JAK NÁS SOUDRUZI PŘECHCALI

18. listopadu 2008 v 5:55 | KAREL KŘÍŽ |  HISTORIE


Omlouvám se za disfemismus v titulku, ale nemohu jinak. Nenalézám výstižnější slovo, které by lépe charakterizovalo vývoj naší společnosti od "Sametové revoluce" roku 1989 po sociálkonzumní současnost. Pravda a láska nám totiž dala pěkně za vyučenou. Ano. Nejsme jako oni !


  • Vzpomínáte si ještě na to obrovské nadšení a vzájemnou podporu tisíců klíčových zvoníků ?
  • Vzpomínáte si, jak jsme vytvářeli uličky pro sanitky, které odvážely umdlévající demonstranty ?
  • Vzpomínáte si s jakou hrdostí jsme zpívali národní hymnu ?
  • Vzpomínáte si, proč se nosila trikolóra na srdci ?

Musíte si tedy také vzpomenout, kdo stál na tribuně, kdo plamenně řečnil, kdo vytvářel obraz celé této mocenské frašky a kdo jej rudě zarámoval. Nejsem a nechci být arbitrem svědomí někdejších "revolučních" vůdců. Mám však o něm velké pochybnosti. Mám velké pochybnosti o čistých a nezištných úmyslech těchto pánů i dam, neboť další vývoj naši společnosti ukázal, že celé toto divadlo s názvem "Svržení komunismu" byla jen šmíra třetí kategorie v režii II. správy StB.


Celé to začalo mrtvým studentem, kterého pro média "objevil" zarytý trockista Petr Uhl. V kontextu dalších událostí to vypadá, že to musel mít snad jako socialistický závazek, neboť náčelníci už byli celí natěšení splnit příkaz z Moskvy o všeobecné demo´g´ratizaci a glasnosti, dle závěrečných protokolů Maltské konference. Co kdyby si to Amíci s těmi pytly dolarů nakonec rozmysleli ? Museli by hrdí sovětští továrišči nakonec žrát kůru ze stromů, jako jejich ideoví souputníci v KLDR, aby udrželi krok v závodech o nejlepší flinty ?

Díky Uhlovi lid "pochopil", že je čas zvednout zadnice od rozkoukaného Muže na radnici a vyjít do ulic. Nezasvěcení bolševičtí potentáti začali propadat panice. Při zpravodajských záběrech rumunské televize, kde se to soudruhům malinko vymklo z ruky a lidem nenáviděný komunistický diktátor i jeho manželka nakonec skončili s kulkou v hlavě, možná i některým zatrnulo. Jenže u nás to bylo jiné kafe.

Všem lidem bylo hned od začátku "sametovky" vtloukáno do hlavy, že nejsme jako oni. Místa u řečnických pultíků revolučních tribun tedy patřila i zasloužilým kádrům KSČ či dokonce mlátičkám z pohotovostního pluku VB, který, dle tehdejších informací, měl mít na svědomí právě ubitého Martina Šmída. Test naivity národa náčelníkům StB vyšel. Z miliónového davu na Letné byl sice slyšet sem tam pískot, ale v žádném případě se neschylovalo k lynči a nikdo nevázal smyčky na okolních stromech.

Soudruhům se tedy začal postupně vracet k normálu tlak, teplota i rosný bod. Komunistický parlament ještě jednohlasně a demostračně zvolil za presidenta státu "nepřítele socialistického zřízení" Václava Havla a rozpustil se. Skládky odpadů byly sice najednou plné rudých knížek s hvězdou, srpem a kladivem, avšak měnily se jen role herců, obsazení zůstávalo.

Celá garntiura "Pravdy a lásky" musela býti tou dobou totálně opilá mocí, nebo nekonečně hloupá, slepá a hluchá. Blekotáním o tlusté čáře za minulostí umožnila všem rudým baronům křišťálově čistou transformaci v dravé kapitalisty, demokratické politiky či zasloužilé rentiéry.

Jak jinak si vysvětlit soudružské vytunelování většiny bank na rozjezdy bolševických akciovek, jejichž krach ještě potom dokázali lidu předhodit jako důsledek Klausovy ekonomické reformy ? Kolik bylo případů potrestaných úvěrových podvodníků, kteří dokázali přes různé kamarádíčky převést na svoje konta desítky miliónů ? Kdo kdy zkontroloval účetní knihy ROH, SSM nebo KSČ ? Kam se poděly miliardové majetky těchto organizací, které měly být vráceny okradeným ? Jak vzkvétají firmy RSDr. Mohority, ing. Ulčáka či dokonce hlavního lidového milicionáře Miroslava Štěpána a jim podobných ?
Ostatní soudruzi, na které se nedostalo při dělení moci ekonomické a tudíž nemohli napumpovat svůj rozpočet volně loženým majetkem všeho lidu, musí stále předstírat starost o sociální blaho prostého občana v různých politických funkcích. Konsolidovali se v nově přenálepkované partaji a spokojeně vyčkávají než je přítel Jirka opět uvede do Strakovy akademie. Staré nomenklaturní kádry i novodobí spasitelé s rudou svatozáří si mohou mnout ruce. K jejich reinstalaci na nejvyšší státní posty chybí dnes už jen malinký krůček. Hroší kůže se vyplatila.

Otázkou je, zda stále využívají služeb svých kolegů z bývalé StB. Většina zasloužilých vyšetřovatelů a bachařů dostala za svoji "namáhavou práci" při zbídačování a terorizování odpůrců komunistického režimu královské zlaté padáky a odešla do zaslouženého odpočinku s doživotní rentou hrubě převyšující důchody nebohých muklů, kteří jim byli vydáni napospas. Pár greenhornů se sice objevilo na obvodních služebnách policie ve špatně padnoucích uniformách, ale dnes už také v klidu pobírají výslužné. Není asi spokojenějších lidí.

Kam jsme tedy dospěli 19 let po "pádu komunismu" ? Soudruh soudruhu je stále soudruhem. Jeden rozmnožuje lehce nabytý majetek, druhý mu kryje záda z parlamentu a třetí si užívá tučného šeku od daňových poplatníků. Přechcali nás po marx-leninsku. Užitečnými idioty jsme pro ně stále.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama