Ať si říká, kdo chce, co chce, Vietnamci jsou výborní obchodníci. Nedávno jsem byla nakupovat se svojí kamarádkou, která má dvě dcery - pět a deset let. Přišly jsme se stánku, kde cedule hlásila "SVETRA - 250" a Tereza vybrala jeden takový pěkný, měkký světle modrý a začala ho zkoušet té mladší.
"Pěkný, pani, sluší," pochválila jí výběr trhovkyně. "Jo, jo, pěkný, to je," souhlasila Tereza, "ale velký." "Co, velký? Na ni vélký?" divila se obchodnice, "není velký. Vy vyperete a on se zmeéši, pak ne vélký," uklidňovala ji.
Tereza se zamyslela, "no možná bych ho mohla dát té větší." "Větší?" "Ano, té větší," a začala zkoušet svetřík starší dceři. Jenže byl jí krátký. "To nevadí, pani, to není krátký. Vyperete a on se zvetší."
No nekupte to!
Zde hledá