PAROUBKOVO VYMÝVÁNÍ MOZKŮ

25. listopadu 2008 v 17:21 | HELENA KATZEROVÁ
Brainstorming není jen módní slovo, které jsme převzali v okouzlení americkým způsobem života. Metoda, jež spočívá v jiskření mozků a vzájemném soutěžení, respektive trumfování při hledání nejlepšího nápadu či řešení problému, se osvědčuje na všech pracovištích, která se snaží plně využít rozumové i myšlenkové kapacity zaměstnanců a vyprovokovat je k co nejvyšším výkonům. Masově se dá uplatnit jen stěží. Daleko větší šanci na úspěch má takříkajíc její protipól brainwashing, tedy vymývání mozků.

Nezbývá mi proto nic jiného než s pokorou smeknout před předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem, jenž stále přesvědčivěji dokazuje, že skutečně není žádný žabař. Oranžový guru, jenž se nijak netají tím, že si dělá zálusk nejen na místo premiéra, ale také prezidenta ČR, totiž neústupně pokračuje v masírování myslí méně kvalifikovaných, a tudíž nízko příjmových kategorií obyvatel. A ti mu stále ochotněji naslouchají.
Jeho zmínka o progresivním danění jim musí znít jako hudba nebeských sfér. Před časem jeden z pisatelů matematicky a názorně prokazoval přednosti rovných odvodů do státního rozpočtu. Pokud každý zaplatí na příklad deset procent, ze stovky tisíc to bude činit deset tisíc, z milionu pak sto tisíc. Je tedy zřejmé, že bohatší bude muset odevzdat eráru desetinásobek.

Jenže… Paroubkovo vymývání mozků spočívá především v upozorňování na to, že stále bude existovat obrovská propast mezi částkami, jež oběma kategoriím nakonec zbudou. Proč se má poctivě pracující spokojit s mrzkými devadesáti tisíci, zatímco příslušník inteligence si může žít na vysoké noze s devíti sty tisíci? Potřeby mají přece všichni stejné a je třeba jim přizpůsobit také způsob a míru zdanění.
Ani nově designovaný středočeský hejtman David Rath není břídil. Při inauguraci se mu hravě podařilo zvrátit představu, že jde tvrdě po penězích a představil se jako rozený altruista. Funkce poslance se totiž nezřekne kvůli nemalému příjmu. Jde mu především o to, aby byl takříkajíc v centru dění a mohl ve sněmovně prosazovat zájmy nejen obyvatel Středočeského kraje, ale zejména všech potřebných. Zdůraznil, že částku, jež mu z této funkce plyne, je víc než ochoten a připraven rozdělit mezi ty, kteří strádají nejvíce. O tom, komu připadne, pochopitelně rozhodne sám a osobně.
Obdobně geniální nápad, jenž vypadá směšně i zrůdně zároveň, dostal také končící eurokomisař Vladimír Špidla, duchovní to otec principu sociální solidarity. Protože i jemu přibývají léta a mohl by se stát obětí diskriminace podle věku, dospěl k názoru, že by se pracovníci po padesátce měli vzdát poloviny svých platů, a tak by si udrželi stávající místa. Pro něj by to zřejmě moc velký problém nebyl. Jako nejlépe honorovaný český politik by ani poté příliš nestrádal.
Nepochybuji o tom, že by se tento princip nevnášel do praxe plošně a univerzálně. Rozhodně by se zase týkal pouze lidí s vyššími příjmy a nedotkl by se vůbec kategorie hůře finančně ohodnocených. Jeho idea by tak mohla nadobro zmrazit nebo alespoň řádně odsunout potřebnou důchodovou reformu. Poloviční příjem v letech, která se započítávají do výpočtu důchodu, by vlastně dal punc legality nivelizaci penzí a naplnil veškeré představy voličské základy ČSSD o spravedlivém rovnostářství jak v produktivním, tak postproduktivním věku.
Nepochybuji o to, že oranžovým začnou stoupat volební preference. Nahrávají jim rozevírající nůžky mezi chudými a bohatými. Zajímavé přitom je, že jejich stoupencům tolik nevadí šejdíři a podvodníci, kteří se nedomohli majetku poctivou prací. Je obdivují. Zato se netají záští k lidem, kteří na sobě léta pracovali, aby dosáhli nejen vysokoškolského vzdělání, ale také se prosadili ve svém oboru. Litovat jejich případného odchodu do zahraničí také nebudou. Ať si táhnou, zní totiž hlas lidu, hlavně když vrátí peníze, jež stálo jejich studium a které, jak je přesvědčen, nestydatě tahali z dělnických kapes.
Obraz budoucnosti je tak nejen pochmurný, ale přímo děsivý. Scvrkne se kvůli masivnímu brainwashingu zatím různorodá populace jen na Paroubkovy nohsledy, kteří se naučili natahovat prázdnou daň a stahovat ji plnou? Kdy už se konečně probudí vévoda a patron České země Václav, aby zjednal nápravu? Odmítá snad přerušit staletý spánek v Blaníku kvůli tomu, že bude ještě hůř a má proto dost času?
A protože jsou postavy z říše bájí a pověstí dost nespolehlivé, je třeba, aby oranžově rudým snahám udělal konečně někdo přítrž.
Pravici se to zatím moc nedaří. Kvůli vnitřním rozporům a zcela zjevné odtrženosti od veřejnosti zatím prohrává na celé čáře. Pokud dopustí realizaci megalomanských ambicí Paroubkovců, můžeme zapomenout na demokratický vývoj naší země a pokorně se vrátit do časů, kdy vůdčí silou společnosti byli dělníci a rolníci, zatímco pracující inteligence skomírala kdesi na jejím okraji. A označení inteligent patřilo k nejpotupnějším nadávkám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Quazgaa Quazgaa | E-mail | Web | 26. listopadu 2008 v 19:46 | Reagovat

Jirka 4EVER :D

Jděte s celou politikou do prdele, já teda tomu, co tam ti kreténi celej den vymýšlejí teda vůbec nerozumím, to aby se v tom prase vyznalo---proto si myslím, že Jirka je na pravém místě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama