě by se žádnému komunistovi zase nic nestalo, podobně jak v nyní končící dvacetileté periodě, kdy se komunisté drželi lehce v ústraní. Snad s výjimkou ojedinělých a spíš marketingových akcí, jako případ prokurátorky Brožové - Polednové.

EUMARKETING

27. června 2009 v 5:43 | ŠTĚPÁN BINKO |  POLITIKA
Ještě jako kluk jsem na začátku devadesátých let strávil část prázdnin na evangelické faře na severu Německa. Byl to pro mě úžasný zážitek a to nejen kvůli tomu, že jsem tam poprvé v životě spatřil moře, za vlády rudých zrůd jsme nejdál jezdili s Rekreou do Kozojed, ale hlavně kvůli osobě pana faráře.

Doma, i přes veškeré snahy jedné z babiček, ze mě vychovali naprostého bezvěrce, do kterého když už něco z desatera vtloukli, tak to raději udělali tak, abych to nebral jako záležitost víry. Víra jako taková mě nikdy neoslovovala, protože když už jsem s někým, kdo víru "reprezentoval", přišel do styku, neměl mi co říct. Možná to znáte a možná ne, ale mně starý farář žijící o samotě nikdy a ničím neoslovoval. Prázdné a naučené fráze od někoho, kdo z mého pohledu nežije plnohodnotný život, ty pro mě zkrátka nic neznamenaly.

PADAJÍCÍ HVĚZDA DAVIDA RÁTHA

26. června 2009 v 14:24 | JANA KOLÁŘOVÁ (blog i-dnes) |  POLITIKA
"... a s lidmi, kteří přišli na úřad v době ODS, se ostatní bojí jít i na oběd, aby je s nimi nikdo neviděl" - to si děláš legraci? - "bohužel ne". Protektorát v době heydrichiády? Stalinistické Československo 50. let? Chyba lávky. Střední Čechy za hejtmana Ratha...

Informaci o tom, že v jednom z úřadů zřizovaných středočeským krajem panuje tak velký strach před zlovůlí sociálnědemokratického hejtmana, tu nemám z druhé ruky, ale od kamarádky, která na úřadě léta pracuje. Hejtman Rath podlehl klamnému dojmu, že mu střední Čechy patří. Vládne v nich tvrdou rukou, vyžaduje absolutní poslušnost a loajalitu. První ředitele nemocnic vyhodil po pěti hodinách ve funkci hejtmana, trpký úsměv vyvolává vzpomínka na to, jak rozeslal ředitelům středočeských škol dotazník o něčem tak plytkém, jako je NÁZEV případné středočeské univerzity a jaké následky to pak mělo pro ty, kteří se odvážili neodpovědět.

David Rath je také velmi vyspělým megalomanem. Dokud byl jen předsedou LOK anebo poslancem, který plive urážky na všechny strany, nebyl tento jeho rys tak markantní. Určitý náznak přišel v době, kdy byl ministrem zdravotnictví, pravého rozmachu se mu dostalo až ve funkci hejtmana. Odtud pramení jeho touha po zřízení středočeské univerzity, kdy své úsilí srovnává s Karlem IV. a jeho univerzitou. V kraji, v jehož srdci leží "kraj Praha" s desítkami fakult, je taková snaha velmi komická - normálně se tomu říká "nošení dříví do lesa" anebo "sov do Athén". Nedávno přišel David Rath s ještě větším nesmyslem: že bychom měli hejtmanství přeonačit na zemské vlády po německém vzoru. Nazývá to emancipací krajů, povýšením na úroveň zemských vlád, které by souviselo i s tím, že by se zastupitelstvo stalo jakýmsi zemským parlamentem a krajské rady by nevolilo zastupitelstvo, ale "zemské ministry" by si vybíral sám osvícený gubernátor (dříve hejtman). Středočeský hejtman by asi rád posílil svoji sebestylizaci do otce vlasti Karla IV., zakladatele univerzity ještě o pocit, že je premiérem, i když zatím jen zemským. Jak komické, uvědomíme-li si, že nám nejbližší spolková země Bavorsko má 12,5 milionu obyvatel - při tak velkém regionu má zemský premiér jistě své opodstatnění, jen panu Rathovi zřejmě uniklo, že celá Česká republika má o pětinu méně obyvatel než Bavorsko a svého premiéra už má...

MLÉČNÉ VAJÍČKO S PŘEKVAPENÍM

25. června 2009 v 6:22 | HELENA KRATZEROVÁ |  POLITIKA
Tak už jsou zase prázdniny za dveřmi. Rodiče odměňují svá pacholata za vysvědčení, dosažené výsledky většinou poměřují adekvátní částkou platné měny. Zbytku populace se tato událost významná v životě školáků bezprostředně netýká. Setká se většinou pouze s jejími průvodními jevy: přeplněnými silnicemi odvážejícími potomky na prázdniny a mnohdy málo snesitelnými hlučnými aktivitami dětí, které se občas chovají jako utržené ze řetězu. O zpestření bytí obyvatel, kteří se jako Poláčkův pan Selichar už osvobodili z údajné kantorské tyranie, se naštěstí postarají jiní. A mají pro ně hned dáreček s překvapením. Něco jako Kinder vejce. Poděkování si za ně zaslouží Agrární komora ČR v čele s prezidentem Janem Velebou.

KONEC VELKÉHO ČARODĚJE

24. června 2009 v 6:49 | PETR HOLEC (reflex online) |  POLITIKA
Přírodní blondýna Alena Borůvková nebude místopředsedkyní ČSSD, stejně jako nepřírodní blondýna Kateřina Brožová nebude poslankyní. Obě tlačil navzdory straně Jiří Paroubek. Možná jsme svědky jeho pomalého konce.

Jistě: ještě zbývá Jiří "Guma" Šlégr, litvínovský hokejista a poslední králík z PR klobouku předsedy ČSSD, velkého milovníka lidových tváří - včetně té své. V pondělních LN Šlégr dokonce slíbil, že kvůli případnému poslaneckému mandátu sekne s hokejem, v politice je totiž spousta zla. Jaká škoda!

Předčasné konce Borůvkové a Brožové mají jedno společné: jsou potupnou prohrou Paroubka, jenž je nekompromisně tlačil proti vůli jak vedení strany, tak jejích místních organizací v teplickém okrese.

Přestože Brožová nakonec odstoupila sama, prokázala ČSSD, že - politicky řečeno - není lacinou děvkou, na níž se můžete za jedny peníze otáčet donekonečna. I někdo politicky tak perverzní jako Paroubek musí jednou skončit. Nebo za to všechno aspoň zaplatit.

O VOLBÁCH DO PARLAMENTU, CO NENÍ PARLAMENTEM

23. června 2009 v 6:23 | MILAN BRABEC |  POLITIKA

Paroubek dostal větší pecku než vejcem a dobře mu tak. Celoevropsky získala převahu konzervativně-liberální pravice. Což by byl pozitivní signál, kdyby Evropský parlament nebyl jen podružným přívěskem socialistického bruselského byrokratického aparátu.

Evropský rozměr voleb

Není divu, že je ve volbách do Evropského parlamentu nízká volební účast (kromě států s povinností volit) - když v nich o nic nejde. Evropský parlament sice vznikl už v roce 1979, ale parlamentem je dosud jen podle jména. Není to plnokrevný zákonodárný sbor, který by byl hlavním mocenským tělesem v Evropské unii - jak by správně měl být, neboť je volen občany, z nichž přece v každé demokracii vychází všechna moc, ne?

V posledních letech sice byly jeho pravomoci rozšířeny, ale o evropské legislativě stále jen "spolurozhoduje" nebo "zaujímá stanovisko". Velkovýroba dalších a dalších evropských právních předpisů (= regulací a restrikcí) je proto stále v rukou bruselského byrokratického molochu, Evropské komise a Evropské rady. Čili v rukou výkonné moci.

Což je chyba, protože legislativní pravomoci v rukou exekutivy jsou vždy známkou autokratického režimu, kde se vládne podle ediktů a dekretů a ne podle zákonů. Tím nechci naznačit, že Evropská unie je nějaká diktatura, nýbrž jen, že evropský legislativní systém a tím pádem celý systém celoevropské vlády obsahuje zárodky závažné choroby.

ANALÝZA 17. LISTOPADU A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ V ROCE 1989 - OF

22. června 2009 v 5:49 | MIROSLAV DOLEJŠÍ |  HISTORIE
Koncepce OF byla dohodnuta asi půl roku před převratem a schválena Hegenbartem. Na jeho vyhlášení Havlem v Realistickém divadle sváželi pověření důstojníci StB svými soukromými vozy všechny hlavní členy Charty 77. Uvolnění divadel fingováním protestních stávek organizovala StB prostřednictvím svých agentů mezi herci a základními organizacemi KSČ v divadlech.

Vedením OF byli pověření výhradně kmenoví členové Charty 77. Kvalifikovaný zpravodajský odhad předpokládal, že pro nasazení v OF bylo uvolněno přibližně 1100 lidí z nové báze KGB. Agentura StB byla nasazena celá (v Chartě 77), i když posléze došlo k řadě průvalů, z nichž některé byly účelové (Danisz apod.). Občanské fórum si zachovalo horizontální organizaci Charty (s hermeticky uzavřeným koordinačním centrem), protože to nejlépe vyhovovalo možnostem průniků (politických, zpravodajských, finančních, kontrolních) do místních OF a potřebám infiltrace všech ostatních politických stran, klubů, organizací a spolků, vznikajících ve vazbě na OF, tedy v podstatě na početně multiplikovanou Chartu 77.

KLÍČEK

20. června 2009 v 10:54 | FILM TRAILER |  KULTURA
  • Do kin míří film Klíček o krutém bachaři Grebeníčkovi, jehož autoři chtějí ve volbách sebrat komunistům hlasy:


ŠEST LET OTROKEM V RUSKÉ ARMÁDĚ - PŘÍBĚH ANTONA KUZNĚCOVA

20. června 2009 v 10:50 | MIROSLAV VÁCLAVEK (blog i-dnes) |  POLITIKA
"Voják ani důstojník pro stát nic neznamenají. Klidně ho zabijí, mlátí ho, nebo mu třeba rok odpírají lékařskou péči, pak ho propustí a on zemře doma. Za tohle všechno není nikdo zodpovědný. A bude to pokračovat do té doby, co budou fungovat odvody a mladí muži budou násilně naháněni do kasáren." Valentina Melnikovová, Výbor matek vojáků.

"Téměř jeden prapor vojáků, 341 lidí, byl loni nenávratně ztracen kvůli sebevraždám." Hlavní vojenský prokurátor Ruské armády Sergej Frindinskij, květen roku 2009.

Tolik na úvod o tématu dnešního článku. Nedělejme si o současném Rusku a jeho armádě žádné iluze. Je to darebácký režim jež neváhá své oponenty zavraždit tu Poloniem, a tady kulkou jako například v případě Alexandra Litviněnka a Anny Politkovské. Skutečný stav oné obludné vojenské organizace sloužící agresivním zájmům ruského impéria jež jen po roce 1945 vedlo 22 útočných válek, není soubor Alexandrovců pějící dumky a křepčící své stepní tance podmalované barbarským kvílením garmošek a balalajek. Je to obraz daleko pochmurnější, malovaný barvami z beznaděje, brutality, hladu, bezpráví a násilí jemuž jsou vystaveni ruští odvedenci. Po i u nás známých případech násilí vůči ruským vojákům kdy například vojínu Andreji Syčovovi, musely být po brutální šikaně amputovány obě nohy i pohlavní orgány, byly zaznamenány i případy toho, že nováčci museli na rozkaz velícího generála provozovat homosexuální prostituci. Ale ani to není zdaleka vše.

PROLETÁŘI, CO NA TO MAJÍ

20. června 2009 v 5:52 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA
Celý svůj politcký život tráví bojem proti zbohatlické lůze, která si svůj pochybný majetek zcela jistě nashromáždila z potu a krve vykořisťovaných dělníků, falšováním daňových přiznání, špatným placením odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení či dokonce pobíráním nehorázných odměn za svoji práci.
Jejich ideálem je sociální stát. Stát, ve kterém si budou všichni rovni, ne před Bohem, ale před Paroubkem. Vždyť i denně opilý gambler s invalidním důchodem na záda, přiznaným po vychození zvláštní školy má právo na důstojný, sociálně spravedlivý, život. Jakým právem by měl mít soused o kravku více, když se stejně jenom válí od rána do večera, někdy i o víkendech, v kanceláři svojí firmy, kde beztak pořád počítá prachy, kouří Havana a souloží s děvkama, když obyčejný člověk kolikrát nemá ani na svých deset každodenních pivíček v hospodě Na růžku?

Avšak soudruzi z Lidového domu dobře vědí jak zakroutit krkem takovým nechutně bohatým kreaturám. Oni jsou nejlepšími zástupci proletářů všech zemí. Dovedně umí spojovat prostonárodní závist a neschopnost ve stádo pernamentně nespokojených uřvanců, schopných obhajovat a volit oranžovorudé mesiáše sociálkomunismu každý den, každou hodinu, každou minutu. S jejich hlasy pak může přijít den grandiózního a epochálního vítězství, den zúčtování.

JIŘÍ PAROUBEK A NÍZKÉ PUDY V HOTELU KEMPINSKI

19. června 2009 v 5:07 | MIROSLAV VÁCLAVEK (blog i-dnes) |  POLITIKA
"Psát o tom je apelování na ty nejnižší pudy lidí a k těm patří bohužel závist." Vůdce Jiří Paroubek o zlolajných novinářích, kteří se opovážili psát o Standovi Grossovi a jeho Floridském apartmá jakožto, i o zázraku zbohatnutí, který ho ráčil potrefit.

O těch nejnižších lidských pudech pan Paroubek něco ví. Staví na nich své megalomanské volební kampaně a o nic menší předvolební sliby. Pravidelně předhazuje davům agresivních důchodců a zkrachovalých existencí své teze o zločinu bohatství, a rovněž i to jak bohaté (rozuměj, ty blbce co tráví svůj život v práci a tudíž i vydělávají lehký nadprůměr) zdaní, čímž bude spravedlnosti učiněno zadost a on se chopí moci.

ANALÝZA 17. LISTOPADU A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ V ROCE 1989 - PŘEVRAT 17. LISTOPADU 1989

18. června 2009 v 5:10 | MIROSLAV DOLEJŠÍ |  HISTORIE
Zpráva parlamentní Komise FS pro vyšetření podstaty událostí 17.11.1989 byla prohlášena za utajenou a nebyla zveřejněna. Důsledky šetření se promítly do odsouzení několika bezvýznamných policistů k několikaměsíčním trestům. Vyšetřování bylo zaměřeno pouze na násilnosti na Národní třídě, bylo zmanipulováno a záměrně se vyhýbalo vyšetření politického pozadí převratu. Podobný osud postihl Nezávislou vyšetřovací skupinou studentů, která vznikla jako reakce na evidentní manipulování vyšetřování vyšetřovací komisí FS.

Důsledkem tohoto stavu věcí byly rychle a všeobecně se rozšířivší pochybnosti o nejapné legendě sametové revoluce, jak ji dosud urputně hlásá president a vláda Charty 77.
President rovněž nedodržel svůj veřejně daný slib, že budou zveřejněny všechny záznamy o jednání s Adamcovou vládou a následně jednání tzv. rozhodujících politických sil (dodnes není známo, kdo je tímto pojmem označen).

S odstupem měsíců se však stalo zřejmým, že masakr na Národní třídě byl předem připraven a že byl koncipován jako signál zahájení převratu. Po něm byla iniciativa okamžitě předána Chartě 77 - to dokazuje, že v přípravách existovala spolupráce (mimo mnoha dalších důkazů). Charta ihned po masakru převzala iniciativu rozšířením sdělení sl. Drážské o smrti studenta Šmída, které se ukázala desinformací. Tento kritický bod spojení Charty 77 a zasvěcené části ÚV KSČ nebyl dosud objasněn a tvoří jedno z ústředních politických tajemství.

PRVNÍ MÁJ VČERA A DNES

17. června 2009 v 4:58 | JIŘÍ DĚDEČEK |  HISTORIE
Poslední dobou na prvního máje bývá krásně a teplo. A to se mi pranic nelíbí. Proč by dnešní mladá generace měla být ochuzena, proč by to měla mít v průvodu snazší - moje nejkrásnější svátky práce jsou rámovány vodorovným sněžením s deštěm a ve vichru se třepetajícími rukávky pionýrské košile na promodralých rukou. Když si člověk svoje nadšení vytrucoval i na počasí, více si ho pak vážil.

Na předprůvodním shromaždišti dělala soudružka učitelka prezenci a v seznamu přítomných a nepřítomných se objevovaly veliké mokré slzy. Pamatuji se dále na těkající lačná očka malých donašečů; vědělo se, že někteří z nás opustí jásající šiky, jakmile se špalíry dají do pohybu, dezerci bylo třeba zaznamenat a říkalo se, že se budou vyvozovat důsledky. Nikdy se ovšem žádné důsledky nevyvodily. (Také se říkalo, že se budou vytvářet předpoklady - nikdy se žádné nevytvořily. Asi to bylo tou neosobní vazbou.) Šli jsme, bylo nás moc, a i když jsme byli ještě malincí, už tehdy v té jednotě byla síla!

Na střední škole jsme se o tu radost my, studenti sami připravili - až na výjimky nedokázali jsme ruku v ruce kráčet v jedné řadě s profesory, kteří s námi ještě v září 68 během studentských stávek sborem zpívali "Až bude Gustáv Husák viset na větvi, to bude na tom světě ráj!" na melodii Johna Browna a kteří se o pár měsíců později, po jakémsi lednovém plénu ÚV KSČ, v slzách před třídou omlouvali za svoje pomýlení… Místo pod letenskou tribunu za soudruhy chodíval jsem tudíž ten den do zpustlé zahrady Faustova domu s krásnou spolužačkou a veliký svátek všeho pracujícího lidu jsem slavil po svém. A po jejím. Chvíli tak, chvíli naopak.

DVOJÍ METR PRO EXTREMISMUS

16. června 2009 v 6:13 | TEMPLATE (nekorektne.com) |  POLITIKA
Minulý týden jsme se doslechli o policejní razii v bytech několika občanů, kteří prý byli vyznavači neonacismu. V bytech zadržených se podle médií našlo několik předmětů, které by takové obvinění dokládaly, například nacistické insignie - vlajka s emblémem SS a podobně. Radikálové na svých webech pohoršeně tvrdí, že do bytu jejich soudruhů vnikla ozbrojená komanda a ve stylu amerického akčního filmu vyrážela dveře beranidly či rozbíjela okna.
V sobotu 13.6. přišla na upomínkovou akci k výročí vypálení města Lidice nacisty skupina mladých komunistů s rudými prapory.
Kladiva, srpy, Leninové a Che Guevarové se smáli do očí nejen přihlížejícím slušným lidem, ale i pořadatelům. A jak se píše v titulku článku z MF Dnes, na nějž odkazuji - nikdo nic neviděl.

Byl bych asi jedním z posledních lidí na světě, kdo by se nějak zastával vyznavačů hitlerovského nacionálního socialismu, případně jejich bojůvek, kteří žádnou ideologii neuznávají, zato však rádi mlátí lidi na ulicích.

ZUBOVÁ,ZUBOV - NOVÝ PROTOTYP POLITICKÉ KORUPCE

16. června 2009 v 6:03 | VÁCLAV KOUNOVSKÝ (blo ln) |  POLITIKA
Jak se nechat uplatit od politického "protivníka", jak podrazit kolegy, stranu, vládu, stát? Jak to udělat když nejsem odvážný? Jak to udělat když se bojím odhalení? Jak to udělat, když nechci stát s halapartnou na barikádě?

Řešení může být jednoduché, stačí mít za manžela "umělce". Cena uměleckého díla je velmi variabilní, to může být vlastně geniální cesta k legalizaci příjmů z korupce. Pan Zubov má dnes ve své galerii díla za dvaapůl miliónu a taky za pět tisíc. Ta díla jsou ze stejného materiálu a jsou vytvořená stejnou technikou. Výsledek? Jeden centimetr čtvereční, který kupuje budoucí politický souputník, stojí 500x víc než je tržní cena děl tohoto autora. Obě ty cenové hladiny jsou nabízené ve stejné galerii, obrázek připojený k článku by měl stát dvaapůl miliónu, asi také začnu znovu výtvarničit...

Bylo by smutné kdyby to byla pravda? Ne, spíše chytré, vychytralé skoro jako Grossovy akcie. Zubov je kvalitní řemeslník, já nezpochybňuji jeho zvládnutí techniky, ale s mírou svého talentu může sedět tak na Karlově mostě, jeho produkty prostě nemůžou stát milióny. Proč by stály? Protože věnoval svoje obrazy mnoha celebritám? Protože se mu podařilo nechat se s obdarovanými vyfotit?

To je čirá spekulace, ale pro mě je to důležité, to že předvolební kampaň DSZ před volbami do EP byla třetí nejviditelnější, a podle mě, tím pádem, i třetí nejdražší. Ale kolik stála a jak byla financována? O tom jsem z žádného veřejného zdroje žádnou informaci nezískal. Jakou barvu mají tyhle zelené peníze? Oranžovou? Rudou?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY? NĚKDY V LISTOPADU ...

15. června 2009 v 5:04 | KAREL KŘÍŽ |  POLITIKA

Včera se českým mediálním světem prohnala zpráva o údajném dni daňové svobody. Tedy, že pro letošní rok končíme s odváděním svých výdělků nenasytnému státnímu molochu a až do svátku Silvestra budou veškeré vydělané koruny patřit jen a jen do naší vlastní kapsy. Zdá se vám to jako dobrá zpráva? Jak je to však doopravdy?
Vyděláváte 20 000,- Kč hrubého měsíčně. Celková cena vaší práce je však 26 800,-, neboť stát vám plíživě zdanil hodnotu vaší práce na tak zvaných odvodech zaměstnavatele, což "skromně" na výplatních páskách skrýval až do přiznání ministra Kalouska, který tento oblud pojmenoval superhrubá mzda a do tiskopisu jej nechal implantovat společně s novým výpočtem daně. Jinými slovy - daníte hned při přebírání skromné výplaty a to dvakrát - jako zaměstnanec a jakoby zaměstnavatel, jenomže se pořád jedná o ty peníze, které svojí prací musíte vytvořit. Co zůstane? Přesně 15 850,- Kč! Stát vás obral o plných 10 950,- Kč!!!

Tedy nějakých 40%, které stát a média prezentují jako daně a na jehož základě se slaví i ono pofidérní datum dne daňové svobody. Jenomže vy musíte jíst, pít, bydlet, jezdit do práce a snad se i občas uvolnit a pobavit s přáteli. Chodíte vyřizovat spoustu nesmyslných lejster na úřady. Nedejbože máte i nějaký zlozvyk, jako třeba kouření. Daňoví drábové to dobře vědí. Nastražili na vás nepřeberné množství skrytých plateb státu tak, aby jste si jejich celkovou výši vlastně ani neuvědomovali.

JAK SOCIÁLNÍ STÁT ZNIČIL ŠVÉDSKO

14. června 2009 v 11:05 | PER BYLUND |  POLITIKA
Staří lidé ve Švédsku říkávali, že být Švédem znamená sám se uživit, být schopen se sám o sebe postarat a nikdy nebýt břemenem na cizích bedrech. Nezávislost a tvrdá práce byla normální součástí slušného životního stylu a morálky. Ještě před necelými sty léty.

Má zesnulá babička říkávala, že se se světem něco pokazilo. Byla hrdá na to, že nikdy nežádala o cizí pomoc, že se vždy mohla spolehnout na sebe a svého manžela a že se spolu dokázali celý život starat o rodinu. Jsem rád, že když v úctyhodném věku 85 let zesnula, byla tato její důstojnost stále nedotčena. Břemenem nebyla nikdy.

Moje babička se narodila v roce 1920 a patřila do poslední generace, jíž byla tato osobní hrdost vlastní, s pevnou a hluboce zakořeněnou morálkou, která byla pánem svého svůj osudu ať se dělo cokoli. Její vrstevníci zažili dvě světové války (ač se jich Švédsko přímo nezúčastnilo) a byli vychováváni chudými švédskými farmáři a průmyslovými dělníky. Ti byli svědky a hnací silou švédského "zázraku".

Jejich morálka jim zajišťovala přežití za všech podmínek. Pokud mzda k přežití nestačila, pracovali prostě více a déle. Sami byli architekty a staviteli vlastních životů, i když to často znamenalo tvrdou práci a překonávání zdánlivě beznadějných situací.

Ochotně nabídli pomoc potřebným ač sami měli jen málo, ale těžko by nějakou i nabízenou pomoc přijali. Byli hrdi na to, že se dokázali postarat sami o sebe, pěstovali si nezávislost na druhých a byli rádi, že nikdy nemuseli žádat o pomoc. Soudili, že pokud to nezvládnou sami, nemají na pomoc od jiných nárok.

Přesto z nějakého důvodu uvěřili slibům politiků, že je třeba pomoci "slabým", což byla kategorie lidí, která tehdy neexistovala. Kdo by byl ochoten přiznat, že se o sebe nedokáže postarat? Ti dobří a těžce pracující lidé se asi domnívali, že takový malý, vpravdě samaritánský příspěvek na opravdové chudáky, musí být dobrá věc.

BROŽOVÁ S PAROUBKEM JAKO MILENCI

13. června 2009 v 16:16 | JIŘÍ NOHAVA (blog i-dnes.cz) |  POLITIKA
Jestli je Kateřina Brožová symbol něčeho, tak solidnosti, solidárnosti a slušnosti určitě ne. Velká část národa to ví, avšak Paroubek to zjistil pozdě. Ovšem do světa vytrubuje, jak mu to nevadí a jak je se vzniklým stavem spokojen. Pravda je ale, jako vždy, úplně jinde. Je za vola a má z ostudy kabát, na který si sám střihl.

Mohla by být synonymem jednoduchosti, hlouposti a vypočítavosti. Mizerná herečka a zpěvačka, abonentka na ještě horší političku, vyčůraná zlatokopka, která dostala do vínku trochu fyzické krásy, ale o to méně inteligence. Ještě před dvěma dny nebylo pochyb, jak všechno hravě zvládne. Kávu a drby v divadle, mladé kluky v muzikálech, sem tam výchovu dcery a když zbyde čas, ukázat se v parlamentu. Nebude to problém, za ty peníze a kontrola všehovšudy žádná. Jenže stačila jedna noc, pár vypitých sklenic, alkoholem rozvázané jazyky a pár dobrosrdečných rad, aby madam zjistila, že vše má rub a líc. Kolegové a známí, jindy devótní, ukázali svou pravou tvář a přerostlá barbína cukla. Sen se rozplynul, zůstala hnusná realita. Je to nejisté a ještě by mě tam ty oslintaní a podnapilí soudruzi ochmatávali. Jen aby ty mé námluvy s tím neoblíbeným šklebánem neměli nějaké dopady, kumštýři moc nalevo nekoukají.

Paroubek, stejně jako ona, mizerný herec a atrapa politika, bez charismatu, neoplývající ani zbytkem přitažlivosti a inteligence, si myslel, že tato vyžilá figura mu přihraje nějaké voliče a zajistí další bezpracná léta v popředí. Zariskoval a pustil se do otevřeného střetu se spolustraniky ze severu. Ale první ránu dostal od někoho, kde to nečekal. Nebyla od Foldyny, ale od svaté Kateřiny. A to je dobře. Poněvadž když nevyšlo spojení těch dvou hrdliček, jež by jistě po prohraných volbách poslalo Paroubka do věčných lovišť, udělají to teď snad jeho spolustraníci hned a s ještě větší radostí.

Brožová se vrátí ke své ubohé podstatě, Paroubek taky, ale spousta svinstva zůstane. A co bude Roko a Barbí dělat? Můžou si třeba otevřít hospodu. On tam bude dělat strašáka do zelí a madam pinglovat. Pak by snad nějaké štamgasty přilákali.

RECESE SE PROTÁHNE

13. června 2009 v 9:03 | JAN MACHÁČEK (blog ihned.cz) |  POLITIKA
Ze světa ekonomiky přicházejí dobré i špatné zprávy a nová rizika i nové záblesky naděje, zkrátka typicky smíšené signály. Na jedné straně se zhoršují prognózy, odkládá se předpokládaný návrat oživení. Na druhé straně přicházejí i lepší zprávy: trhy s komoditami i dluhopisy jakoby naznačují, že návrat k růstu se přeci jen blíží.

Začněme tím méně veselým: Evropská centrální banka (ECB) včera oznámila svůj výhled pro hospodářství eurozóny v příštích osmnácti měsících. Recese bude celý letošní rok pokračovat, hospodářství se bude postupně stabilizovat v polovině příštího roku a pak se teprve vrátí k pomalému růstu. ECB se navíc obává druhé vlny bankovní krize v příštím roce, kdy se krize reálné ekonomiky zakousne do bankovních bilancí.

Institut pro mezinárodní ekonomiku v Kielu prognózuje Německu pro letošní rok propad hospodářství minus šest procent a jakousi kvazistagnaci v příštím roce. Prognóza ale předpokládá, že nepřijdou další náklady spojené se sanací bank. Institut vyzývá ECB, aby prováděla odvážnější měnovou politiku a také přistoupila k experimentu tzv. měnového uvolnění po vzoru Fedu a Bank of England.