AMERICKÉ VOLBY ANEB PLANÁ OČEKÁVÁNÍ LEVIČÁKŮ

7. listopadu 2008 v 9:02 | MILAN BRABEC |  POLITIKA

Je mi upřímně líto, že se americkým prezidentem nestal John McCain. Ale nelituji, že se prezidentem USA stal Barack Obama. A musím se smát všem naivním nadějím evropských levičáků, jak teď všechno bude jinak. Žádné války, zbrojení, žádný radar, všude porostou květiny… Jenže pokud se něco skutečně změní, tak to bude vnitřní politika Spojených států. Ta zahraniční nikoli. Ta je pevně daná postavením USA ve světě.

Škoda McCaina, ale Obama nevadí

Přirozeně inklinuji k republikánům kvůli jejich konzervativnější ekonomické a nekompromisnější zahraniční politice. Není proto divu, že jsem přál vítězství Johnu McCainovi. Ale nejen kvůli jeho stranické příslušnosti (kterou se ostatně necítil tolik svázán, pokud byl jeho názor odlišný). Člověk s jeho politickými zkušenostmi, obdivuhodným životopisem a větším přehledem v zahraniční politice než jeho oponent by byl podle mne lepším prezidentem.
Největší smůlu měl, že kandidoval až letos a ne před čtyřmi lety - to by jako republikán vyhrál a věřím, že by letos nejspíše i obhájil. Po osmi letech vlády George Bushe jako člen stejné strany už moc šancí neměl. Touha po změně byla příliš silná a převládla, i když nabízená změna se zdá být naplněna spíše sliby než realitou.
Příště už bude John McCain moc starý. Škoda takového kandidáta.

Z prezidentství Baracka Obamy ovšem žádné obavy nemám, i když od dob Jimmyho Cartera nedosadili voliči do Bílého domu tak levicového prezidenta (který je ovšem ovšem ještě od našich evropských kovaných levičáků kurevsky napravo). V duchu demokratické tradice počítá s většími zásahy státu a to nikdy nic dobrého neplodí. Zvláště teď, v době nejistoty na finančních trzích, by Američané potřebovali spíše někoho uměřeného jako byl Ronald Reagan. Ten ekonomické problémy také zkrotil, ale měl na to levnější a účinnější recept. Ale je to problém amerických voličů.

Setrvačnost politiky USA

Nás Evropany a Čechy především bude zajímat Obamova zahraniční politika. A ta se od té nynější příliš nezmění. Ostatně stačí se podívat na souhrn jeho programu na iDnes.cz (pikantní je totéž na Aktuálně.cz, kde se v textu odráží levicovější světonázor redakce).
Když to shrnu, tak: tvrdost vůči Rusku (a vstup Gruzie do NATO), pokračování války v Aghánistánu, případný vojenský zásah v Íránu nebo Pákistánu, podpora Izraele, budování protiradarového štítu (tedy i radaru v ČR). Až na to urychlené stažení z Iráku (které se mi nezdá dobré v době, kdy se tam situace začíná uklidňovat a americká vojska by mohla prospět stabilitě) je to zahraniční program, ze kterého musí každého evropského socialistu a humanistu šmejknout. Takže netuším, kde se bere jejich frenetické nadšení z jeho zvolení. Jejich politiku totiž Obama dělat nebude.
Prezident USA bude dělat americkou politiku. A ta se po celé 20. století nese ve znamení snahy podporovat svobodu a demokracii po celém světě a to i vojensky daleko v cizích zemích. A na ní se neměnilo nic, ani v dobách, kdy v Bílém domě seděli příslušníci Demokratické strany. Možná nebyli tak důslední jako republikáni, ale když bylo potřeba, povolali armádu do zbraně.
Woodrow Wilson: Slíbil ve volbách Američanům, že se nezapojí do 1. světové války, ve které si Evropa podřízla vlastní krk a po níž upadla do plíživé pasti socialismu.
Franklin Delano Roosevelt: Slíbil Američanům, že se nezapojí do 2. světové války, ale tušil, že nic jiného nezbude - nezbylo a Spojené státy šly Evropu zachránit.
Harry Truman: Ten se s ničím nepáral, po válce se tvrdě postavil za americkou vojenskou přítomnost v Evropě a vznik NATO a třeba také díky němu dnes 60 milionů Jihokorejců nežere trávu jako jejich severní soukmenovci. Vyhlásil Trumanovu doktrínu.
J.F.Kennedy: Nepříliš schopný hochštapler, který se nechal zaskočit Chruščovem, ale nakonec se mu postavil a byl připraven čelit agresi. Spunktoval vylodění v Zátoce sviní (jednotky začal předvídavě cvičit už jeho předchůce Dwight Eisenhower - republikán).
Lyndon B. Johnson: Slíbil Američanům, že nebudou bojovat ve Vietnamu.
Bill Clinton: Přikázal intervenci v Somálsku, nechal bombardovat Súdán.
Když prostě bylo potřeba, Spojené státy se postavily na stranu svobody a demokracie - i když jejich prezidenti třeba původně nechtěli a ve volbách, byť i upřímně, slibovali, že bojovat nepůjdou. Ale nakonec šli, protože světové postavení Spojených států je takové, že svobodný a demokratický svět je i v jejich zájmu a vyplatí se jim bojovat za něj i na cizích frontách. Díky bohu za to.
Takže mne osobně zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem nechává zcela klidným. Ovšem nebude to dlouho trvat, jen co vyprchá prvotní nadšení, a dojde to i evropským levičákům. Pak zase začnou Ameriku nenávidět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama