PAROUBKOVO NIKOLIV ABSURDNÍ DRAMA

23. března 2009 v 6:29 | HELENA KRATZEROVÁ |  POLITIKA
"Nevadí, že je trochu smutno, hlavně, že je veselo," dalo by se říci s klasikem českého humoru. A poděkovat z hloubi srdce stranovému šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi za to, že i z vážného aktu, za nějž nepochybně považuje oranžový sjezd, dokázal nechtěně udělat frašku. V konečných důsledcích však také předzvěst přímo antické tragédie.

Protože nepochybuji o tom, že mnozí kolegové blogeři dvoufázové stranické rokování takříkajíc properou ze všech úhlů, zastavím se jen u několika momentů, jež ve mně vyvolaly pocit neskutečnosti. Předně je to skrytá hrozba staronového předsedy, že si zjistí, kdo mu nedal hlas a zatím nekonkrétní příslib neblahých důsledků neprominutelného porušení stranické kázně a disciplíny, která má být všem vlastní. Jo, za "blahých" dob socialismu, kdy se směly také odevzdávat hlasy pouze vybraným kandidátům Národní fronty, by něco takového bylo nepřípustné. Ti pravidelně dosahovali téměř stovky procent.



Oranžový vůdce, jenž několikrát zdůraznil, že jeho nejcharakterističtější lidskou vlastností je skromnost a empatie, jež směřují k jedinému cíli, kterým je vytvoření skutečného sociálního státu, bohužel občas uklouzl a dal najevo, že se s urážkami vlastního majestátu nesmíří. A jeho slovo je zákonem. Svědčí o tom například rozhořčený výkřik: "Jestli někdo nechce, abych hovořil, tak mohu jít domů," když se delegáti nesklonili před jeho vůlí a trvali na tom, že chybějící místopředsedkyni má zvolit plénum a nikoli jenom výkonný výbor. Pak spadla opona, vyhovující ženu se nepodařilo vykouzlit, takže hlavní slovo si přece jen ponechá velký Jiří a jeho sexy mozek.

Groteskní je, že Paroubek, jenž téměř permanentně zesměšňoval Klausovu mobilizaci, neváhal při "úkolování" pro nejbližší období, tedy zejména pro volby do Evropského parlamentu, opakovat totéž substantivum. Tvůrče doplněné o Leninovy teze, že jen z jiskry vzejde plamen, konkrétně o jeho větu, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Obohatil ji myšlenkou, že je třeba se vypořádat s doutnajícími údy, pod níž si může každý podle svého naturelu představit ledacos.
Bohužel ale nejde o absurdní drama, ale o realitu, s níž se budeme muset vypořádat. Jeho poslední jednání sice ještě nebylo odehráno, dopíší ho ti, kteří se z rozmanitých osobních i kariérních důvodů rozhodli opustit troskotající koaliční plavidlo. A protože je víc než pravděpodobné, že vládní loď stáhnou ke dnu, první místopředseda strany Sobotka si v tendencích svého velmistra už klade podmínky. Vládu v demisi lze tolerovat pouze do ukončení našeho předsednictví EU a toliko za podmínky, že z ní okamžitě odejde Langer. Pospíšila, který to má také nahnuté, by mohlo ještě zachránit, kdyby odvolal Veseckou.

Ukazuje se, že pan Shakespeare neměl pravdu, když tvrdil, že konec vše napraví. Tento by se mohl stát předzvěstí zániku mladé demokracie a počátkem návratu k předlistopadovým praktikám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D&Đ D&Đ | Web | 23. března 2009 v 6:33 | Reagovat

http://nika-111.blog.cz/0903/4-kolo-sonb-finaaale

prosííííííííííííííím hlasni pro nikolu moc tě prosím :''(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama