Kam se poděl kapitalismus?
7. ledna 2012 v 18:42 | Pavel Kohout
|
EKONOMIKA
Za všechno může mamon zlých kapitalistů, ozývá se světem. Ve skutečnosti tam, kde máme tendenci obviňovat kapitalistu, často neselhal on, nýbrž regulátor.

Různé finanční krize straší světovou ekonomiku již od roku 2007. O něco kratší dobu se hovoří o globální recesi a jejím pokračování. Není proto divu, že roste nespokojenost. Příčina je jasná. Otázka zní, co bude jejím důsledkem.
Světový ohlas si získalo hnutí Occupy Wall Street. "Revolta byla namířena proti horentní polarizaci bohatství, zkorumpovaným vládám a proti v podstatě nedemokratické povaze těchto vlád, ať byly založeny na systému více stran, nebo ne," hovoří levicový ideolog Immanuel Wallerstein. Politolog Jiří Pehe věří, že rok 2012 má "značný potenciál změnit chod světa", a dokonce uvádí, že posledním podobně významným rokem byl 1989.
Přestávám platit daně! Jdu dělat socku...
30. listopadu 2011 v 6:15 | Michal Chleboun
|
EKONOMIKA
Autor tohoto textu roky krmil státního otesánka. O co si řekl, to na daních dostal. Stejně tak i letos. Tentokrát ale zaplaceným daním nedopatřením chyběla průvodka. Papír, lejstro... Jak reaguje stát? Nijak. A pak ještě chvíli nijak. Nejdřív si je třeba pořádně počkat, až vám naběhne pořádné penále.

Už několik let podnikám. Nemůžu říct, že bych byl megaúspěšný, ale hospodářské výsledky mi umožňují čas od času cítit se svobodný, což považuji za největší výhodu své práce. Přestože mám malou firmu, za těch několik let jsem státu odvedl na nejrůznějších daních (z příjmu fyzických a právnických osob, z přidané hodnoty, na silniční dani, dani srážkové a z nemovitosti) a zdravotním a sociálním pojištění řádově miliony korun. Protože mám malou firmu, nikdo mi nic nedá zadarmo a všechny peníze jsem si musel odsedět a poctivě odpracovat. U klientů mám permanentně v "penězích na cestě" 200 až 300 tisíc, a přestože jsou někteří z nich neplatiči a nikdy od nich neuvidím ani korunu, státu jsem řádně odvedl DPH i z těchto, nejen velmi virtuálních, ale dokonce i neexistujících a nikdy nevymožitelných příjmů.
Soudy, exekutoři a banky, banda k pohledání
22. listopadu 2011 v 5:12 | Petr Havlíček
|
EKONOMIKA
Příběh, který vám popíši, se může přihodit komukoliv z nás, a proto jsem se rozhodl vás s ním seznámit, abyste i vy byli připraveni na to, co je náš stát a jeho právní systém schopen spáchat na vlastních, nic netušících, občanech.Pan Čech usedá ráno k počítači, aby uhradil platby za elektřinu, nájem a zakoupený materiál. Od účetní má také nachystané podklady k vyplacení mezd a odvodů na sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance. Spustí program, zkontroluje stav účtu, zda mu došly všechny platby a s uspokojením zjišťuje, že vše proběhlo tak, jak zákazníci slíbili. Během půlhodinky má vše vyplněno a odešle platbu. Co to ale program hlásí? Blokace účtu? Nechápavě vytáčí telefon bankovní úřednice, která mu suše sdělí, že exekutorská kancelář mu zablokovala účet a že dokud nebude uhrazen exekutorem požadovaný milion, nemůžou účet odblokovat. Podrobnosti a důvody neznají. Argumentace pana Čecha, že nikomu nic nedluží a že se musí jednat o nějaký omyl, že potřebuje zaplatit nutně mzdy svým zaměstnancům, banku samozřejmě nezajímá. Pana Čecha tedy napadne, že by potřebné finance mohl získat ze svého soukromého účtu a ejhle, ten je zablokovaný také. Volá tedy své ženě, aby vybrala ze svého účtu vše, co tam má, ale jelikož podnikají společně, i ten její je zablokovaný, včetně všech platebních karet. Situace k pohledání, že?
Bohuš, hrdina od Thermopyl
20. listopadu 2011 v 10:27 | Karel Ábelovský
|
POLITIKA
Když jsem si přečetl část blogu Bohuslava Sobotky, nevěděl jsem opravdu, mám-li se smát, nebo co mám vlastně dělat? A tak vznikl další blog o Bohušovi.***
Je opravdu smutné, sledovat co se děje v naší zemi. Tunelování, rozkrádání, obohacování se na úkor státu, na úkor občanů, vše bez následků, bez postižení viníků, beztrestně; je mi z toho těžko. O to smutnější mi pak přijde, když někdo, kdo se na tomto stavu společnosti, na tristním stavu morálky, a dokonce nemalou měrou i na celkovém zadlužení a vytunelování země, a to ať už vědomě či nevědomky (buď tedy jako lump nebo pravděpodobně jako "užitečný" hlupák, a obojí je blbě) podílel, má ještě tu nebetyčnou drzost, sám sebe a spolu s sebou i stranu které je předsedou (a která měla i díky podpoře komunistů, ničím nerušených osm let vlády v dobách ekonomického růstu, tedy nepřetržitou a jedinečnou možnost učinit rázné strukturální a úsporné kroky nutné k dnes tak vehementně proklamovaným změnám, k potřebným změnám zákonů, a to vše navíc sociálně únosně, bez katastrofálních důsledků pro občany, když to tedy dnes tak vidí), přirovnává k bájným hrdinům. Pro pořádek jen dodám, že jsem celé toto "martyrium" sledoval. A jediné co si pamatuji z oněch let vlády ČSSD, že zvedli daň u cigaret a alkoholu, a že před volbami slibovali všechno a všem. Kolik to stálo zjistíte jednoduše, když se podíváte na schodky státního rozpočtu z volebních let. Je to opravdu normální a přijatelné?
Bohuslav Sobotka http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/bohuslav-sobotka.php?itemid=14732 - přirovnává obstrukce k bitvě u Thermopyl, a sebe sama asi ke králi Leonidasovi, jenž hrdinně v této bitvě padl. Asi umřu taky, ale smíchy.
22 let od „Vítězného listopadu“
17. listopadu 2011 v 19:28 | Rudolf Mládek
|
POLITIKA
Když mi nedávno jeden známý argumentoval, že revoluce v listopadu 1989 byla plánovaným dílem Státní bezpečností a byla jen dovršením "Vítězného února" z roku 1948, moc jsem mu nevěřil. I když argument, že tehdy, v roce 1948 se sebralo podnikatelům do státního vlastnictví, a v listopadu 1989 se sebralo státu do rukou veksláků, estébáků a zlodějů, byl hodně přesvědčivý. Také veřejné přiznání jednoho z prominentních politologů, že už v lednu 1989 jisté "síly" oslovili Václava Havla s návrhem prezidentského postu výměnou za beztrestnost členů KSČ a jejich ponechání v rozhodujících pozicích prokurátorů, soudců a policistů, napovídalo, že listopadová revoluce měla se sametem málo co do činění. Ostatně mnozí pamatujeme, jak nás Havel přesvědčoval, že o majetky, Lucernu a jiné nemovitosti jeho strýce mu údajně nejde.Také listiny, které lze nalézt na veřejných stránkách, které dokumentují skartování řady spisů ze Státní bezpečnosti pozdějších, polistopadových politických prominentů, hovoří o tom, že plán byl spíše připravený, než očistný. Slyšet dnes, že lobbisté, (jinak řečeno rádci politiků), disponují miliardami na svých účtech bez toho, že by vytvořili jedinou prodatelnou a užitečnou věc, či stvořili jakoukoliv společensky použitelnou myšlenku, je opět jedním z důkazů, že cesta po listopadu nevedla tam, kam jsme většinově očekávali. Vedla dobře jen jedním směrem. Dobrým především pro nejhorší morálku, nehorší mezilidské hodnoty, pro neskutečnou aroganci a chamtivost, pro nejhorší lidské charaktery, a málo použitelným směrem pak pro nás ostatní.
Zabíjet komunisty bylo správné, řekla sestra Mašínů. A začal potlesk
15. listopadu 2011 v 6:13 | Radim Panenka
|
HISTORIE
Na pražské Vysoké škole ekonomické se v pondělí 31. 10. 2011 uskutečnila přednáška Život a boj bratří Mašínů, jejímž hlavním hostem byla sestra obou odbojářů Zdena Mašínová. V panelu vystoupila také dcera dalšího z členů odbojové skupiny Václava Švédy, 

Ludmila Zouharová - Švédová. Akce se zúčastnilo na stovku lidí včetně tamních studentů.S účastníky dále diskutoval historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů a režisér Martin Vadas, jehož film Proti komunismu se zbraní v ruce se v úvodu promítal a měl podle organizátorů názorně ilustrovat zvrácenou dobu, v níž se činy odbojové skupiny Mašínových odehrály.
Mašínová: Lituji, že jsem nemohla bratrům pomáhat
Ve filmu na úvod zaznělo několik důležitých věcí, které jsou podle režiséra Vadase nutné k pochopení celé problematiky. Z řad odpůrců skupiny Mašínových často zaznívá, že se mrtví členové SNB, kteří tu po přepadení stanic za účelem získání zbraní zůstali, ničím neprovinili a jejich zabití bylo hanebnou vraždou.
Ve Vadasově filmu byla zmíněna zásadní skutečnost, že všichni členové skládali služební přísahu, kde slibovali věrnost Komunistické straně Československa a stejně tak i obranu komunistického režimu proti jeho nepřátelům a příslušníci Kašík a Honzátko nebyli výjimkou, sloužili oddaně zločineckému režimu, který zabíjel své odpůrce, svobodomyslné Čechy, Moravany a Slezany. Film skončil konstatováním, že členové odbojové skupiny jsou hrdiny, kteří jako jedni z mála dokázali udržet čest našeho národa.
Reportéři ČT v roli udavačů a špiclů
12. listopadu 2011 v 4:04 | Luboš Zálom
|
EKONOMIKA
Co lze dnes označit za ten nejopovrženíhodnější zločin? Ne, není to vražda, není to loupežné přepadení, a není to ani znásilnění, za které se dnes studentům z Nigérie dávají pouze dva roky podmíněně. Nad tím vším dnes média spíše nezaujatě mávnou rukou. Největším zločinem, jakého se člověk může dopustit, a za nějž si vyslouží ostrakizaci, vláčení tiskem, úřední šikanu a finanční likvidaci, je něco jiného: vybrat si smluvní partnery podle svého vlastního uvážení a podle svých vlastních preferencí.
Přesvědčila se o tom i paní Ševčíková, majitelka prádelny v Praze - Běchovicích, na jejíž úkor se rozhodli přihřát si svou mediální polívčičku reportéři České televize ve snaze ukázat, jací jsou Češi hrozní a opovrženíhodní rasisté. Není potřeba sáhodlouze vysvětlovat, o co šlo - celý případ už byl vyčerpávajícím způsobem popsán jinými komentátory. Reportéři jednoduše poslali k paní Ševčíkové na pracovní pohovor romskou uchazečku a těšili se, že nebude přijata. Tak se také stalo, ovšem paní Ševčíková byla narozdíl od jiných podnikatelů, kteří se z pochopitelných důvodů zdráhají zaměstnávat Romy, nebývale upřímná a falešné uchazečce vysvětlila, ji nezaměstná kvůli tomu, že je Romka. V tu chvíli si reportéři mohli spokojeně mnout ruce a otevřít šampaňské - kauza byla na světě.
Příjemci sociální podpory by měli být zveřejňováni!
11. listopadu 2011 v 5:41 | Ladislav Dvořák
|
EKONOMIKA
V médiích proběhl poprask kolem zveřejnění seznamu žadatelů o příspěvek na ministerstvu školství. Úřad na ochranu

osobních údajů šetří, šetří i kriminálka, ale proč, prosím vás? Pokrytecké zákony nařizují zveřejnit všechny příjemce státních dotací, dokonce i státních zakázek, avšak osoby, které žijí z podpory státu zveřejněny být nemohou. Je to správné?
Já vím, řekne se lidská závist, důstojnost atd. Proč ale firmy či podnikatelé zveřejňováni být mají, ale příjemci sociálních dávek ne? Jde přece o peníze nás všech, měli bychom vědět, na co mají být použity. Ať už se jedná o firmu vydělávající na předražené dálnici nebo o človíčka žijícího ze státních podpor desítky let.
Další články
- Zastávám se ženy, která odmítla zaměstnat Romku, a navrhuji řešení 7. listopadu 2011 v 5:55
- Tak dobře cikáni, budete mít, co jste chtěli!!!!!!!! 5. listopadu 2011 v 4:04
- Proč je oddalován bankrot Řecka? 4. listopadu 2011 v 17:38
- Zdenda Škromach na "fejsbůku" ... rozbor jednoho statusu 3. listopadu 2011 v 9:57
- Listopad 1989 mýtů zbavený 2. listopadu 2011 v 6:24
- KDE BYL PRESIDENTEM T.G. MASARYK? 28. října 2011 v 6:24
- PETR CIBULKA 26. října 2011 v 5:33
- Jak jsme nenaletěli na předváděcí akci 25. října 2011 v 4:04
- Děvka prodejná, na hajzlíku domluvená 23. října 2011 v 6:19
- Co nezničí bankéři a politici, dorazí zrcadla a vrtule 22. října 2011 v 4:32

