KAŽDÉMU, KDO PROŽIL SRPEN 1968-69

19. srpna 2008 v 11:15 | PETR VÁCLAVÍK |  HISTORIE
Jak dlouho budem ještě poslouchat ty kecy o nějakém obrodném procesu, když pamětníci vědí, že se to komunistům vymklo z ruky
Komunisté se chtěli zbavit Novotného a začali se formovat skupiny, které začali boj o moc. Šlo jen o to, kdo dostane na svoji stranu veřejné mínění a to se povedlo Dubčekovi, který svým vystupováním a brnkáním na strunu lidového politika začal získávat obyvatelstvo na svoji stranu. Potom už všechno tlačila veřejnost svým nátlakem na zrušení cenzury a když se to stalo tak už každý tušil, že se režim nemůže udržet, protože jak se lidem dá jen trocha svobody tak je to jako lavina. To sovět pochopil velice rychle a začal se připravovat s pomocí komunistů z tvrdého jádra k zásahu a k navrácení poblouzněných oveček zpět do svého stáda. A každý z těch vůdců národa to pochopil v Moskvě, když z okupace udělali bratrskou pomoc a podepsali potupnou smlouvu. Jenom jeden z nich měl tolik odvahy, že nepodepsal. A nakonec vůdce ještě stihnul podepsat pendrekový zákon v touze udržet se u moci. To bylo totiž to největší zklamání rokem 1968, že se našel jenom jeden člověk, který byl ochoten riskovat všechno, včetně svého života a ostatní nás prodali. Ten člověk se jmenoval František KRIEGEL a pro mě to byl jediný komunista, který se zachoval čestně. Nejen, že nepodepsal v Moskvě, ale hlasoval v NS proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.

A rok 1969 byl nejhorší, co jsem zažil. To se postavila KSČ proti svým občanům a z mládeže, která protestovala, udělala bandu chuligánů a výtržníků. KSČ neváhala použít těch nejtvrdších prostředků, včetně střelby k potlačení každého protestu proti okupaci. A pod tím zákonem byl podepsán Dubček!!! Skoro se ani nedivím, že se o roce 1969 nepíše, protože je ještě spousta lidí, kteří se osobně účastnili na mlácení a zatýkání. Nikdo už nechce slyšet, kolika lidem zničili život jenom tím, že je vyhodili ze škol a z učení, jenom proto, že protestovali proti okupaci. Všichni pamětníci znají nějakého milicionáře, který se nezapomněl zmínit ve svém životopise, jak byl aktivní v potlačení kontrarevoluce, ale už to nikoho nezajímá. Ono je jistější psát jen o roce 1968, protože nikdo neví, jestli náhodou není nějaký ten aktivní blb ještě ve funkci.
Kašlu na nějaké vzpomínání na rok 1968, kdy nás parta komunistů prodala a zapomněla na všechny sliby, které dala, Ale nejde zapomenout na ty bezejmenné v ulicích v roce 1969, do kterých neváhali komunisté i střílet.
Byla období, kdy jsme drželi spolu, ale i doby, kdy jsme byli proti sobě a měli bychom se z toho poučit, ale jsme asi nepoučitelní, jinak bychom nemohli dopustit, aby byl místopředsedou parlamentu komunista, který nám radí, jak se dělá demokracie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama