OKUPANT V LIDOVÉM DOMĚ

14. července 2008 v 10:39 | MIROSLAV VÁCLAVEK |  HISTORIE
Prohlášení sovětské tiskové agentury TASS k obsazení Československa. TASS je pověřen oznámit, že straničtí a státní činitelé Československé socialistické republiky se obrátili na Sovětský svaz a ostatní spojenecké státy s prosbou o poskytnutí neprodlené pomoci bratrskému československému lidu včetně pomoci ozbrojenými silami.

Tato žádost byla vyvolána nebezpečím, které hrozilo v Československu existujícímu socialistickému řádu a ústavou ujištěné státnosti ze strany kontrarevolučních sil, které se spikly s vnějšími socialismu nepřátelskými silami. Události v Československu a kolem něho byly nejednou předmětem výměny názorů vedoucích činitelů bratrských socialistických zemí včetně činitelů Československa. Tyto země se shodují v tom, že podpora, upevnění a obrana socialistických vymožeností národů je společná internacionální povinnost všech socialistických států. Toto společné hledisko bylo slavnostně vyhlášeno také v bratislavském prohlášení. Další zostření situace v Československu se dotýká životních zájmů Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, zájmů bezpečnosti států socialistické soustavy. Nebezpečí socialistickému zřízení v Československu je současně nebezpečím pro základy evropského míru. Sovětská vláda a vlády spojeneckých zemí - Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, vycházejíce z principů pevného přátelství a spolupráce a v souladu s existujícími smluvními povinnostmi, se rozhodly vyplnit zmíněnou prosbu o poskytnutí nutné pomoci bratrskému československému lidu. Toto rozhodnutí je v plném souladu s právem států na individuální a kolektivní obranu, jak je to zakotveno ve spojeneckých smlouvách, uzavřených mezi bratrskými socialistickými zeměmi. Odpovídá rovněž základním zájmům našich zemí na obranu evropského míru proti militaristickým silám, agresi a revanše, které nejednou vehnaly národy Evropy do války. Sovětské vojenské jednotky spolu s jednotkami jmenovaných spojeneckých států vstoupily 21. srpna na území Československa. Budou ihned odveleny, jakmile bude zlikvidováno vzniklé nebezpečí pro socialistické vymoženosti v Československu, nebezpečí pro bezpečnost zemí socialistického společenství a zákonitá vláda uzná, že tam další pobyt těchto vojenských jednotek není nutný. Uskutečněné kroky nejsou zaměřeny proti jakémukoliv státu a nikterak nepoškozují státní zájmy kohokoliv. Slouží míru a jsou vyvolány starostí o jeho upevnění. Bratrské země pevně a odhodlaně stavějí proti libovolnému vnějšímu nebezpeční svou nerozbornou solidaritu. Nikdy nikomu nebude dovoleno vytrhnout jediný článek ze spojenectví socialistických států.
Uveřejněno 21. 8. 1968 v sovětském deníku ÚV KSSS Pravda
Jak už bývá zvykem, to co napíše komunista je jen cár papíru a výsměch pravdě - jakoby ono sdělení napsal pan Paroubek, tak rezonuje s jeho výroky. Okupace Československa probíhala se vší myslitelnou brutalitou. Jeden okupační rozkaz pro obyvatelstvo vydávaný Sovětskou vojenskou mocí stíhal druhý. Zákaz vycházení mezi šestou hodinou večerní a pátou hodinou ranní vyhlášený Sovětskými okupanty 23. srpna 1968 v Praze kdy se střílelo bez vyzvání, vrátil tehdejší Československo do doby po atentátu na Heydricha. Rozstřílená Dětská fakultní nemocnice včetně operačního sálu svědčí o naprosté ruské bezohlednosti s jakou tuhle válku proti nám vedli. Lidé přesto nebyli pokořeni. Desítky našich postřílených spoluobčanů ruskými okupanty v jednom z jejich imperiálních dobrodružství svědčí o zoufalém odporu československých občanů vedeném holýma rukama proti tankům a obrněným transportérům. Byla to doba ponížení i vzdoru. Bezmoc zaťatých pěstí, které by raději svíraly zbraň. 250 000 po zuby ozbrojených potomků Čingischánových hord včetně jejich pochybných bratrů se slétlo jako hejno supů na ještě neohlodané tělo Československa a bylo odhodláno vyrvat mu srdce z těla. Každou Pražskou noc úderem desáté hodiny večerní vylétly do vzduchu světlice a východní barbaři začali jako smyslů zbavení bezmyšlenkovitě střílet. Po všem co se hnulo i stálo bez hnutí. Noc za nocí. Druhé Ruské vítězství nad Berlínem. V prostorách Československého rozhlasu o nějž se svedla pouliční bitva holých dlaní a dlažebních kostek s několika decimetry tankových pancířů s rudou hvězdou bylo všechno rozkradeno a zdemolováno. Rusové vykonávali svoji tělesnou potřebu kde se dalo. Nejraději do kouta kanceláří. O funkci splachovacích toalet neměli ponětí a později celá budova musela projít doslova odmořením a důkladnou desinfekcí. Hovno přivezli a hovno zanechali. To je v kostce shrnutí Ruské okupace z roku 1968. Krom toho, že po nich zůstal hřbitov jejich sto osmi obětí. Tady je příběh smrti tří z nich.
Je úterý 27.srpna 1968. Za chvíli měla téci krev dětí. Cyrilometodějské náměstí v Karlíně. Patnáctiletý chlapec v rozporu s rozkazem o zákazu vylepování protisovětských plakátů a psaní hesel okupačního velitele Prahy, válečného zločince generálporučíka Igora Veličky píše na zeď: Iditě domoj! Na scénu se blíží ruský obrněný transportér. Ruský kulometčík spatřil chlapce a míří na něj svoji zbraní. Hrůzyplnou scénu uviděla žena jdoucí okolo s malým dítětem v kočárku a ve snaze zachránit chlapci život vedena nadějí spočívající ve víře v lidskost Rusa s kulometem, stoupá si před chlapce a zdvíhá své půlroční dítě proti ústí zbraně. Proti dětem přece nebude střílet. Okupant stiskl spoušť a zabil všechny tři jednou dávkou.
V roce čtyřicátého výročí vražd a násilí páchaných na Československých občanech pro imperiální zájmy Sovětského Ruska si pozvat do Lidového domu okupanta a nechat takového sprostého gaunera s rukama od naší krve do médií pronášet své drzé hrozby dalším vojenským zásahem proti nám znamená, že takové politické uskupení si zaslouží pouze hluboké pohrdání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama