CHTĚL BYCH SI VÍC VÁŽIT VOLIČŮ LEVICE

9. dubna 2008 v 17:35 | ŠTĚPÁN BINKO |  POLITIKA
Chtěl a nejde to, věřte mi. Jsem možná hodně naivní nebo velký blázen, ale pořád čekám, kdy politické klání mezi levicí a pravicí bude o konfrontaci dvou cest vedoucích ke spokojenému životu všech občanů a přestane být bohapustým soupeřením o koryta, podrtžené agresivitou těch, kteří o ně nedávno přišli. Současná levice, čímž myslím zejména ČSSD, není žádnou konstruktivní opozicí, která se snaží vládní záměry rozbíjet protinávrhy svých řešení, ale je to vrcholně destruktivní síla, která tlakem zprofanovaného buldozeru napadá bezhlavě vše, co naši zemi někam posouvá. Nehodnoťme teď nikdo kam a jak, ale podívejme se na to s určitou dávkou nadhledu. Reforma zdravotnictví je výše uvedeného zářným příkladem.

Že naše zdravotnictví není v nejlepší kondici víme všichni. Za to, že doposud funguje alespoň tak dobře, jak se můžeme tu a tam přesvědčit, za to patří dík našim lékařům, zdravotním sestrám a ostatnímu personálu, pro které je výkon jejich povolání často posláním. Rozhodně za to nemůže koncepční řízení našeho zdravotnictví, které za vlád minulých přinášelo prodlužování čekacích lhůt na závažné operace či odklady nákladných a přitom potřebných léčení vážně nemocných pacientů.
S určitým nadhledem po kterém volám lze jednoznačně vypozorovat, že naše současné zdravotnictví není zdaleka tak solidární, jak se na první pohled zdá (skutečně vážně nemocným a potřebným se nedostává tolik, kolik potřebují), že je primárně byznysem pro farmaceutické koncerny, dodavatele technologií a zařízení, že si současné pojišťovny dělají co chtějí a utrácejí miliony za své leckdy ztěží kontrolovatelné náklady, že jejich vedení za máloco odpovídá, že se hekticky nakupují a zřizují specializovaná pracoviště, pro která chybí jak pacienti tak kvalifikovaný personál (a ukájí se tak rádoby odborné choutky managementu nemocnic) a že zdravotnictví je zkrátka zlatý důl pro všechny, vyjma těch, kterých se týká nejvíce.
V reformě ministra Julínka by určitě šlo najít množství sporných bodů nebo bodů hodných skutečné diskuze, ale co vidíme ze strany opozice? Jenom laciné sbírání politických bodů, při kterém se neštítí použít populismus nejhrubšího zrna. Co naplat, že o nebezpečích reformy a např. transformace nemocnic na obchodní společnosti káže svým voličům majitel zdravotnického zařízení (a největší bigamista české politické scény) spolu s ředitelem soukromé nemocnice za níž stojí zahraniční kapitál? Co naplat, že zejména tito dva pánové nepřišli s jediným protinávrhem a neukázali cestu, kterou za optimální považují oni? O tom, že nic takového nepředvedli a nikomu neukázali za osm let své vlády a konkrétně tito dva za dobu svého působení na Ministerstvu zdravotnictví, o tom ani nemluvě.
A co na to volič levice? Ten těma dvěma ještě tleská. Je totiž nadšený, že se někomu ničí jeho "bábovička" a vůbec ho nezajímá, že ti co ji ničí, žádnou svoji nikdy nepostavili a nikdy nepostaví. To je podle Vás hodno respektu? Já bych tleskal být to jinak. Ocenil bych konstruktivní protinávrhy a snahu o skutečnou diskuzi a polemiku. Ale tohle? Ne, díky, to opravdu ne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama