JANOV 2008: BUDE HŮŘ !

21. listopadu 2008 v 7:16 | JOSEF MYSLÍN |  MULITULTURNÍ SOUŽITÍ
Měla to být sešlost, jakých se v této zemi koná ročně mnoho. Na litvínovském sídlišti Janov, obývaném mnoha nepřizpůsobivými jedince, se chystala exhibovat marginální politická strana, doprovázená nevelkou skupinkou hladce vyholených týpků. Jejich cílem bylo demonstrovat proti parazitismu části obyvatel Janova, parazitismu, který je nám, denně pracujícím, obecně znám. Výsledkem mnoha předchozích podobných akcí, končících většinou obyčejnou rvačkou, byla maximálně senzacechtivá reportáž bulvárních médií. V pondělí se však stalo něco, co asi nikdo nečekal. Zoufalí lidé, léta trpící spolužitím s parazity a frustrovaní naprostou ignorací svého práva na slušný život ze strany příslušných úřadů a institucí, vzali právo do svých rukou a přidali se k davu mířícímu k Janovu. Další, méně radikální, poskytovali demonstrantům slovní i materiální podporu. Poprvé v porevoluční historii došlo k tomu, se lidé postavili proti příživníkům. Dnes můžeme slyšet obavy z masových nepokojů. Dle mého jsou oprávněné. Lidem došla trpělivost a poslali jasné poselství příživníkům i politikům. Milí příživníci, milí politici, dokážete toto poselství pochopit včas, dříve, než dojde k nejhoršímu?


Mám-li říci dvěma slovy, co se stalo, pak tato slova budou znít takto - politici selhali. Pokud mi bude dovoleno rozepsat, pak politici selhali naprosto skandálním způsobem. A nejedná se o selhání ve smyslu toho, že se některý politik zpil pod obraz či že si někde "ulil" nějaký ten "meloun". Toto selhání politiků (napříč politickým spektrem, napříč všemi úrovněmi řízení) může zapříčinit nástup extremismu, jeho proniknutí do nejvyšších struktur státu, v krajním případě pak proměnit české ulice ve válečnou zónu, jakou známe z denního televizního vysílání. Jen s tím rozdílem, že tato válečná zóna nebude "tam daleko", ale "tady, setsakra blízko". A dotkne se téměř každého z nás.

Že v české společnosti jsou lidé, jejichž primárním cíle je přežít na úkor jiných lidí, bez jakýchkoliv zásluh či snah, je všem známo. Ona tato skutečnost není ani v ničem výjimečná. Tito parazité totiž existují v jakékoliv lidské společnosti, ba dokonce existují i mimo lidskou společnost, tedy ve zvířecí říši. Co je neobvyklé a nepochopitelné, je fakt, že ti, které jsme si zvolili, tedy politici, odmítají jednat způsobem logickým, tedy možnost parazitování na společnosti a jejích slušných členech omezit. Ba co více, tito naši zástupci, placení z peněz právě těch pracovitých a slušných, se otevřeně staví proti svým živitelům. Příživa je tolerována či dokonce podporována, parazité jsou označováni jako znevýhodnění chudáčci, vina za jejich sociální situaci je dávána nám, slušným lidem, a ti z nás, kdo se ozvou, jsou médií vláčeni jako rasisté a asociálně smýšlející jedinci, srovnatelní s Hitlerem.

Ačkoliv, musím říci, že občas politici přiznají, že s jistými skupinami jsou problémy, nabízená řešení jsou však skandální a rozlícenost ve společnosti jen podporují. Tato řešení jsou rozličná, ale jedno mají společné. Vždy jsou za naše peníze proti nám, na náš úkor, zatímco pro škůdce a parazity jsou více než výhodná. Feťákům dáme čisté jehly, aby si mohli v klidu fetovat (a my půjdeme pěkně hákovat, aby na to bylo). Bezdomovce budeme zadarmo léčit a platit jim noclehárny a zábavné programy (a my můžeme v klidu platit zdravotní problémy a řešit, zda letos vůbec bude na rekreaci). Romům dáme krásné nové byty, když si ty své dosavadní zničili a vybydleli (a my se budeme v klidu zabývat tím, kde vzít na dnešní splátku hypotéky). Metoda cukru a biče. Jen s tou úpravou, že parazitům cukr a na slušné bič. Ti slušní jsou zde jen proto, aby ony humanistické programy zafinancovali a pak drželi huby. Jenže toto řešení politiků počítalo s tím, že "daňový poplatník" bude tu hubu opravdu držet a to na věky věků. Holt jste se, milí politici, těžce přepočítali.

Politici způsobili ještě další zlo. Komunismus, fašismus, nacismus, toť odporné, zločinné a zavrženíhodné režimy. Přesto hlavními hrdiny pro mnohé litvínovské občany byli pohrobci nacistů. Přestože nacismus znamenal zotročení naší vlasti, přestože v koncentračních táborech zemřelo mnoho našich spoluobčanů, přestože mnozí naši spoluobčané museli živořit v nelidských podmínkách, přesto všechno jsou příznivci této pro mě nepřijatelné ideologie vnímáni jako hrdinové. Nejen v Litvínově, ale všude tam, kde s jejich příchodem zalézají parazité "do děr". Oni jediní způsobují v očích příživníků strach. Je velice smutné, vážení zvolení zástupci, že zoufalí lidé se nemohou spolehnout na stát (či dokonce jsou státem nuceni parazity podporovat) a musí se v této své obrovské zoufalosti obracet na kohokoliv, kdo zrovna jde kolem a nabízí "řád a pořádek". Kam takové "řády a pořádky" vedou, jsme již v historii zažili. Těžko to však mohu vyčítat člověku, který nechce nic jiného než žít v bezpečí, čistotě, neobtěžován parazitem. Vyčítám to tomu, kdo problém parazitismu neřešil a zoufalého člověka dohnal do kouta. A tím jsou naši politici.

Jo, už krásné české přísloví říká - tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. I když zde by spíše mělo být - tak dlouho necháš parazita parazitovat, až se národ nas... (naštve). A národ naštvaný, milí politici, prostě je. Doba, kdy lidé mlčeli, byla velmi, velmi dlouhá, ale bohužel. Když dopustíte, aby léta snášel příkoří ze strany parazita, a ještě ho donutíte, aby svými daněmi financoval parazitův život, nedivte se, že jednou prostě pohár trpělivosti přeteče. Pohár je právě naplněn po okraj, přičemž tam, kde jste jej svou arogancí otloukli více, již pomaličku, po kapkách, přetéká. Jestli chcete, aby z kapiček byl proud, který nás všechny smete, pak dále pokračujte v ignoraci problému a jeho bagatelizaci. Mějte však na paměti, že my nic takového nechceme. My chceme jediné. Zákony, které budou preferovat slušné a naopak tvrdě trestat neslušné. Zákony, které nedovolí nikomu přiživovat se na úkor jiného a které příživníka rychle a efektivně srovnají do latě. A nakonec úřady a instituce, které budou tyto normy aplikovat, padni komu padni. A pokud nám budete zkoušet argumentovat různými pseudohumanistickými spolky či evropskými institucemi, které by se mohly v případě razantního postupu ozvat, pak dobře zvažte, zda vám skutečně přátelské poplácávání po zádech od eurobyrokratů či pseudohumanistů vyváží nepokoje v českých ulicích.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama