KULT ÚSPĚCHU, POHON NEBO BRZDA ROZVOJE SPOLEČNOSTI ?

17. srpna 2008 v 16:30 | MIROSLAV BARTEK |  POLITIKA
Je bez jakýchkoliv pochyb, že úspěšní lidé táhnou celou ekonomiku vpřed.
Jejich zrealizované sny dávají práci nejen jejich zaměstnancům, ale dalším firmám, ať již dodavatelům či odběratelům.
V zaměstnaneckém poměru jsou tito lidé častokrát(i když by to tak nemělo být) nosnými pilíři firmy a někdy na nich stojí její samotná existence či její růst.

Není na tom nic zvláštního, takto to funguje v každé vyspělé ekonomice.
Ale co dělá tyto lidi úspěšnými? Proč na pomyslné startovní čáře v honbě za úspěchen je tolik nadšených lidí, kteří se ženou za svými sny a v cíli se objeví jen několik z nich?
I statistiky jsou v tomto ohledu neúprosné. A to nejen v Česku ale i kdekoliv jinde ve vyspělém světě.

V prvním roce zanikne více než devadesát procent nově vzniklých podnikatelských subjektů, tedy skončí fiaskem více než devadesát procent podnikatelských záměrů a lidé, kteří se rozhodli jít za svým snem, a riskovali veškerý svůj majetek, rodinu i svou budoucnost, přicházejí často o vše.
Z těchto zbylých několika procent pak každý rok zaniká zhruba deset procent. Tedy situace, alespoň z pohledu statistiky, již stabilní.
Přesto i za těmi deseti procenty stojí spousta lidského neštěstí.
Častokrát za úspěchem či neúspěchem se objeví faktory, které běžný smrtelník může ovlivnit jen stěží.
Je až s podivem, jak se k těmto lidským osudům česká společnost staví negativně.
Vždyť bez těch co nedokázali dotáhnout své sny až do kýženého konce by logicky nebyli ani ti úspěšní.
Nejde jen o filozofickou otázku věci, tedy že pokud by všichni dokázali své podnikatelské záměry dotáhnout až do úspěšného konce, logicky by neexistovali úspěšní lidé, protože ti existují jen díky tomu, že se mohou srovnávat s těmi neúspěšnými.
Pro každého funguje přirovnání úspěšný versus neúspěšný, ale úspěšný versus úspěšný?
Důležitější je, že žijeme ve světě, kde nic není dokonalé. Jak říkají křesťané, žijeme v slzavém údolí.
Nejde odhadnout na startovní čáře, kdo bude patřit k těm devadesáti procentům a kdo k tomu nepatrnému zlomku úspěšných.
Nejde říct ať podnikají jen ti, co budou v budoucnu úspěšní. A ti ostatní ať se o to nepokoušejí!
Tady udělám smyčku a vrátím se zpět, ke svému úvodu.
Vzhledem k dani, kterou jsou nuceni platit lidé neúspěšní, kteří se ve valné většině provinili jen tím, že se jim nepodařilo realizovat své sny, častokrát obětovali vše, počínaje svým majetkem, rodinou i svou psychickou stabilitou, jsou to oni, kdo táhnou celou ekonomiku vpřed.
Protože bez nich by nebyl ten zlomek úspěšných, jejichž záměry vyšly a jejichž přidaná hodnota z jejich podnikatelských záměrů se objeví v každoročních statistikách o růstu hrubého domácího produktu.
S ohledem na tato nezpochybnitelná fakta se k nim přesto společnost chová macešsky.
Zloději, vrahové dostávají nové a nové šance a společnost se je znovu a znovu snaží přijímat mezi sebe.
Ale zkrachovalé podnikatele? Možná je lepší být v této společnosti vrahem než neúspěšným snílkem!

Jak by asi dopadl Nobel když by žil dnes v Česku?

Co má tento úspěšný podnikatel, který dokázal za svůj život shromáždit pohádkové jmění s neúspěšnými českými podnikateli?
Za svého života třikrát zbankrotoval a nebyly to žádné malé bankroty. Vždy když podnikal, dělal to ve velkém a budoval nadnárodní firmy.
Patrně v Česku by již s prvním bankrotem skončil. Na krku by měl soukromé exekutory a ti by se postarali o to, aby již nikdy nemohl být úspěšný a splnit si své sny.
Logická otázka zní, co je pro společnost lepší, zadupávat své Nobely, lidi, kteří mají kreativní myšlení a kterých společnost nemá nikdy dost, jen kvůli několika zločincům, jejichž jednání bylo od začátku motivováno snahou okrást své bližní a které stejně nejde potrestat?
Tomuto typu zločinců se nikdy nic nestane. Sedí v parlamentu, nebo tam alespoň mají své přátele a pokud již nemají, přátelé těchto přátel se alespoň postarají o to, aby unikli ze spárů vyšetřovatelů, dělají či spoluvytvářejí zákony a když někde finančně ujedou, postará se o ně organizace typu Česká konsolidační a prodá jim jejich dluhy za pár korun za peníze nás všech, peníze daňových poplatníků.
Pokud nezaplatí daně, jejich kamarádi na ministerstvech jim je beze strachu odpustí, protože ze zákona nikomu nemusí vysvětlovat proč je odpustili a zahojí se na těch obyčejných lidech co nedokázali dotáhnout své sny do konce.
A na tyto lidi pak nasměřují nenávist lidu prostého a řeknou, to jsou oni, ti kteří vás okrádají, nedejte jim druhou šanci!
Tento článek byl inspirován několika dopisy, které mi přišly v posledních dnech a měly stejný podtext.
Stud za neúspěch a problémy s organizacemi, které se starají o výběr daní
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama