ARMÁDA ZNÁSILŇOVATELKA

14. května 2009 v 6:24 | MIROSLAV VÁCLAVEK (blog i-dnes) |  HISTORIE
"Zabíjejte! Neexistuje Němec, který by byl nevinný, ani živý, ani dosud nenarozený. Uposlechněte příkazu soudruha Stalina a rozdrťte navždy fašistickou bestii v jejím doupěti. Zlomte násilím rasovou pýchu německých žen. Vezměte si kořist, na niž máte právo." Ilja Erenburg pro vojáky Sovětské armády.

V květnových dnech, letech ne tak dávno minulých, se pravidelně otevírala stavidla těch nejprimitivnějších pudů, založených na dlouholeté víře ve slovanské pobratimství dokázané prý takzvaným osvobozením v roce 1945. Komunisté žvanili až jim tekly sliny jedu po pionýrských šátcích, a klaka místních blbů dobrovolně se nacházejících v dosahu těchto odporností, náležitě přitakávala tleskaje sborem a mávaje radostně mávátky ve svém kolektivním idiotství. Nic není větší - a dodnes u nás obecně přijímaná - lež, než to, že Rudá armáda v roce 1945 přinesla mír, nebo svobodu, těm zemím kam vstoupila noha Sovětského vojáka. Druhá světová válka byla totiž především střetem dvou stejně hnusných ideologií válčících o území a zdroje. Nacistické a komunistické. Jen díky existenci Velké Británie a zemí Commonwealthu, a především USA, svět neupadl do otroctví ideologie jedné, nebo druhé.

Rudá armáda byla stáda lidského dobytka hnaného komunistickým barbarstvím a ruskou zaostalostí coby potrava pro děla. Davaj. V zádech kulomet NKVD a pod nohama metr lidských těl. Těch co padli před tím. Davaj, za Stalina vpřed. Když přitáhli k nám tak kradli. I zlato ukradené nacisty zavražděným židům a odtáhli si ho do svého brlohu spolu s celými fabrikami a nesčetnou jinou válečnou kořistí. O odvlečení našich občanů na otrocké práce na Sibiř nemluvě.
Ale jinde to bylo ještě jinak.

Jakou asi mohl mít cenu lidský život civilních obyvatel právě obsazovaného Německa pro zrůdnou komunistickou společnost, pro níž nemělo cenu milion nebo deset milionů životů vlastních spoluobčanů? Asi takovou k jaké nabádal Sovětský válečný zločinec Ilja Erenburg ve stranickém tisku.

Nic než pravdu.


"Co se teď všeobecně děje, je prostě hrozné. Teprve nyní jsme rozpoutali válku v jejím pravém slova smyslu. Drtíme hady v jejich doupěti ve Východním Prusku. Nyní i naši vojáci konečně vidí hořet jejich útočiště, a jejich potulující se rodiny bez domova s sebou táhnou svoji hadí podlost. Oni opravdu věří, že zůstanou naživu, ale my s nimi nemáme žádné slitování." 1.února 1945 voják S. ve svém dopisu rodičům do Alma-Aty.

"Německých žen je dostatek. Není třeba je přemlouvat, jednoduše přiložíš k hlavě Nagan a zavelíš "Lehni!". Pak to uděláš a zase jdeš dál. Teď dáváme prušákům tak pokouřit, že z nich peří lítá. Naši kluci už "vyzkoušeli" všechny německé ženy. Obecně je tady vůbec hodně trofejí." Kapitán Sovětské armády E. v dopise ze dne 3. února 1945.

"Jak strašně nenávidíme Německo a Němce, v jednom domě, jsme například viděli zavražděnou ženu, i s jejími 2 dětmi. A na ulici je vidět spousta zabitých civilistů. Samozřejmě, že je neuvěřitelně kruté - zabíjet děti. Ale Němci si ta zvěrstva zaslouží." Deník Sovětského důstojníka, 27. leden 1945

"V jedné místnosti jsme našli ležet mrtvého muže a ženu, ruce svázané za zády společně jedním provazem. V dalším statku jsme uviděli 5 dětí, s jazyky přibitými k velkému stolu. I přes intenzivní hledání, jsme nenašli žádné stopy po jejich matce. Na cestě jsme našli pět dívek svázaných jednou šňůrou s oblečením téměř zcela pryč, jejich záda byly sedřeny z kůže. Bylo zřejmé, že dívky byly smýkány dlouho zaživa po zemi až na toto místo." Tak osvobozoval od nacismu 93. střelecký sbor 43. armády Baltského frontu v Memelské oblasti.

"Vojáci shodili povoz přes krajnici cesty a vrhli se na ženy. Ty ženy, které se přišly na pomoc svým dětem zastřelili. Současně Sovětský plukovník reguloval pořadí násilí páchaného na ženách, zatímco jiný důstojník střílel malé děti a starší lidi." Svědectví ze západního Pruska.
"Část civilistů, většinou ženy a děti, zapřáhli vozy a snažili se uniknout, ale z mnohých se poté co bolševici zahájili palbu, staly živé pochodně. Jen několika se podařilo zachránit. Mrtvoly žen, starších osob, a dětí, spolu s horami šatů a převrácených vozů, se rozprostíraly od strany silnice až k obzoru." Svědectví o tom jak tankisté 5. gardové armády polili prchající civilisty benzínem a zahájili do nich palbu.

Gettendorf, Prusko, zpráva velitelství armádní skupiny Sever o "osvobození" 10. Sovětským tankovým sborem, 2. února 1945: "V jedné místnosti bylo nalezeno sedm zabitých civilistů, včetně dvou starších žen, dvou mužů, a chlapce asi 14 let starého. V rohu byl nalezen skrčený asi devítiletý chlapec s rozdrcenou lebku, a asi patnáctileté děvče s přelámanými pažemi a břichem rozpáraným bajonetem s řezem sahajícím od hrudníku po břicho, dolní část jejího těla byla obnažena. Asi osmdesátiletý muž ležel zastřelen před dveřmi".

Vám poděkování a lásku vám. Komunistická zvířata.

V civilizovaných zemích jsou pachatelé takových zrůdností postaveni před soud a poté buď pověšeni, nebo doživotně izolováni od lidské společnost.

V naší zemi se jim kladou věnce a na pomníky jsou domácími kolaboranty reinstalovány znaky této bestie spočívající v srpu a kladivu, a místní darebáci se jim chodí klanět.

Ti spravedliví Sovětští vojáci co zemřeli a ničím se neprovinili, tak leží ve věčné hanbě.

A my v ní žijeme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama